Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola LXIV. - Odhalení

Učit se ruštinu.. no, řekněme, že to nebyla zrovna jedna z nejlehčích věcí, ale pokud tím měla Cadenc pochopit proroctví mumlaná v ruštině, tak to stálo za to. Když se probouzela uprostřed noci z nočních můr, na které si už v celku zvykla, ignorovala svojí udýchanost a to, že jí kapičky potu klouzali po těle, popadala blok a psala si aspoň výslovnost slov, která se jí objevovala v paměti a která nejčastěji říkala nahlas. Postupem času zjistila, že se proroctví opakuje, ale jelikož ještě nebyla natolik dobrá, aby pochopila jeho význam, učila se dál. Sice si mohla prohlédnout ve slovníku, co jednotlivá slova znamenají, ale měla pocit, že takhle nepochopí celý smysl samotného proroctví. 

Kromě toho, že celé dny seděla v pokoji, četla si, kreslila či malovala a studovala,  navštěvovali jí kupodivu nějak.. často její přátelé. Ne že by Cadenc nebyla ráda, to zas ne, ale přišlo jí to divné. Michael jí kolikrát často zval i ven, ale stačilo se zmínit o Věštci a už nepadlo o procházkách či návštěvě Příčné ulice ani slovo. 

,,Nechceš se ostříhat?" zeptala se jednoho dne Renon svojí kamarádky, když si Cadenc před zrcadlem uvazovala do vlasů stuhu, kterou dostala od Severuse ke dvanáctým narozeninám. Teď už jí bylo čtrnáct a když si to uvědomila, uvědomila si taky to, jak se změnilo i její tělo, jaké charakteristické dívčí křivky získávalo. Samosebou jí odrůstaly i vlasy, které už měla až po pás a když si je tak prohlížela, usoudila, že Renon má pravdu.

,,Asi jo, mám je moc dlouhé. Škoda, že nejsem metamorgomág jako ty," Cadenc se podívala přes rameno na svojí kamarádku sedící na posteli. Renon teď vypadala sebejistěji a to jí dodávalo jakousi krásu plus nedávno zjistila, že ta nesmělá Renon, kterou znala z prvního ročníku teď chodí s Gabrielem. Trošku jí sice štvalo, že jí modrovláska nepověděla dřív o tom, že se jí mrzimorský chlapec líbil, ale dalo se to přece zvládnout, hlavně, že teď Renon byla šťastná. Když se ale Cadenc podívala zpátky do zrcadla a podívala si svému odrazu do očí, něco jako těžký smutek sevřelo její srdce a měla chuť se v tentýž moment rozbrečet. 

Ona nebude moct nikomu povědět o své lásce k Severusovi a možná ani jemu samotnému, protože.. byl přeci mezi nimi velký věkový rozdíl a Severus byl její příbuzný, i když vzdálený. Její srdce zachvátila střepina deprese, ale když se ozvala Renon, přestala na to myslet. 

,,Však to nevadí. Ostříhám ti je pokud chceš," Cadenc se tentokrát otočila úplně a opřela se o toaletní stolek , který ji na začátku prázdnin Ginny s Harrym koupili, jakožto dárek, že měla ve všech předmětech hodnocení vynikající (těsně z run dostala o stupeň horší hodnocení).

,,Od kdy umíš stříhat vlasy?" zeptala se pobaveně Cadenc, ale vůbec se své kamarádce nevysmívala. 

,,No, jsem přece metamorfomág. Nechávala jsem si odrůst vlasy a pak si je stříhala," Cadenc inspirovala tahle schopnost její kamarádky. Mohla se měnit do koho chtěla a mohla vypadat jak chtěla. Cadenc se na chvíli vybavilo to, jak Harry mluvil o tom, že Severus byl (nebo pořád je?) zamilovaný do Harryho matky a v ten moment hlavou Cadenc probleskla myšlenka, že kdyby byla metamorfomág, mohla by se do ní přeměnit a mohla by být se Severusem.

Havraspárka si skousla ret. Ne, ona se bude snažit svými silami a svými prostředky, aby si získala srdce svého oblíbeného profesora.

,,A ostříháš mě teda prosím?" usmála se na kamarádku a ta bez problémů souhlasila. Všechno postupně v koupelně připravily na stříhání a když se do samotného procesu zkracování vlasů pustili, objevili se ve dveřích Harry s Ginny, že prý se podívat, co holky dělají. U stříhání se pěkně pobavili, ale potom, když Renon dodělávala poslední detaily, tak všichni ztichly v příjemném napětí.

,,No páni, vypadáš teď tak.." promluvil Harry, když se díval na svojí svěřenkyni.

,,Kouzelně," dokončila za něj Ginny a usmála se na Cadenc, která si prohlížela svůj nový účes v zrcadle. Vlasy teď měla nejenom ostříhané až po lopatky, měla je taky krásně sestříhané s pěšinkou trošku víc napravo a pokud by chtěla, mohla jí ofina zakrývat pravé oko. Její nový účes se jí hodně líbil a tak nadšeně poděkovala Renon a v duchu se těšila, až jí takhle uvidí Severus a co na to řekne. 

Pomalu se blížil konec prvního měsíce a Cadenc stále studovala černou magii nebo si spíš procházela svoje poznámky, protože už je všechny měla přečtené. V jeden den, když znovu seděla na posteli a procházela si černomagická zaklínadla, se dveře do pokoje otevřeli a dovnitř vešel Harry.

,,Cadenc, neviděla jsi moji.." pak spatřil to, co neměl společně se šokovanou dívkou, která jako ryba na suchu lapala po dechu, aby se mohla nějak obhájit nebo rychle vymyslet nějakou výmluvu, ale když uviděla, jak se překvapený nebo spíš šokovaný výraz Harryho mění na naštvaný (extrémně naštvaný, pokud by člověk měl být přesný), došlo jí, že je pozdě.

,,Pokud mi neřekneš rozumný důvod, proč se tohle," a ukázal na poznámky Cadenc, kde velkými písmeny stálo Černomagická zaklínadla pro začátečníky. ,,Nachází v mém domě, tak si mě nepřej, Septimo Owelová!" Harry nikdy neříkal Cadenc jejím pravým jménem, ale něco uvnitř jí našeptávalo, že pokud ho použil, je to velice špatné. 

,,J-já.. p-potřebuju to na Ochranu proti -" snažila se Cadenc něco v rychlosti vymyslet.

,,Nelži!" křikl na ní Harry a Cadenc ihned ztichla. ,,Nelži mi! Stejně jako ty jsem chodil do Bradavic a nikdy jsem nepotřeboval na Ochranu proti černé magii nějaké zápisky z černomagických zaklínadel!" dívka provinile mlčela a dívala se na bílou peřinu své postele. ,,Myslíš si, že nevím, co jsi provedla?! O tom, že jdi použila černou magii na studenty?! A že jsi chodila tajně do zakázané sekce?! Sakra, Cadenc, nejsem slepý! Říkal jsem si, že tě to přejde a že zůstáváš doma jen kvůli tomu, aby o tobě zase nic nenapsali do Věštce!" Harry zakroutil hlavou a protřel si spánky, když do pokoje přišla Ginyy a než se stihla zeptat, co se stalo, všimla si poznámek Cadenc na posteli a přistoupila ke Cadenc. Dívka se na ní smaragdovýma očima nejistě zadívala. 

Harry viděl pohled Cadenc. Viděl v nich tolik strachu, tolik! Dívka se bála, že jí jeho manželka dá pořádnou facku a byli to sekundy, než se Ginny ke Cadenc sehla, aby jí mohla pevně obejmout. Pak se Ginny zadívala na svého manžela a pohledem ho vyzvala, aby pokoj opustil. Neslyšel dívku vzlykat. Ostatně, slyšel jí vzlykat jenom jednou a to, když měla opustit své nevlastní mudlovské rodiče po tom, co se dozvěděla, jaké pocity k ní doopravdy chovali. Harry nechtěl být takovým rodičem, samozřejmě že ne, jen měl o Cadenc strach. Jelikož byl dostatečně silný kouzelník, cítil, že něco neblahého se může stát, pokud bude mít Cadenc k černé magii přístup, ale on si pořád nalhával, že dívku zájem přejde, že všechno bude v pořádku, ale ne. Evidentně nebylo. Musí podniknout nějaký radikální krok, aby se Cadenc jednou pro vždy přestala černou magií zabývat.