Dcera Lorda Voldemorta | PROBÍHÁ PŘEPIS

77. Bitva o Bradavice - část druhá

Vyděšeně jsem vyjekla a rozběhla se k otci. Pokoušela jsem se ho probrat, ale k mé úlevě se po chvíli probral sám.

,,Můj pane?" ozvala se ihned Bellatrix a přispěchala svému pánovi na pomoc. ,,Jste zraněný?" ptala se starostlivě a chtěla mu pomoci vstát.

,,Nepotřebuji tvou pomoc," zavrčel nevrle a začal se sám zvedat.

,,Ten kluk, je mrtvý?" zeptala se Bellatrix, jakmile se Voldemort postavil. