Hokejový fanda - DOKONČENÉ

5. kapitola - Zapomenutý sešit

Stála jsem na parkovišti a čekala až Jason vyjde z domu. Už jsou to čtyři týdny, co ho vozím do školy a na tréninky. Dělám mu podstatě soukromou taxi službu. Občas se s námi sveze i Andrew a Nica, ale jediné čemu se vzadu věnují je flirtování a líbání. Před měsícem
jsme byly s Nikki na jejich tréninku, vzala jsem jí před šatnu a div že nevyletěla z kalhot, když viděla Andrewa. Jason se choval velmi zvláštně a jakmile mě uviděl, neptal se a objal mě. Nejdřív jsem nechápala, co tím myslí, ale pak jsme to zavedli jako denní rutinu a objímáme se přátelským způsobem každé ráno. Je hezké ho mít za kamaráda. Rádi vtipkujeme, šťoucháme se a smějeme se. Hodně se zlepšil ve všem, co ho doučuju. Matika mu jde na B+  což je pokrok, protože mu vycházelo D.
Vchodové dveře se otevřely a Jason vyběhl směrem k autu. Otevřel, sednul si a pozdravil. "Ahoj Tes." následovalo obejmutí.
"Ahoj Jasone, tak jak jsi se připravil na dějiny?"
"Tessie řeknu ti, že tentokrát to nebude za A-, ale za A!" vykřikl. Vyjela jsem z parkoviště a zamířila k expres kavárně. Každé ráno jsme sem zajeli pro donuty a Latté, které máme oba moc rádi.
Seděli jsme u stolu v kavárně, protože nám odpadla hodina. Pročítala jsem si zápisky z dějin, které jsem si zapsala během předešlých hodin. Jason si s někým psal a usmíval se. "S kým si píšeš?" zeptala jsem se zvědavě.
"S jednou kamarádkou." odpověděl, aniž by se na mě podíval.
"Aha, je z Philadephie?" dál se usmíval.
"Je odsud." řekl.
                               ~
Celé odpoledne jsem si lámala hlavu s tím, kdo by to mohl být. Připadám si trapně, že nad tím takhle přemýšlím. Seděla jsem na posteli, když někdo zaťukal. "Kdo to je?" zeptala jsem se.
"Jason." Jak se sem proboha dostal? řekla jsem si v duchu. "Počkej chvilku." začala jsem uklízet. Měla jsem v pokoji strašný nepořádek. Oblečení jsem dala do šatníku, sešity nastrkala do přihrádky, zavřela notebook a šla mu otevřít. "Jak víš, kde bydlím?"
"Zeptal jsem se tvýho bráchy a za to jsem ho hodil domů. On mi otevřel a poslal mě k těmhle dveřím a teď jsem tady." rozmáchnul se rukama. Všimla jsem si, že v ruce drží sešit a růži.
"Ty jsi sem přijel autem?"
"Jo, strejda potřeboval něco koupit a navíc mám trénink, tak mi půjčil auto."
"A sem si jel proč?" usmála jsem se.
"Abych ti vrátil sešit z matiky, kterej sis u mě nechala a taky abych ti dal tohle." usmál se.
"Děkuju, to jsi nemusel." vzala jsem si sešit i růži, došla ai pro vázu do koupelny, dala do ní vodu a postavila si ji na noční stolek. "Jdeme na balkón?"
"Jo, jdeme na balkón." usmál se. Opřela jsem se o zábradlí a nechala si čechrat vlasy větříkem. Jason se na mě díval a smál se. Přišel ke mně a vzal pramen mých neposedných vlasů do ruky. "Máš krásný vlasy."
"Děkuju." usmála jsem se a cítila, jak mi rudnou tváře. Jason se ke mně přiblížil ještě víc a vzal mě okolo pasu. Cítila jsem jeho vůni. "Krásně voníš." řekla jsem a začala se smát.
"Dík, ale ty víc. Vždycky voníš po meruňkách." řekl a díval se na moje rty. A pak to udělal. Přitáhnul si mě blíž a políbil mě. Měl tak úžasný rty. Líbali jsme se a pak najednou přestal. "Co se děje?"
"Musím jít. Promiň, nechal jsem se unést." otočil se a odešel. Slyšela jsem, jak mluvil s Johnym, jak startuje a odjíždí. Začala jsem brečet, svezla jsem se k zemi a brečela. Začala mi být zima, přešla jsem do pokoje, našla telefon a vytočila číslo Nikki. "Ahoj Tessie, copak potřebuješ?"
"Nikki, prosím přijď." brečela jsem do telefonu.
"Už běžím!" Nica se na nic neptala a za chvíli zvonil zvonek u vchodových dveří. Johny jí otevřel a ona vběhla ke mně do pokoje a našla mě v koupelně, opřenou o zeď a uplakanou. Odvedla mě k posteli, tam mě posadila, zavolala na bráchu, aby mi uvařil čaj, potom ho nechal před dveřmi a zaklepal. Johny všechno splnil podle pokynů a dál se o nás nestaral, věnoval se raději NHL na Xboxu.
Hodinu jsem si vylévala srdce Nikki na rameni, až pak jsem se uklidnila. Nechápala jsem co se to stalo. Nechápala jsem nic. Proč se tak divně choval? Co to do něj vjelo? Nic nedávalo smysl. Tohle nebyl on. Za ty dva měsíce co ho znám, tohle nikdy neudělal. Ráno si s nějakou holkou psal a já mu byla ukradená. Já s ním nechci chodit, prozatím ne. Takhle ho neznám.