Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola XXIII. - Testrálové

Spěšný vlak do Bradavic dorazil na nádraží v Prasinkách a odtud se první ročníky oddělili od ostatních. Gabriel a Michael pobídli Renon s Cadenc ať jdou za nimi a dívky tak učinili. Cadenc pobavilo sledovat Celeste, která se zřejmě cítila poněkud ztraceně, ale nakonec šla tam, kam šel dav. Vypadalo to, že se s ní už nikdo z jejích dřívějších ,,přátel" nechce nic mít, ale Cadenc se o to nestarala. Její názor byl ten, že si to zasloužila.

Čtveřice nasedla do kočáru, který byl tažen někým neviditelným... pro ostatní.

,,Co jsou to za zvířata?" dotázala se svých přátel Cadenc a dívala se na černé vychrtlé koně, koně s křídly, které vypadaly tak, jako by na nich jezdila samotná smrt.

,,Cože? Cadenc, nikdo ale kočár netáhne," podivně se na ní Michael díval a Cadenc vlastně ani nevěděla co si má myslet. To měla halucinace? Ne, to je blbost.

,,To jsou testrálové," promluvil Bubo, který přistál Cadenc na rameni. Dívka na něj se zaujetím pohlédla a vybídla ho, aby pokračoval.,,Vidí je jen ti, kteří viděli smrt na vlastní oči," a Cadenc strnula, dokonce byla bledší než obyčejně. Renon ke své kamarádce natáhla ruku a pohladila jí po studené ruce. Všechny páry očí v kočáře se upíraly na černovlasou dívku, která nenacházela slov, jak jim to vysvětlit.

,,Že je to něco společného se smrtí?" tentokrát se všichni podívali na Michaela, který se tvářil zcela vážně. Cadenc mohla jenom němě přikývnout a Michael povzdechl a ujal se vysvětlování.

,,Máti mi říkala o stvořeních, kterým se říká testrálové. V normálním případě jsou neviditelní, ale může je vidět jedině ten, kdo spatřil smrt na vlastní oči," a znovu, jako na povel se všichni podívali na Cadenc, která se stále dívala někam na podlahu kočáru.

A co jim teď má říct? Vždyť nikdy nikoho neviděla umírat! Ale proč je teda viděla?! Zmateně se podívala na svojí sovu s nadějí, že se jí to Bubo pokusí vysvětlit, ale mlčel. Nemohl jí to povědět. A to byl moment, kdy Cadenc poprvé odehnala svého přítele pryč, že to překvapilo i Renon s Michaelem a Gabrielem. Dál ale jeli v tichosti. Cadenc nevěděla, co si má myslet.

Bubo zatím mířil do Bradavického hradu za profesorem lektvarů, který právě v učebně lektvarů kontroloval zásoby ingrediencí.

,,Severusi," pronesl Bubo a Snape se v klidu otočil. Chtěl pronést něco jízlivého, ale všiml si, že má Bubo evidentně na spěch a vypadal velice vážně.,,Potřeboval bych perlu sněhového motýla," Snape se zamračil.

,,Má je vaše majitelka," a otočil se k němu bezvýznamně zády, aby pokračoval ve své práci. Copak kdy Severus Snape dělal něco jen tak? Věděl, že je to nesprávné se takhle chovat a že by ho to mohlo ohrozit tím, že by přišel o zbylé štěstí, ale copak kdy v životě nějaké to štěstí měl?

,,Teď mě k perlám nepustí, odehnala mě," tohle Snapea překvapilo a řekl si, že je to dostatečný důvod proč mu aspoň jednu perlu dát. A při tom ho to překvapilo - proč Cadenc, která ve svém sovím příteli nacházela prakticky jedinou cennou podporu, ho takhle odehnala? To jí pověděl něco o její minulosti?

,,Smím-li vědět, co byl důvod vašeho odehnání?" ptal se Snape, zatímco přešel ke dveřím, za kterými se nacházela jeho pracovna a dále pak místnost se vzácnými ingrediencemi, kde se perly určitě nacházely.

