Zlodějka mysli

Kapitola dvacátá šestá

Kraz mě vede chodbami. I když se snažím vše zapamatovat, ztrácím se. Dojdeme do luxusnější části komplexu. Stojí v něm muž, asi ve věku třiceti let. Vlasy má ostříhané na krátko a jsou černé jako uhel. Stejně tak jeho oči. Na rukou má rukavice. A i když je tady docela teplo, je oblečený od hlavy až k patě v černém obleku.

,,Arture" osloví muže můj doprovod.

,,Krazi" řekne můj dozorce a pokyne nám, abychom vešli do "pokoje" .Usadíme se na pohovku. ,,Co udělala?"

,,Já nevím, Arture, ale bude to problém" pak se obrátí na mě. ,,Co si vlastně udělala Callo?"

,,Já nevím..." odpovídám nejistě. ,,Prostě jsem chtěla chránit Rena..."

,,Koho?" kouká na mě Arctur tázavým pohledem.

,,Dvacítku" vrhnu na něj pohled plný opovržení. ,,A tak jsem prostě vytřelila jako vždycky. Ale tentokrát to bylo jiné. Jako bych se zhmotnila v jeho mysli. Viděla jsem vrtvy."

,,Zajímavé" mumlá Arctur. ,,Krazi, nech nás, prosím,  o samotě"

,,Zajisté" jen co se za ním zabouchnout dveře mrsknu vzteklým pohledem po mém dozorci.

,,Co se to tu děje?! Kde to sakra jsem?"

,,Co prosím?"

,,Co se to tu sakra děje?!" 

,,Odebírám ti povolení mluvit"

,,Si myslíš, že ho budu respektovat?"

,,Je jedno, co si myslím já. Ty prostě poslechneš" vrhne na mě varovný pohled. Ale pořád zůstává klidný. A to mě vytáčí. Už na něj chci vypálit nějakou sarkastickou narážku, když v tom vejde do místnosti Terebell. Arctur se jí ukloní a zamumlá ,,Má paní"

,,Co se to zase stalo? Co si zase udělala čtyřicítko?!" probodává mě pohledem.

,,Kdes nechala koště?"

,,Cože?"

,,Ptám se, kdes nechala koště" pronesu vztekle.

,,Srovnej si jí. Hned" řekne mému dozorci.

,,Čtyřicítko, okamžitě toho nech nebo půjdeš do díry"

,,Ještě bych měla vědět co je díra" usměju se posměšně.

,,To, kam asi okamžitě půjdeš" prská čarodějnice.

,,Jo, tys asi nikdy neučila co?"

,,Dost, čtyřicítko" vyštěkne Arctur. Střelím po něm nenávistným pohledem, ale přestanu. Pochopím, že tady asi přestává sranda.

,,Dávám ti týden na to, abys tady čyřicítku naučil poslušnosti. Jestli se ti to nepodaří, jdete oba do jámy" pronese vážně čarodějnice.

,,Zajisté, Terebell" odpovídá dozorce. Čarodějnice po mně ještě šlehne pohledem a odejde.