Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola XCIII. - Legilimens

Byl to jako blesk za jasného dne (vlastně, něco takového už bylo a ostatně - v kouzelnickém světě takové věci byly možné) s tím rozdílem, že ne doslova, ale samotná novina, která se roznesla po škole rychleji než hurikán, zněla jasně: Septima zaútočila na Ministerstvo kouzel. 

Výuka byla pochopitelně ihned zrušena. Studenti se museli odebrat do svých kolejí a tam zůstat do konce dne. Skřítci je měli zásobovat jídlem a určení profesoři měli studenty hlídat. Konec konců, Septima byla o hodně děsivější než Voldemort, zvlášť pro ty, kteří dívku znali. Celeste stále neviděla, ale měla strach. Meredith se bála pomsty Septimy za články v Denním věštci. I Lucas, který kdysi přišel profesorovi oznámit, že Cadenc použila černou magii, se bál že si Septima přijde pro jeho duši. Jenže velekněžka měla zcela jiné plány - zničit Ministerstvo a začít zkázu Londýna a následně Anglie. 

,,Jdeme taky!" rozhodně prohlásil Michael, když se společně s Renon a Gabrielem přemístili přímo do ředitelny. Hodilo se to, že byl Bradavický hrad oslaben a že ti tři byli zrovna členové Řádu nehledě na svůj věk. 

,,Zásadně proti!" ihned oponoval Severus, který ani za mák nechtěl, aby první zemřeli oni tři, i když - zemřeli by? Opravdu by je Septima zabila? Severus si stále nebyl jistý odpovědí na tuto otázku.

,,Možná se nám podaří si s Cadenc nějak promluvit, prosím!" zaprosila modrovláska a snažila se tvářit odhodlaně, ale notky smutku se jí vkrádaly do hlasu. 

,,Pokud jste si to ještě neuvědomila, slečno Eunová, nejdeme na Ministerstvo za Septimou na čajový dýchánek si popovídat," zavrčel profesor Lektvarů, ale nakonec to nebylo nic platné - McGonagallová povolila, aby trojice šla s nimi. Jako důvod uvedla to, že Septima je sama a čím víc členů Řádu tam bude, tím lépe jí zneškodní. 

,,Zapomínáte na to, že je Septima neuvěřitelně silná!" řekl někdo ze členů Řádu, ale McGonagallová odpověděla stejně - čím víc, tím líp a tak se vydali na Ministerstvo za pomocí letaxové sítě. 

Severus byl jeden z prvních, kdo se objevil na Ministerstvu, když spatřil desítky ležících těl a už si myslel, že Septima seslala jakousi hromadnou Avadu, ale ne - někdo řekl, že žijí a že jsou jen omráčení a tak si Severus oddychl. Copak dívka nepoužívá nepromíjitelné? Taková myšlenka ho před tím nenapadla. 

,,Rozdělíme se," nařídil Harry a začal jednotlivce rozdělovat do skupin. Severus, Iris, Renon a jeden bystrozor zamířili do Odboru záhad, který na ně vyšel nebo spíš - Severus se rozhodl, že ta půjdou, protože tušil, že Septima bude tam, i když nevěděl přesně za čím tam šla, ale byl odhodlaný to zjistit. 

Když výtah dorazil do osmého patra, našla skupinka ještě pár omráčených pracovníků Ministerstva a nikdo vlastně nechtěl vyjít jako první. Tedy, až na bystrozora, který byl poměrně tvrdohlavý a tak, když opustil prostory výtahu, byla na něj seslána nastražená kletba a bystrozor upadl do dlouhého spánku. Když se na to tak Severus díval, hned ho něco napadlo. 

,,Co když v tom snu, který slečna Jameová mívala, nebyli všichni mrtví, nýbrž omráčení?" a koukl na Iris, jestli ta jeho myšlenku potvrdí. Ta na něj jen s nepatrným zmatením hleděla a pokrčila rameny. 

,,Nevím, Severusi, vážně nevím," samozřejmě. Nemohl teď očekávat, že Iris bude reagovat tak, jako dříve. Ostatně se divil, že Renon, Michael a Gabriel vůbec našli to odhodlání jít. Bylo vidět, že je to stálo nějaké to úsilí. Každopádně, teď už nebylo co řešit - museli najít Septimu. 

Severus s připravenou hůlkou vyšel z výtahu jako první a za ním už dívky, taktéž s hůlkami v rukou. Odbor záhad byl tichý, nepatrně temný, na každém kroku mohla být nějaká kletba či prokletí. Severus, Iris a Renon pomalu, skoro neslyšeně kráčeli chodbou a rozhlíželi se, jestli dívku někde neuvidí. 

Ozval se tichý smích někde za nimi a už stáli čelem k Septimě, ale jakmile na ní Renon seslala mdloby - zmizela. Rozpustila se jako pára. Byla to jen iluze. Ozval se tichý šepot a Renon už spadla k zemi, ponořená do spánku. 

,,Renon!" zakřikla Iris a ihned padla na kolena, aby zkontrolovala, jestli je modrovláska v pořádku. Severus chtěl něco říct, ale to už ho zaujal pohyb vlasů za rohem - tohle určitě byla Septima! 

Profesor se za ní rozběhl, vběhl do nějakých dveří a octnul se v labyrintu dlouhé řady knih a svitků. Ucítil, že na něj bylo sesláno kouzlo, ale dokázal ho odrazit - kupodivu. Vždyť bylo sesláno zcela neslyšně! 

Zalapání po dechu dívku prozradilo, rozběhla se pryč, za ní hnedka starší muž. Další kouzlo a Severusovi se podařilo mu vyhnout. Copak Fortuna byla konečně na jeho straně? V tom případě si to hodně dobře načasovala. 

Pár dalších kouzel, volání dívčinýho jména, proběhli několika místnostmi - skoro boj na život a na smrt, ale Severus věděl, že ho dívka nezabije. Plus k tomu - teď měl na své straně evidentně samotné štěstí. A Septimu to štvalo. Metala po něm kletby, Severus se jim úspěšně vyhýbal. Jen jedno kouzlo ho zasáhlo - jeho vlastní - Sectumsempra. To ho na značnou chvíli zpomalilo a dívka mu tak unikla z dosahu. Rány si ale dokázal zacelit a pak se už orientoval jen podle vlastní intuice, která mu radila, kam dívka přibližně mohla jít. Nakonec jí našel a podařilo se mu jí doslova zahnat do kouta. Septima to tu přece neznala. Severus sice taky ne, ale teď se mu to náramně hodilo. 

,,Už nemůžeš utéct," pronesl lehce udýchaný, už bez hábitu, který zahodil ještě někde po cestě. Septima se na něj dívala. V očích plál hněv, tichá Avada, ale ona to neudělá. Rázem ale místnost začala podivně světélkovat, jakoby se v ní z ničeho nic objevovali světlušky a pomalu dosedaly jak na Septimu, tak na Severuse.

,,Co to sakra -" a zatímco se Septima zabývala podivnými světélkujícími tečkami, Severuse se podíval, co stál vedle dveří za název místnosti. 

Místnost na odhalení přítomnosti prokletí

Myslel si to. Cadenc zaručeně jakýmsi způsobem proklela jeho, ale byla sama prokletá, dokonce víc, než Severus. Nejvíc světélkoval její stříbřitý pramen vlasů - takže v něm byl ten problém? Severus ale nemeškal a namířil hůlku na dívku. 

,,Legilimens," to bylo to, co mu v tu chvíli našeptával hlas Stříbrné Sovy.