Cadenc ještě asi tam tři minuty seděla s Moudrým kloboukem na hlavě a cítila na sobě pohledy všech studentů a profesorů. Neodvažovala se ani pohnout, jen trpělivě vyčkávala, až z ní profesorka Prýtová klobouk sundá. Když se ale nic nedělo, promluvila tichým hlasem:,,Ehm, můžete ho prosím sundat?" obrátila se na profesorku, která se chvilku snažila vzpamatovat, než tedy sundala klobouk z hlavy malé dívky. Cadenc teď viděla, že se většina studentů dívá na ní, na klobouk a na Buba, který se posadil na její rameno a pobaveně zahoukal:,,To jsi nečekala, co?" Cadenc se ně něj nevěřícně podívala, zatímco slyšela, jak si studenti mezi sebou něco šuškají. Zaslechla něco jako nezařazená, poprvé a dítě Fortuny. Štvalo jí, že z toho všichni dělají takovou vědu, ale s tím nic moc udělat nemohla.
Očima vyhledala své přátele - Michael o něčem šeptem vážně konverzoval se svými přáteli, Gabriel nevěděl, jestli má být překvapený tím, že je nezařazená nebo tím, že se to stalo poprvé v historii školy, Iris se pro změnu usmívala a vypadala neuvěřitelně nadšeně a když se Cadenc podívala na Celeste, všimla si, jak mírně nafoukla své roztomilé tvářičky. Nejspíš chtěla být v centru pozornosti, což se jí evidentně nepodařilo.
,,Cadenc, drahá, mohla by jsi jít pro zatím k učitelskému stolu?" zeptala se jí vlídně s kapkou překvapení profesorka Prýtová. Cadenc tedy slezla beze slov ze stoličky a klidným krokem, s Bubem na rameni se posadila na jednu z volných židlí, kterou pro ni proměnila samotná paní ředitelka. Cadenc jí mírným pokývnutím poděkovala a pak se podívala na profesora lektvarů. Ten si v klidu pozoroval další zařazování a Cadenc se mu rozhodla také věnovat pozornost.
Napočítala, že ze zbývajících dětí bylo do Nebelvíru zařazeno patnáct, do Havraspáru sedm, do Mrzimoru dvacet a do Zmijozelu deset. Po rozřazování odklidila profesorka Prýtová stoličku s kloboukem pryč a před studenty přešla se svojí uvítací řečí předstoupit ředitelka McGonagallová.
,,Vítejte ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Je mi velikou ctí přivítat zde budoucí čarodějky a kouzelníky, kteří dnes byli zařazeni do svých kolejí pro které budou v letošním školním roce získávat kolejní body. Na konci roku pak kolej s největším počtem bodů vyhraje kolejní pohár. Body můžete získávat jak ve vyučování, tak i za určité skutky. V letošním roce se samozřejmě bude pořádat i famfrpál," od kolejních stolů se ozvalo hlasité radostné tleskání a křik. Ředitelka se vlídně usmála a studenti ztichli.
,,Učitelský sbor v tomto roce posílili profesorka Ronalda Jackobová, která povede Starodávné magické runy a profesor Septimus Erus, který bude mít na starosti Obranu proti černé magii. Jinak připomínám studentům, že mají zakázaný vstup do Zapovězeného lesa a musí dodržovat stanovenou večerku, kdy jsou chodby kontrolované. No a teď je nejspíš na řadě si užít večeři!" Ředitelka tleskla rukama na stolech se objevilo hned tolik jídla, kolik Cadenc ani neviděla za celý život.
Jakmile si ředitelka McGonagallová byla jistá, že jsou studenti zaneprázdněni jídlem, přistoupila k Cadenc.
,,Najezte se u našeho stolu, slečno Jameová. Po jídle se mnou a s řediteli jednotlivých kolejí projdeme do mého kabinetu," Cadenc se orgány smotaly do uzlíku nervů, ale když se na ní ředitelka usmála, cítila se klidněji. I při jídle se pak cítila klidněji, nehledě na to, že jako jediná studentka jedla mezi profesory.
Když už pak ředitelka poslala prefekty, aby seřadili nové studenty a po skupinkách odcházeli, stejně se tři lidi oddělili a zamířili ke Cadenc. Jen Celeste se patrně mračila a pak jen pohodila svými hustými vlásky a zmizela za dveřmi chodby.
,,No tak to jsem teda nečekal!" promluvil Michael a překvapeně, zároveň s úsměvem zíral na Cadenc.
,,To je poprvé v historii školy! Slyšel jsem sice, že by studenti mohli patřit do více než jedné koleje, ale nakonec si stejně nějakou vybrali," promlouval zamyšleně Gabriel.
YOU ARE READING
Stříbrná Sova [Harry Potter]
FanfictionCadenc Jameová je velice zvláštní mladá čarodějka - od mala umí vyvolávat Patrona i bez hůlky a ještě ke všemu jen tak nezmizí a přetrvává s ní pořád. Jak to, že ale jejího Patrona zná většina lidí? A nejen jeho, jaktože znají i jí? A proč má téměř...