Zlodějka mysli

Kapitola třicátá první

Chci se k ní okamžitě rozeběhnout, ale vojáci mě chytnou za ruce a strhnout zpět.

,,Pusťte mě" ječím na ně z plných plic.

,,Držte ji pevněji" rozkáže Terebell skoro znuděně. ,,Takže. Tohle je asi tvá přítelkyně Mia." usměje se jako piraňa. Snažím se uklidnit. Mia trošku zvedne hlavu.

,,Callo" zašeptá. Ale pak jí opět spadne hlava a upadne do bezvědomí. Zase sebou škubu a kopu.

,,Co jste jí udělali?!" ostře se zeptám.

,,Tímhle tónem se mnou mluvit nebudeš!" čarodějnice se mi podívá do očí.

,,Vsadíš se?" odseknu, ale pak si uvědomím, že pokud chci zjistit co Mie je, musím se chovat trošku jinak... Ne. Nemůžu. .

,,Takže čtyřicítko" přejde to radši. ,,Tady  květinářku jsme našli..."

,,Je to Mia" vrčím vztekle.

,,Neskákej mi do řeči" vyštěkne naoplátku ona. ,,Našli jsme jí blízko u naší základny. Asi se pokoušela špehovat." znechuceně od Mii odvrátí hlavu. ,,Vysáli jsme jí auru, proto je v bezvědomí" když viděla můj výraz, pobaveně se usmála. ,,Neboj, do tří dnů by se měla probrat. Jestli se neprobere, znamená to, že je v duchovním šoku, tudíž zemře. Máme sice prostředky, jak jí zachránit..."

,,Ty svině!" ujede mi dřív, než si to rozmyslím.

,,Mohla bys jí zachránit." kouká na mě triumfálně.

,,Čím?"

,,Kde je vaše vesnice?" vypálí na mě otázku.

,,Nevím" odpovím a je to pravda.

,,Lhářko"

,,Nelžu! Vážně to nevím" na chvíli propadám zoufalství. ,,Něco jiného?"

,,No..." je vidět, že přemýšlí. ,,Začneš poslouchat. Staneš se naším věrným vojákem. A přesvědčíš k tomu i taky květinářku." Už jsem chtěla vypálit nějakou jedovatou poznámku, ale udržela jsem se.

,,A když ne?"

,,Tak jí zabijeme" odpoví lhostejně. Callo, kvůli Mie.

,,Ano, budu poslouchat, má paní" čarodějnice se vítězoslavně usměje.

,,Velmi dobře čtyřicítko"