Hokejový fanda - DOKONČENÉ

35. kapitola - Kino

"Nikki, nechtěla bys jít se mnou na nákupy?" zeptala jsem se jí, když jsme odcházeli z jídelny.

"Tes, ty chceš jít nakupovat? To snad není možné," překvapeně vykřikla.

"Johny má za pár dní narozeniny a já pro něj nemám dárek," řekla jsem.

"Dobře, tak po škole nepojedu domů s Andrewem, ale půjdeme na nákupy," nadšeně tleskla. Všimla jsem si, že před námi jde Aaron. Alespoň ho nemusím hledat po celé škole. Rozloučila jsem se s Nikki, která uhýbala do vedlejší chodby k toaletám. Doběhla jsem ho, ale on mě zaregistroval dříve, než jsem ho stihla pozdravit.

"Ahoj Tes, jak je?" usmál se.

"Ahoj Aarone, mám se celkem dobře. Co ty? Co děláš dnes večer?" zastavila jsem se u své skříňky, abych si vyndala sešity.

"Jde to. Mám volno, trénink mám až zítra," také si vyndaval sešity.

"Tak to je skvělé, jdeme dnes s ostatními do kina, nechtěl by ses přidat? Klidně může jít i Matt," zamknula jsem skřínku a opřela se o ni.

"Takže mě zveš na rande?" začal se smát.

"Možná i jo," také jsem se smála. Nevím, jestli jsem připravená s někým randit. Aarona jsem vždycky brala spíš jako kamaráda, než jako někoho, s kým bych chtěla chodit. Byl to hezký kluk, ale nebyl to typ, jaký jsem si já představovala. Můj princ na bílem koni byl Jason. Už zase nad ním přemýšlím. Chci ho znovu vidět, tak moc si to přeji.

"V kolik se tě mám vyzvednout?" zeptal se.

"V půl deváté, ať to stihneme. V devět začíná film. Prý je to něco akčního."

"Tak v půl jsem u tebe jako na koni," mrknul na mě.

"A víš kde bydlím?" cítila jsem, že mi trochu zrudly tváře.

"Bydlíš někde blízko Toma, ne?" prohrábnul si vlasy, ale jeho kudrliny zůstaly na stejném místě jako předtím.

"Budu čekat před domem," rozloučila jsem se s ním a utíkala na francouzštinu. Přišla jsem tak akorát. Než jsem si stihla sednout, paní Hunsonová vešla do třídy. Zadala nám skupinovou práci a dál se o nás nezajímala. Na stole jí ležely vyrovnané hromádky papírů, které třídila, vyhazovala a pak je dávala do desek. Nudila jsem se, protože v mé skupince nebyli zrovna dobří francouzštináři. Pořádně za celou střední nedali dohromady pár vět. Nechápu, jak je možné, že je za celou dobu paní Hunsonová nevyrazila.

~

Čekala jsem na Nikki u auta a mrzla. Nechala jsem toho čekání na Nicu, která se teď zřejmě loučí s Andrewem, a proto jí to trvá tak dlouho. Nedočkavě jsem klepala do volantu. Už tu měla dávno být. Nikki je všude brzy, takže tohle je v jejím případě nezvyklé. Leknula jsem se, když se prudce otevřely dveře. "Tessie, omlouvám se, že jsem přišla pozdě," nasadila smutný výraz.

"To je v pohodě. Můžeme jet?" nastartovala jsem a připoutala se bezpečnostním pásem.

"Jasně, že jo. A co vlastně Johnymu chceš koupit?" zeptala se. Nikki na to kápla. Popravdě vůbec nevím, co mu koupím. Co by si mohl Johny přát? zamyslela jsem se a vyjela pryč z parkoviště.

V poslední době spolu moc nemluvíme, protože je na mě naštvaný kvůli tomu, že jsem přestala chodit na jeho hokejové zápasy. Navíc je pořád se Sam. Ne že by mi to vadilo, ale mám pocit, že si s Johnym v poslední době nemám co říct. Štve mě to. Je to můj mladší bratr, měli by jsme si spolu alespoň povídat. Jenže on má jen pár aktivit, které dělá. Škola, Sam, hokej, kamarádi a zase hokej.

"Pravděpodobně mu koupím nějaké oblečení, hru na Xbox. Vlastně nevím, co mu koupím," povzdechla jsem si.

"Teď spolu moc nevycházíte, co?"

"Johny je teď pořád se Sam a na mě si ani nevzpomene. Vadí mi to," zastavila jsem, jelikož se na semaforu objevila červená.

"To bude v pohodě. Je to jeho první láska, vždyť si vzpomeň na nás dvě, byly jsme úplně stejný," usmála se.

"To je pravda. Pamatuješ na Joshe? Nebo na Nicholase? Jak se nám mohli líbit?" smála jsem se. V době, kdy se nám líbili, to byli nejhezčí kluci na škole. Nikki si vždycky uměla vybrat někoho, kdo s ní nějakou dobu byl.

Celou cestu jsme vzpomínali na všechny kluky, které jsme měli jako malé holky rády a neskutečně se tomu smáli. Nakonec jsem Johnymu koupila tričko, velkou čokoládu a hru na Xbox. Pak jsme zajeli k Andrewovi, protože Nikki se s ním domluvila, že až nakoupíme, odvezu ji tam a ona pak společně s ním přijede na sraz. Nechtěla jsem ty zamilovance rušit, a tak jsem zajela domů pro věci a okolo páté už byla v posilovně. Dnes jsem si trenérku nezaplatila, prostě jsem chtěla posilovat bez toho, aby mi někdo nařizoval, co mám a nemám dělat.

Zapnula jsem si nastavení na běhacím pásu a trénovala. Snažila jsem se ignorovat myšlenky týkající se Jasona, ale nedokázala jsem to. Chběl mi tak moc, že stačilo málo a já se rozplakala. Udýchaně jsem se držela úchytů na stroji a zastavila pás. Kluk, starý asi jako já, se u mě zastavil se slovy: "Jsi v pořádku?"

"Ano, jsem. Zamotala se mi hlava," usmála jsem se a odešla k jinému stroji. Začala jsem posilovat nohy, ale po chvíli jsem to vzdala a řekla si, že i pro dnešní chabý výkon by to stačilo.

~

Bylo půl a Aaron nikde. Pořád jsem ho vyhlížela, ale žádné auto nejelo. Pak se z odlišné strany, než jsem očekávala, vyřítil červený pickap. Aaron vystoupil a gentlmansky mi otevřel dveře. Smál se, omlouval a pak konečně nastartoval.

Když jsme dojeli na parkoviště v doprovodu všech možných DJů, ostatní na nás čekali napjatí před kinem. "Tes, jdete pozdě," oznámila nám Nikki.

"Promiň, zdrželi jsme se kvůli zácpě na silnici," omlouvala jsem se.

"Dobře," přijala omluvu.

"Ahoj Tes," Dominica mě objala.

"Ahoj Dominico," usmála jsem a vzpomněla si, že Aaron ji nezná, a tak jsem je seznámila, "Aarone, tohle je Dominica. Dominico, tohle je Aaron."

"Těší mě," řekli, když si podávali ruku.

"A Tes, kde je Jason? Myslela jsem, že přijdete spolu," všichni se tvářili, jakoby to neslyšeli.

"Byl jsem zraněný, Jason tu za mě hostoval. Teď už jsem v pohodě, tak by tu byl Jason zbytečně. Vrátil se zpět do Philadelphie," než jsem si stihla rozmyslet, jak jí to povím, Aaron byl rychlejší. Alespoň mě ušetřil toho vysvětlování.

"Aha, to jsem nevěděla," podívala se na Ricka, ale ten jen pohodil rameny.

"Hele, lidi, nechcete jít raději dovnitř? Za chvíli to začíná," skočil do hovoru Tom.

"Ano, to by jsme měli," koupili jsme si lístky a vyrazili pro popcorn. Byla jsem dost překvapená, že Rick o Jasonovu odjezdu Dominice neřekl. Vždyť se pořád vidí.

~

Po skončení filmu mé Aaron odvezl zpět domů. Zastavil před domem a zadíval se na mě. "Díky, že jsi mě pozvala."

"Nemáš za co," usmála jsem se.

"Někdy by jsme to mohli zopakovat, ale jen ve dvou," mrknul na mě.

"Jednou možná," otevřela jsem dveře u auta, "dobrou noc."

"Dobrou," zavřela jsem je a vydala se ke vchodovým dveřím. Než odjel, zatroubil a zamával na mě. Na oplátku jsem mu taky zamávala a pak sledovala, jak odjíždí.