Hokejový fanda - DOKONČENÉ

14. kapitola - Rocky

Celý večer jsem přemýšlela o Jasonovi. Vím, že bych neměla, ale já si nemohla pomoct. Prostě jsem musela myslet na ten jeho úsměv. Seděla jsem na pohovce a mazlila se s Rocky. Rocky je náš pes. Je to fena labradora, posledních pár měsíců jsem ji neviděla, protože ji měli doma babička s dědou. Má hnědá kukadla a světlou srst. Miluju její heboučká ouška, pořád ji po jich hladím, ale nejvíce roztomilé je, když se směje. Je to moje malá Rockynka.

Rocky zafuněla a olízla mě. Vždy na mě poznala, že jsem smutná nebo že přemýšlím. Dala mi packu na stehno a zadívala se na mě těma svýma obrovskýma očima. Pohladila jsem ji po hlavě a podrbala za uchem, tam kde to má ráda. Přála bych si, aby uměla mluvit. Udrží každé tajemství, které jí řeknu. Mám pocit, jako kdyby podvědomě věděla o všem, co jsem jí kdy řekla.

Přešla jsem do kuchyně s Rocky vedle nohy. Umyla jsem si ruce a nějak jsem dostala chuť na zeleninový salát. Johny byl zavřený v pokoji, taťka byl na služební cestě a mamka pracovala v pracovně. Řekla jsem si, že udělám zapečené těstoviny a zeleninový salát. S přípravou jsem byla rychle hotová, Rocky ležela uprostřed kuchyně a mlsně se olizovala. Usmála jsem se a strčila pekáč do trouby. "Rocky to není pro tebe." usmála jsem se, zašátrala v pytlíku krekrů pro psy a jeden jí dala. Jemně si ho vzala z ruky a s mlaskavými zvuky ho snědla. Olízla se a lehla si zpátky na místo. Snědla jsem trochu salátu, protože jsem měla hlad. Zaklepala jsem na dveře pracovny, ale neozýval se žádný zvuk z druhé strany. "Mami?"

"Ano zlatíčko?" ozvalo se přes zavřené dveře.

"Můžu dovnitř?" zeptala jsem se.

"Samozřejmě." vešla jsem. Mamka seděla u stolu a mnula si čelo. Rocky šla opět za mnou, ale zastavila se před dveřmi, protože věděla, že dál nesmí.

"Mami mám problém." posadila jsem se do koženého křesla proti ní.

"A jaký?" nadzvedla si brýle a já viděla její kruhy pod očima.

"Mám ráda jednoho kluka, do toho druhýho jsem trochu zamilovaná. Oba jsou z úplně jinýho těsta, jinak se chovají..." zamyslela jsem se. "... zapoměň, že jsem se ptala. Za chvíli bude večeře. Jdu s Rocky na procházku." odešla jsem z pokoje. Oblékla se, vzala vodítko a vyrazila společně s Rocky do tmy. Měla jsem pocit, jako když jsu už hodiny. Bolely mě nohy, Rocky nebyla unavená a pořád poskakovala. Najednou jsem byla hrozně unavená. Vrátila jsem se zpět domů. Podle hodin bylo půl jedenácté. Že bych byla tři hodiny venku? Očistila jsem Rocky packy a vzala si jí seboi do pokoje. Vyskočila mi na postel, uvelebila se, a pak začala vrtět ocasem. Umyla jsem se, převlékla se a lehla si vedle ní. Byla jsem vyčerpaná. Nevěděla jsem, co si mám myslet. Zavřela jsem oči, mezitím jsem se přitulila k Rocky, která spokojeně oddychovala. Pro sebe jsem se usmála a pohladila jí po hlavě. Brzy jsem také usnula.