Opět zahlédnu něco až na konci jeho mysli. Tentokrát žlutozelené světlo. Utíkám k němu. Objevím se na louce na které září slunce. Absolutně nechápu co to má znamenat. Rozhodnu se vydat ještě dál. Cítím, jak se mnou začíná něco slabě škubat. Nedbám na to a utíkám dál.
,,Co ty tady?" poznám jedovatý a trochu vyděšený hlas Peréze. Polekaně se otočím a spatřím... Peréze? Tak teď už nechápu vůbec nic. Sedí tam, v jeho mysli, na nějakém křesle a kouká na mě. ,,Tak přece jenom nejsi nepřirozený červ. Říkal jsem to od začátku, že je v tobě něco víc" za ním se něco mihotá. Mám potřebu tam jít. Rozeběhnu se tam a on okamžitě za mnou, aby mě zastavil. Jsem rychlejší. Najednou vidím úplně jinak.
Vidím Perézovýma očima.
ČTEŠ
Zlodějka mysli
ParanormalProč dokážu doříct jakoukoli větu za kohokoli jiného? Proč když jsem ve skupině hodně lidí, nerozpoznám své myšlenky? Proč vím NAPROSTO VŠECHNO co si dotyčný okolo mě myslí? To nikdo neví. #10 Paranormální - 15.12. 2016 #2 Para...