Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola LXXVII. - Zmizení

Něco v dívce znovu uvadlo, jako další květ višně na umírajícím stromě nevinnosti duše, ale ona se snažila bojovat proti tomu, co v ní bylo, co v ní rostlo a co nemělo za následek nic dobrého. 

,,Iris?" Renon vešla do kabinetu profesorky Obrany a ta se od své práce na ní podívala a usmála se. 

,,Ahoj, Renon, potřebuješ něco?" zeptala se jí mile a modrovláska nejistě přikývla. 

,,Možná bych se měla obrátit k profesoru Snapeovi," Renon se nejistě podívala na zem a pak znovu přikývla, jen tak pro sebe, aby sebe samu ujistila v tom, že dělá správné rozhodnutí. ,,Ale řekla jsem si, že když jsi nám pověděla o proroctví, bude lepší být upřímnou s tebou," Iris zvážněla a odložila brk stranou. 

,,Poslouchám," mladší dívka se musela pousmát - Iris něčím připomínala profesora lektvarů. Asi kvůli tomu, že spolu často mluvili, pochytala jeho zvyky, ale když si vzpomněla téma, o kterém si chtěla s Iris popovídat, už se přestala usmívat a posadila se naproti profesorce. 

,,Cadenc.. no, není v pořádku. Ať si všichni myslí co chtějí a ačkoli i já kolikrát vypadám, že to nevidím, tak vidím. Nejsem slepá - nikdo z nás není," Iris náhle vypadala ustaraně, ale nepřerušovala dívku. ,,Oddaluje se od nás, Iris. Od všech. Michael si všiml, že už ani často nemluví s tebou nebo s profesorem Snapem, ke kterému má, stejně jako k tobě ohromnou náklonnost," Renon koukla Iris do očí, byla na pokraji toho, že začne ronit slzy. ,,A nejhorší je, že.. že se z ní stává úplně někdo jiný. Když se na ní kolikrát podívám, nevidím.. nevidím ji, ale někoho úplně jiného a její oči.. Mám pocit, že se dívám do očí chodící mrtvoly, která se přišla mstít," hnědovláska se napjala. Nebylo to dobré. vůbec ne. 

,,Máš pravdu, s Cadenc opravdu není noc v pořádku, zvlášť v tomto ohledu a nejen to - Cadenc je mocná čarodějka, takže představuje dvakrát tak větší nebezpečí, jenže.." Iris zavrtěla bezmocně hlavou a sklopila pohled na své ruce v klíně. ,,Drahá Renon, já vůbec nevím, jak ji pomoci a nejhorší je, že to neví ani Severus. Nikdo z nás to nemůže z Cadenc tahat násilím, dokonce ani kouzly nebo lektvary, protože by to Cadenc poznala, jak mi to Severus vysvětlil, ale sama Cadenc nám to neřekne," 

,,Ale musíme přece něco dělat! Tohle je.. podle mě je to nebezpečná situace!" zeprotestovala Renon, která nebyla odhodlaná se se situací smířit, zvlášť s takovou, kde jakožto kamarádka Cadenc byla bezmocná a nejen ona - v tom případě byli bezmocní jak Gabriel, tak i Michael. ,,A co Harry Potter? A profesor Snape? Nebo ty? Musíte přece něco vědět!" tentokrát už modrovlásce opravdu tekly slzy z očí. ,,Iris, prosím, my musíme něco dělat. Mám pocit, že je to s ní každým dnem horší a horší," jenže Iris jí nic nemohla říct, ona sama nevěděla, co má dělat, jak svým drahým přátelům pomoct. 

Naneštěstí se konec roku blížil a pro havraspárku už to nebylo nic výmečného. Prostě konec dalšího školního roku - a co? Měla svých vnitřních starostí dost, ale věděla, že by jak u Harryho s Ginny, tak u Severuse hrozilo, že by se něco zvrtlo a to.. nemohla dopustit. A rozhodla se pro lež. Harrymu s Ginny napsala, že její babička, máma Sereny, psala Jameovým, jestli by její nevlastní vnučka nechtěla strávit prázdniny u ní a Cadenc souhlasila. Ona věděla kde babička žije a byla to osoba, od které pociťovala aspoň krapet lásky, když dokončovala základní školu ve Walesu. Jenže pravda byla taková, že žádný dopis nebyl a nejen to - jakmile Cadenc dokončila základní mudlovskou školu, její babička zemřela a dům přešel Jameovým. Ti se ho snažili prodat, ale bez úspěchu - nikdo nechtěl dům, který byl daleko od civilizace a ke kterému se ještě ke všemu tak nepohodlně cestovalo, ale Cadenc byla odhodlaná tam na dva měsíce zmizet. Harry s Ginny souhlasili - konec konců, lidem se lépe lže, když se jim píše a tak nevěděli, jak se Cadenc několik posledních měsíců chovala, jak se cítila, což ostatně nikdo pořádně nevěděl. Přátelům zase zalhala, že bude v zahraničí, že prý ať jí dopisy neposílají jinak budou sovy chudinky moc unavené. To samé řekla Iris a poprosila jí, aby ta nic neříkala Severusovi, že mu prý chce dovézt nějakou vzácnou ingredienci jakožto překvapení. Její přátelé byli bez pochyb překvapení, že se s nimi dívka takto loučí a když se zářivě usmála na nádraží King's Cross a plná energie jim zamávala, nevěděla trojice, co si má myslet. Zvlášť, když s ní v ten moment byl ještě Bubo na rameni.

A takhle Cadenc prostě.. zmizela. A jeden měsíc o ní nikdo nevěděl. A po jednom měsíci se na prahu domu bystrozora a hráčky famfrpálu objevil profesor celý v černém, který byl jako jediný, se kterým Cadenc nepromluvila a který si myslel, že byla celou dobu u mladého páru. Cadenc se totiž přepočítala - nařídila drahému Bubovi, aby to vyřídil jejímu oblíbenému a zároveň milovanému profesorovi, jenže se s jejím Patronem stala jedna nehoda a on tak zprávu dívky nedoručil. Když se objevil, černovláska se na nic neptala a on mlčel a nejen to - Cadenc měla v ten moment důležitější věci nad kterými si musela lámat hlavu než to, jestli její zprávu její Patron doručil nebo ne. 

Když Harry na prahu svého domu spatřil Mistra lektvarů, byl velice překvapený a vlastně, kdo ne, když ho neočekával. 

,,Dobrý den, profesore. Stalo se něco?" oslovený pozvedl jedno obočí. 

,,Konec července se stal, pane Pottere, nebo jste ztratil kalendář?" Po chvíli ale nad obličejem Harryho, který se stále tvářil zcela nechápavě, jenom povzdechl. ,,Přišel jsem za Cadenc," 

,,Ach tak," zasmál se Harry. ,,Je přece u své mudlovské babičky," Severus svráštil obočí a úsměv z tváře Harryho zmizel. ,,Vy o tom nevíte? Odjela na celé prázdniny k mudlovské babičce," 

,,Slyším o ní poprvé," 

,,Prý ji napsali na konci roku Jameovi, že ji babička zve k sobě," 

,,Pokud sovy dopisy přinášejí ráno, tak si jsem jistý, že přiletěla jenom vaše sova, pane Pottere. Žádnou další jsem neviděl," mladík znejistěl. 

,,No, možná ho přinesl Bubo," navrhl nejistě, ale oboum mužům bylo jasné, že tu něco není až tak v pořádku. Proto se Severus rozhodl zajít na návštěvu k bývalým pěstounům černovlásky.