Stříbrná Sova [Harry Potter]

Kapitola LXVIII. - Mnoholičný lektvar

Cadenc seděla v obýváku a čekala, co se bude dít dál nebo spíš čekala na tom, až už Harry bude hotový a na to, až se v krbu objeví zelené plameny, oznamující příchod profesora lektvarů. Bubo jí poslušně seděl na rameni a i na něm byla znát jakási nedočkavost. Nebo ty byla nervozita či strach? Kdo ví. Každopádně, dneska nastal den, kdy Cadenc, Bubo, Severus a Harry měli vyrazit do Azkabanu. Černovláska se s tím už jaksi smířila a chápala, že se této návštěvě nevyhne, protože si za tím Harry prostě tvrdohlavě stál. Nu což, všichni by se chtěli pojistit od toho, aby se v jejich domě objevila aspoň zmínka o černé magii.

Od toho dne, kdy Cadenc pochopila, co za sebou nese význam posledních čtyř veršů, svých poznámek se prakticky nedotkla. Nikdo jí nenutil, aby se jich zbavila, to už by bylo pro ní moc, ale i ona sama nebyla odhodlaná je jednou pro vždy zničit a stejně tak se zbavit černé magie ve svém životě. Bylo to těžké smířit se s myšlenkou, že to, co děláte, je špatné, zvlášť když jste věděli, že vám to skvěle jde a že to chcete dělat pro dobro ostatních. Bylo to jako objevit nějaký svůj skrytý talent, co vám doopravdy jde a co vás jakýmsi způsobem naplňuje a potom se toho zbavit, protože většina s tím nebyla spokojená a sice by Cadenc ostatní neposlouchala (to vlastně dělala po celou dobu), no ale proroctví - to už je zcela jiná věc. 

V krbu ze náhle objevily zelené plameny a za chvíli se v nich objevil Mistr lektvarů tradičně oděný v černém, jakoby snad místo do Azkabanu měli jít na nějaký pohřeb. No, i když Azkaban od toho neměl zcela daleko - pro Cadenc to bylo vždycky jedno velké prokleté pohřebiště. Nedokázala si představit, že se najdou tací, kteří by Azkaban přežili. To prostě pro ní byla natolik nepochopitelná věc, jako kdyby jí někdo řekl, že moře je doopravdy sladké na místo slané. 

,,Ahoj, Severusi," pozdravila Cadenc svého profesora, ke kterému měla jet na celý poslední měsíc po návštěvě Azkabanu a už se na to i těšila, i když nevěděla, jak se teď k ní Severus bude chovat. Na první pohled je sice nečitelný, ale černovláska se už naučila v muži svého srdce prakticky číst a byla za to i ráda. Zdálo se jí, že je evidentně jediná, kdo to umí, což už jí dělalo.. doslova unikátní. 

,,Zdravím, Cadenc," z tónu hlasu Severuse Cadenc poznala, že má ředitel zmijozelské koleje dneska poklidnou náladu. Takovou často neměl a nejspíš to bude kvůli tomu, že jsou prázdniny a on nemusí trčet ve svém kabinetu nad opravou esejí a testu těch "tupohlavců", jak tak rád Severus oslovoval studenty. ,,Jsi v pořádku?" Cadenc se probrala ze zamyšlení a podívala se na Severuse, který stál u konferenčního stolku. 

,,Hm? Jo, jsem," Cadenc se znovu pokusila o úsměv a Bubo jí opatrně klovl do tvářičky, protože věděl, že dívka lže, aby nezpůsobovala profesorovi zbytečné starosti. No a Cadenc opravdu nebyla v pořádku, ale tak.. kdo by ostatně byl před návštěvou Azkabanu? 

,,Profesore, už jste tady!" vyhrkl Harry, když byl uprostřed schodů a rychle seběhl zbývající. 

,,Evidentně, Pottere. A vy jste stále nedochvilný, stejně jako v období studia," Harry jeho kousavou poznámku ale ignoroval a jen se zasmál, ale přestal, jakmile Severus ze svého pláště vytáhl lahvičku s nějakou divnou tekutinou. 

,,Mnoholičný lektvar?" prohlédla si Cadenc z té nepatrné dálky lahvičku a podle konzistence poznala o jaký lektvar se jedná. O všem, zajímalo jí na co ho sem Severus přinesl.

,,Ano. Doufám, že vaše budoucí choť vám poskytla pár svých vlasů," Harry pozvedl levou pěst, kterou měl celou tu dobu sevřenou a když mu Severus pokynul, tak Harry k němu přišel a vhodil ostříhané rudé konečky vlasů do lektvaru, který ihned zrudl ale po té přijal barvu slabého černého čaje. 

,,Vypij to," Cadenc si uvědomila, že Severus se obracel na ní a tak se nechápavě dívala z jednoho do druhého. Proč se musí proměnit do Ginny? ,,Nechceš přece, aby jsi o sobě v Denním věštci další den našla článek o tom, že dítě Fortuny navštívilo Azkaban společně s Chlapcem, který přežil a zvítězil a bývalým Smrtijedem," černovláska ihned zavrtěla hlavou a už se na nic neptala. Vzala lahvičku do rukou a vypila vzniklou tekutinu. Chutnala jako šíleně sladký černý čaj a tak se dívka nepatrně zamračila, když náhle pocítila, jak se začíná měnit. 

Bolelo to, ale věděla, že přeměna za pomocí Mnoholičného lektvaru je bolestivá, to jí Severus opakoval nespočet krát, když se o této tekutině bavili. Její tělo se začalo natahovat do výšky, pleť jí o trošku ztmavla, forma nosu se nepatrně změnila a vlasy se jí prodlužovaly a rudly a brzy před Severusem a Harrym stála dokonalá kopie Ginny. 

,,Asi by ses měla jít převléct, tvoje věci ti teď jsou malé," podotknul Harry a Cadenc si všimla, že má teď o něco kratší kalhoty a i košile jí až moc obepínala. No jo, Cadenc je dítě Fortuny, ale to nemění nic na tom, že nemá štěstí se svojí hrudí, kterou by chtěla mít větší. Doufala, že jí prostě ještě vyroste a bude ji mít.. no, takovou jako Ginny. 

Dívka se rozběhla do pokoje Harryho a Ginny, kde rudovlásku našla, jak na postel nachystala nějaké oblečení, které by si Cadenc na sebe mohla vzít. 

,,No páni! Úplná kopie mě!" zasměje se Ginny a svým úsměvem vykouzlí úsměv i na tváři Cadenc, teda teď - druhé Ginny. Cadenc se v rychlosti převlíkla a už mířila dolů a pravou Ginny za sebou.

,,A teď kdo z vás je kdo?" díval se Harry z jedné na druhou a snažil se pochopit, která ze dvou rudovlásek je jeho manželka a která jeho svěřenkyně. 

,,Harry Pottere, ani nepoznáš svojí vlastní budoucí choť!" Ginny dala ruce v bok a ledabyle uraženě nafoukla tváře a Harry hned byl u ní, aby jí mohl políbit na tvář. Když se na ně Cadenc tak dívala, bodla jí v srdci samota. Sice nebyla sama, teda fyzicky, ale cítila se tak psychicky. Nejspíš se tak ale cítil i Severus, když stejně jako Cadenc, i on stál stranou a dívka ho chtěla obejmout, jenže to neudělala, protože.. no, protože si myslela, že by to bylo divné, kdyby to prostě jen tak z ničeho nic udělala. 

,,Pottere, chápeme, že se se slečnou Weasleyovou neuvidíte celou věčnost, ale už je na čase jít, jinak zmeškáme.. schůzku," Cadenc se na Severuse nechápavě podívala.

,,Schůzku?" černé oči spočinuly na ní a ona se bedlivě snažila nezčervenat. 

,,Popovídáte si s jedním Smrtijedem," a Cadenc dostala doopravdy strach, až se jí sevřely útroby.