#52

409 50 3
                                    

Chvíli trvalo, než jsem jeho slova zpracovala. "Promiň? Strážci?"
Přešlápl znovu. "Vím, že je to nahonem, ale Samuelovo konání neohrožuje jen vás s Louim, nýbrž celou jejich hierarchii. Svolali naléhavé zasedání. Čeká se jen na tebe..."
Otevřela jsem ústa s úmyslem zeptat se právě na Tomma a jeho další roli v celé té věci, ale nakonec jsem si to rozmyslela. Pokud se mohl aspoň na chvíli vrátit ke svému normálnímu životu, kdy jeho jedinou obavou bylo pronásledování upištěnými fanynkami, neměla jsem právo mu to upírat. Však to nějak zvládnu.
"Fajn," kývla jsem, "ale nejdřív mi dovol, abych se oblékla."
Můj strážný anděl trochu zčervenal a v reji zářivých jisker se rozplynul.
...
Za dvacet minut, hrubým odhadem, už jsem stála ve světlém nekonečném prostoru, kde se mi kolem kotníků ovíjela bílá mlha. Hodně se podobal místu, kam jsem se v Eleanořině těle tehdy přenesla za Ameliou.
"Holčičko!"
Obrátila jsem se tak rychle, až se mi zatočila hlava. Se vstřícně otevřenou náručí se z lehkého oparu pomalu vynořoval objekt mých myšlenek. Vysoká žena v dlouhých tmavých šatech a s pestrobarevným šátkem na hlavě.
"Amelio!" Padla jsem jí kolem krku a pevně sevřela. Konečně známá přívětivá tvář, která mě nebude soudit. Která mě podpoří a podrží, ať už se stane cokoli. A že se mohlo udát vážně všechno. Žaludek už se mi kroutil obavami.
"Cítím z tebe strach," pohladila mě po vlasech a na délku paže se ode mě odtáhla. "Ale nemusíš se bát. Strážci si na tebe a Louiho skutečně potrpí, udělají, co bude v jejich silách, aby vaše osudy ochránili."
Pokusila jsem se vykouzlit na rtech alespoň zpola odhodlaný úsměv, no vyšel z toho spíš jen jakýsi nedůvěryhodný škleb. Chtěla jsem to mít za sebou. Cítila jsem se jako před popravou. Nebo soudem, kde já budu hlavním obžalovaným.
Pevně stiskla mou ruku a postavila se mi po boku. Blížili se. Strážci se blížili...
Náhle se u nás zhmotnil Damien. Kdesi zmizel bezprostředně po tom, co mě sem přenesl, ale když na to došlo, mohla jsem se na něj spolehnout. Zatím za každých okolností. Upřímně, on byl v mém životě jednou z největších výher. Bez něj bych se během té šílené výměny dozajista zbláznila.
Též propletl své prsty s mými. A já mu stisk rozechvěle oplatila.
Moje srdce bušilo stále víc. Z mlhy vystupovaly obrysy vysokých majestátních postav, s každou další vteřinou byly jasnější. Přitahovaly mou pozornost, nedokázala jsem od nich odvrátit zrak. Něco takového jsem viděla poprvé. A moc... Ta obrovská moc, jež z nich doslova prýštila, byla ochromující.
Brzy před námi stálo dvanáct mužů. Lišili se od sebe snad jen barvou hábitů.
****************
Pokud byste náhodou chtěli být s jednou bláznivou amatérskou autorkou více v kontaktu, neváhejte se přidat na zbrusu nový facebookový profil, který jsem založila pro účely tohoto účtu. Budou tam přibývat novinky, oznámení, vše, co se jinam zkrátka nevejde... A také zajímavosti, ukázky z chystaných děl. Všechny příznivce tam tudíž zvu! Stačí do FB vyhledávače zadat "PetíStories Wattpad" a zvolit profilovou fotku Louise s úvodním obrázkem Londýna =) Těším se na vás a doufám, že se nás tam sejde co nejvíc! <3 Jsem s vámi v kontaktu moc ráda. Laf !
PS: Za případné překlepy či nesrovnalosti se omlouvám...

✓ BE WITH ME /Louis Tomlinson*pokračování IWBWY/ DOKONČENO ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat