Dcera Lorda Voldemorta | PROBÍHÁ PŘEPIS

62. Ministerstvo kouzel

Od poslední schůze uběhlo už několik týdnů a schylovalo se k další akci, která by mohla převrátit celý kouzelnický svět naruby, pokud dopadne ve prospěch naší strany.

Ano, samozřejmě mám na mysli ovládnutí ministerstva, které by mělo proběhnout v zítřejších dopoledních hodinách. Svrhneme Brouska z jeho vlády a jeho velení převezme Pius Břichnáč, který je stále podroben kletbě Imperius.

Za těch pár týdnu proběhlo několik změn. Ta nejhlavnější v Bradavické škole. Na místo ředitele byl dosazen Severus Snape a jeho zástupci se stali dvojčata Carrowovi. Školní docházka je taky nově povinná pro všechny, přičemž noví studenti jsou nuceni prokázat čistotu své krve. Z předmětu Obrana proti černé magie se stala Černá magie, kde se studenti mimo jiné učí kletbu Cruciatus a jak ji správně používat. Ze Studia mudlů se stal povinný předmět, ve kterém jsou všichni pod vedením Alecty Carrowové přesvědčovaní o nečistotě mudlů.

***

Celou tuto velmi důležitou akci, která může válku otočit naším směrem, jsem vedla já.

„Takže ještě naposledy," začala jsem mluvit a Smrtijedi mi začali věnovat svou plnou pozornost. „Ti z vás, kteří na ministerstvu pracujete," a přejela jsem významným pohledem po několika Smrtijedech, „se přemístíte jako první. Budete mít normální oděv, ve kterém normálně pracujete, aby to nikomu nepřipadalo podezřelé. O pár minut později se tam přemístíme mi všichni. Zablokujeme všechny krby, aby nám nikdo nemohl uniknout a svrhneme ministra kouzel, Rufuse Brouska!"

Smrtijedi znovu zamumlali, že vše chápou a byli připraveni k odchodu.

„Takže běžte," kývla jsem na několik Smrtijedů, kteří se okamžitě přemístili na ministerstvo.

Počkali jsme pár minut. „Na tři. Raz, dva, TŘI!" A v tu chvíli vzduch proťalo několik hlasitých prásk.

Objevili jsme se v atriu ministerstva, kde bylo plno lidí. Jakmile zmerčili nás v černých kápích a maskách přes obličej, začala všeobecná panika. Pracovníci ministerstva se snažili co nejrychleji dostat ke krbům, kterými by mohli uniknout. Mávla jsem rukou a před krby se objevily velké kovové mříže.

A pak začal boj. Smrtijedi nepálili smrtící kletby jako obvykle, ale jen odzbrojovací kletby. Během chvíle se zjevil i sám ministr kouzel Rufus Brousek a pustil se do boje. Rval se jako lev a byl velmi obratný. V boji měl jistě několikaletou praxi. Povedlo se mu spoutat jednoho Smrtijeda, kterého jsem vzápětí mávnutím rukou osvobodila. Odzbrojila jsem několik pracovníků a jejich hůlky jsem si strčila do kapsy. Všichni kromě bystrozorů a ministra byli natisknutí na zdi strachy bez sebe z toho, co bude.

Ač útok bystrozorů byl obdivuhodný, neměli šanci nás porazit a někteří z nich si to asi uvědomovali. Bylo nás víc. Mnohem víc. Někteří bystrozoři začali ustupovat, ale Brousek naopak postupoval blíž k nám a snažil se nás polapit.

Kletby létaly vzduchem a navzájem se o sebe tříštily. Do toho se ozývaly vyděšené výkřiky přihlížejících.

S Bellou a dalšími Smrtijedy, kteří byli se mnou úplně vepředu, jsme na sebe kývli a vyslali odzbrojovací kouzla na bystrozory, kteří stáli pár kroků za ministrem. Já odzbrojila hned čtyři najednou. Všichni byli rázem bez hůlky vydáni nám na milost.

Brousek však stále útočil.

„DOST!"

Zarazil se a pohlédl na mě s největším opovržením v očích.

„Vaše ministerská dráha je u konce! Prohrál jste! Vzdejte se své funkce po dobru!"

„NIKDY!" zařval vzdorně a pokusil se na nás znovu zaútočit. Vyčarovala jsem před námi velký štít, který hravě pohlcoval všechna jeho kouzla.