,,Pro tentokrát si určitě vystačíte s tímto faktem," vypadalo to, jako by si Bubo právě povzdechl.,,Cadenc vidí testrály," další věc, která obávaného profesora lektvarů zarazila, ale přeci jen pokračoval v tom, co dělal. Na jednom z regálů našel očarovanou krabičku a otevřel ji, aby mohl vyndat jednu perlu o velikosti korálku a nabídl jí sově, která přilétla a perlu ihned zhltla.

Vidět Patrona jíst - co ho ještě nepřekvapí? Měl znovu tolik otázek, ale jak mu sova řekla - bude si muset vystačit jen s jedním faktem. Každopádně, měl Snape toho hodně, nad čím musí popřemýšlet.

Potom, co kočáry dorazily k bradavickým branám se Cadenc už cítila líp. Nezlobila se už moc na Buba a řekla si, že se mu musí i omluvit, ale nejprve si musí promluvit se svými přáteli.

,,Nevím proč vidím testrály, na tom se shodneme, ale až se to dovím, dám vám vědět, dobře? Teď budeme dělat, že se nic nestalo," její přátelé tím byli lehce zaskočeni, ale nakonec přikývli. Měli jí rádi, ale stejně to měli na paměti. Né každý den se stávalo, že by se setkali s někým, kdo vidí testrály.

Před večeří pak Cadenc zavolala Buba a náležitě se mu omluvila, že ho odehnala, načež jí Bubo v znak přijetí její omluvy jemně klovl do tvářičky.

Ve Velké síni se všichni usadili ke stolům kolejí, ke které patřili a brzy začalo rozřazování. Přímo před rokem tam taky byla Cadenc spolu s Renon. Divila se, jak ten čas tak rychle letěl a teď už jsou ve druhé ročníku.

Pohledem vyhledala svého oblíbeného profesora, se kterým si musela nutně promluvit a který se na ní snad poprvé ani nepodíval, což dívenku jaksi zmátlo a zároveň zranilo. Hned ale zahnala takové myšlenky strnou a zaposlouchala se do řeči ředitelky.

,,...V tomto roce náš tým posilní profesorka Iris Rowenová, která bude učit obranu proti černé magii," Mnozí (hlavně havraspárští) ihned začali radostně tleskat a Iris jím s krásným úsměvem zamávala a pak se podívala zvlášť i na Cadenc a usmála se ještě zářivěji.

Cadenc je přímo nucena své přítelkyni pomoct. Musí to místo zbavit toho prokletí! Byla odhodlaná jako nikdy dřív, takže si ještě jednou ujasnila priority a po tom, co profesor lektvarů zmizel ze svého místa, se Cadenc vydala za ním do sklepení.

Snape očekával, že přijde. Buďto se to bude týkat její sovy nebo slečny Eunové, která teď stejně jako Cadenc byla ve druhé ročníku, ale pod podmínkou.

,,Dobrý večer, pane profesore, měla bych na vás prosbu," Snape se podíval na černovlasou dívkou před jeho pracovním stolem a pozvedl jeho obočí. Jaký Patron, takový majitel.

,,Prosbu?" zopakoval a Cadenc sebejistě přikývla.

,,Potřebovala bych se uvidět s paní ředitelkou," prohlásila a Snape se podvědomě napjal. Opřel se o židli a složil ruce v klíně.

,,Z jakého důvodu?" Čekal, že uslyší odpověď typu, že se jí nelíbí, že je Celeste zpět, ale místo toho řekla:,,Chci se víc dozvědět o prokletí učitelů, kteří vyučovali obranu proti černé magii," tím byl Snape dost zaskočen. Ano, věděl, že Cadenc a její přátelé se v minulém roce sháněli po informacích, ale nepožádali nikoho ze starších o pomoc.

,,Na to se nemusíte ptát ředitelky, slečno Jameová. Rok jsem vyučoval obranu proti černé magii," a když Snape zpozoroval překvapený výraz v dívčině tváři, pochopil, že o tomhle detailu evidentně nic netušila.