Dcera Lorda Voldemorta | PROBÍHÁ PŘEPIS

53. Válka se blíží

„Isabello?" Zadívala se na mě svýma temnýma očima a pozorně si mě prohlížela. Pomalými kroky jsem zamířila směrem k ní. Byla jsem nervózní tak moc, jak už jsem dlouho nebyla. Stála přede mnou. Živá z masa a kostí.

„Je to ona? Není to nějaký trik od Brumbála, aby k nám nasadil špeha?" zachrčela, sjela mě podezřívavým pohledem a pak se pohlédla na svého pána.

„Ano, Bellatrix, je to naše dcera," zasyčel tiše. „Určitě to není žádný podfuk, jen se na ni podívej," řekl tiše a Bellatrix mě znovu sjela pohledem a zastavila se v mých temných očích. Okamžitě jsem ucítila silný tlak v hlavě. Bellatrix si chtěla pojistit, že nejsem nějaký špeh tím, že si vyjde na procházku mou myslí. Nitrobranu samozřejmě umím velmi dobře, ale ne natolik, abych se ubránila i jí. Jakmile byla očividně spokojena se svým pátráním, tlak v hlavě ustal, avšak nakonec mi věnovala pohled, který naznačoval, že mi stejně nevěří.

Dosud jsem si nevšimla, že v místnosti stojí většina Voldemortových Smrtijedů. Viděla jsem, jak se Yulian šťastně objímá s nějakou ženou, nejspíš jeho matkou.

„Prosím o pozornost," řekl Voldemort a všichni okamžitě ztichli a začali mu věnovat svou plnou pozornost.

„Je mi ctí přivítat zpět mezi námi Smrtijedy, kteří dosud byli uvězněni v Azkabanu. Trpěli tam, prožívali znovu nejhorší období svého života a přesto stále věřili ve mě. Nikdy neztratili víru ve mě. Ani v nejhorších momentech neztráceli naději, že já Lord Voldemort znovu povstanu a osvobodím je. Nyní se jim dostane takové cti, o které se jim ani nikdy nesnilo."

Ostatní Smrtijedi včetně mě a Yuliana začali tleskat. „Dále vám chci oznámit, že se brzy bude konat schůze, kde mezi nás přibereme další dva členy. Mou dceru Isabellu a Yuliana, syna Katariny a Artura Ivanových."

Věnovala jsem otci jeden nechápavý pohled. Jaktože nevím o tom, že se mám stát Smrtijedkou?

„Ano, Isabello, dosud jsem to s tebou nestihl probrat, a tak ti to oznamuji až teď. Nezlob se," vysvětlil mi.

„Nyní, když je naše armáda opět kompletní, kromě těch, co nás opustili v bojích, můžeme si začít podmaňovat celý svět. Budeme přibírat nové členy, zabíjet mudlovské šmejdy a krvezrádce, neboť dělají ostudu všem čistokrevným kouzelníkům a vymyslíme plán, jak konečně Harryho Pottera zprovodit z tohoto světa!"

Chvíli v místnosti panovalo ticho, kterého opět přerušil Pán Zla. „Isabello, Bellatrix, pojďte sem, prosím." S Bellatrix jsme se obě rozešly k Voldemortovi a zaujaly místo vedle něj. Já po jeho levé ruce a Bellatrix po pravé.

„Pro ty, co o tom ještě neslyšeli, tohle je má dcera Isabella," všem jsem věnovala povýšený úšklebek a sjela je pohledem, „budete se k ní chovat s úctou jako ke mně a Bellatrix. Budete ji poslouchat, nebudete na ni drzí a neopovážíte se na ni zaútočit. Bude dostávat své vlastní úkoly, ke kterým si bude moct vzít někoho z vás na pomoc. Jestli se jen doslechnu, že se k ní nechováte s úctou, víte, co vás čeká," řekl tichým chladným hlasem, který však slyšel každý v místnosti. „Co se týče Bellatrix, budete se k ní chovat jako k Isabelle, bude mě často zaskakovat a vy uděláte přesně to, co řekne," řekl a přejel po své zatím malé armádě pohledem. „S plánem začneme v sobotu, v jedenáct hodin večer, dostavte se sem všichni," zasyčel a Smrtijedi postupně začali odcházet.

„Isabello, pojď se mnou vedle," zašeptala mi děsivým hlasem Bellatrix do ucha a rozešla se do vedlejší místnosti. Mně tedy nezbývalo nic jiného, než jít za ní. Abych byla upřímná, ta ženská byla docela děsivá.

„Aby bylo jasno," začala tichým nakřáplým hlasem, „nevěřím ti. Nevěřím ti ani slovo. Jediný, co mi bráni v tom, abych tě začala mučit, abych z tebe dostala potřebné informace, je Pán Zla," oznámila mi a já strnula. Myslela jsem si, že Bellatrix asi nebude úplně v pořádku, ale že by dokázala mučit svou vlastní dceru, to jsem si tedy nemyslela.

„Vážně bys mě mučila?" zeptala jsem se chladně. Stejným hlasem, jako mluví Voldemort. „Svou vlastní dceru?"

„Ano, ty totiž nejsi moje dcera," znovu mě probodla svýma temnýma očima. „Nevěřím ti ani slovo."

„Mysli si, co chceš. Já tvou důvěru nepotřebuju. Stačí mi Voldemortova," řekla jsem ledabyle a dala se na odchod. Byla jsem ráda, že za mnou Bellatrix nešla.