Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola XXII. - Návrat

Poslední dny trávila Cadenc čtením mudlovské knihy, která se jako jedna z mála prodávala v Krucáncích a Kaňourech. Začetla se vlastně natolik, že si ani nevšimla, jak rychle uběhly poslední dny a bylo na čase se chystat do Londýna na nádraží King's Cross.

Iris řekla, že tam Cadenc odvede, ale sejdou se už ve škole, což Cadenc brala jako výhodu - aspoň si promluví se svými přáteli o tom, jak by se asi mohli zbavit prokletí profesorů v obraně proti černé magii a zároveň se poptat Renon o Celeste.

Zatímco se se zajímavým nákladem dostávaly Iris a Cadenc ze Skotska, černovlasá dívka hodně přemýšlela. Věděla, že v nějakých věcech má v hlavě nepořádek a musí si je srovnat, byla to zkrátka dívka pořádku. Taky ale věděla, že se v tomhle úkolu neobejde bez svého sovího přítele, který ale teď s dívkami nebyl, takže Cadenc byla nucena si s tím aspoň trošku poradit sama.

Měla Snapea ráda, byl to přeci její oblíbený učitel a ten, ke komu vzhlížela a nemohla si lámat hlavu s tím, s kým je a s kým vlastně není. Vůbec se jí to netýkalo a neměla do toho co lézt, ale slova jsou jen slova. Pamatovala si na pocity. Povzdechla a hned jí to napadlo - jen by se Snapem chtěla prostě víc bavit! To je o tom! Neviděla ho celé prázdniny, stýskalo se jí po něm! Jak jednoduché. Cadenc se ihned cítila líp.

Už brzy se dostaly na nádraží, prošly cihlovou přepážkou a dívky pak společně hledaly neposedného Nebelvíra, klidného Mrzimora a tichou Havraspárskou blonďatou dívku. Místo toho si ale Cadenc všimla dívky, která byla Renon velice podobná, ale nebyla to ona. Byla to Celeste. Když se jejich pohledy setkaly, lehce se zachmuřila a opovržlivě pozvedla nos ke stropu. Cadenc se spíš z toho chtělo smát, ale kamenný výraz nevydal nic.

,,Cadenc!" dívka ten hlas dokonale znala, vždycky na ní volal zrovna on.

,,Michaeli, ahoj," pozdravila ho Cadenc, když se přiblížila ke svým třem přátelům a pozdravila se i s ostatními.

,,Tak když už jste se našli, je na čase, abych šla. Uvidíme se ve škole, děcka! Pá, Fortuno!" rozloučila se s nimi Iris a s úsměvem zmizela v davu lidí a dětí.

,,Fortuno? Tak to je dobrý," pronesl evidentně zainteresovaný Michael a souhlasně přikývl.

,,Pro mě ale bude vždycky Cadenc," oponovala Renon a i Gabriel přikývl. Černovlasá dívka se usmála, když viděla, jak vypadají její přátelé šťastně. Bude lepší zahodit všechny pochybnosti a mínusy ostatních a prostě si s nimi užívat čas. Vždyť jí v průběhu prázdnin tolik chyběli, tak proč si všímat špatností?

Bradavický expres zatroubil a dal tak všem znát, že brzy opustí nástupiště číslo 9 ¾ . Gabriel a Michael se ještě odběhli rozloučit se se svými rodiči a Cadenc s Renon zatím hledaly volné kupé, aby zabraly místa. Po cestě ale narazily na Zmijozelku a její bandu kamarádů. Před Cadenc jakoby povstala její noční můra, ale její tvář zůstávala nic neříkající.

,,Oh, Ahoj, Cadenc, ahoj, sestřičko," usmála se vřele, ale při tom nepříjemně Celeste a Cadenc cítila jak se jí jednou rukou Renon chytila vzadu za svetr.

,,Ahoj, Celeste a její bando-jejichž-jména-neznám, je fajn, že jsi se vrátila," řekla chladně Cadenc a jak se často stávalo, spatřila v očích Celeste překvapení. Hned ho ale zakryla zhnusením a odkráčela se svými „přáteli" pryč do zmijozelské části.

,,Neměla tu být, neměl tu být ani jeden z nich," Cadenc uslyšela, že hlas Renon byl lehce nestabilní, jakoby se snažila potlačovat slzy. Reaguje na Celeste ještě hůř než před tím a možná ty modřiny na krku jsou spojené právě s tou Zmijozelskou dívkou.

Cadenc vzala Renon za ruku a se slovy, že si o tom popovídají v kupé, se ho vydaly hledat. Brzy ho našly a po chvíli je našly i kluci.

Gabriel si všiml stavu Renon a hned se zeptal:,,Co se stalo?"

,,Potkaly jsme Celeste a její bandu," hladila Cadenc po vlasech Renon, tak, jak to jí obyčejně dělala Iris, aby jí utěšila.

,,Ta zku - " začal Michael, ale Gabriel ho zastavil pozvednutím ukazováčku před jeho rty.

,,Pozor na slova, Michaeli, je to konec konců sestra Renon," Michael potlačil další nadávky a pak se spolu s Gabrielem usadili naproti dívek.

,,Tak co se teda stalo?" zeptal se Michael a Cadenc jim v krátce převyprávěla, co se odehrálo na chodbičce Bradavického expresu.

,,Ne, vážně, ona je - " znovu chtěl začít Michael nadávat, ale Gabriel ho znovu zarazil.

,,Ne, Michaeli, opravdu ne. Je ale nějaká možnost, že zase něco provede tobě nebo Renon?" obrátil se Gabriel na Cadenc.

,,Ona tu neměla být, Gabi. Měla zůstat doma a učit se doma, tak jak to dělala po tom, co jí ze školy vyhodily, ale poslali jí dopis z Bradavic, že pokud zvládne závěrečné testy prvního ročníku, může se pod podmínkou vrátit a studovat dál. Teď jde do druhého ročníku," řekla Renon místo Cadenc a setřela si rukávy svetru mokré tvářičky.

V Cadenc se objevil vztek. Měla zlost jak na Celeste a její bandu, tak i na to, že jí povolili návrat do školy. Přítomnost Buba na rameni jí ale vzápětí uklidnila, i když se jí zlostí ještě trošku točila hlava, ale mohla dál vnímat.

,,Cadenc, Renon, kdyby se cokoli stalo, obraťte se na Iris, myslím, že vám pomůže," varoval je Michael a dívky beze slova přikývly. Takhle to totiž bude nejlepší - Iris věřili všichni čtyři nejvíc, ale Cadenc ještě věřila Snapeovi... Ale co když on byl ten, kdo povolil Celeste a její skupince se do Bradavic vrátit? Odložila další nával vzteku stranou a rozhodla se, že ještě bude mít příležitost se ho na to zeptat.

,,Nemyslíš si ale, že i sama Iris bude potřebovat pomoc?" koukl na svého kamaráda Gabriel a Michael se nechápavě zamračil.

,,Jak to myslíš?" dotázal se, ale ihned odpověděla Cadenc.

,,Prokletí profesorů Obrany proti černé magii," vysvětlila jednoduše a kupé ihned ztichlo, takže bylo jen slyšet, jak vlas jede po kolejích.

,,A co s tím budeme dělat," dodala po chvíli Renon, evidentně odhodlaná vyřešit to nejpodivnější prokletí, které se kdy v historii kouzelnického světa objevilo.

,,Už vím!" zvolal nečekaně Michael a prudce se narovnal. Dívky i Gabriel překvapením nadskočili, jak moc nahlas to řekl.

,,No?" opáčil Gabriel a položil si ruku na srdce, jakoby mu to mělo pomoct ustálit tlukot srdce.

,,Bavil jsem se o tom s taťkou a podle něj by ses měla zeptat Snapea nebo ředitelky - vždyť ti musí něco vědět," nabídl Michael téměř vítězoslavně. Gabriel ho ale jemně pěstím praštil do čela.

,,Pako, myslíš, že by to už nevyřešili, kdyby tom něco věděli?" Cadenc s Gabrielem musela souhlasit. Když si s tím nedokážou poradit dospělí, tak jak to dokáže ona?

,,Ale tak, za pokus to stojí, ne?" ozvala se Renon a i s ní musela Cadenc souhlasit. Tak si v hlavě tedy začala sestavovat plán, co přesně musí po příjezdu do Bradavic udělat.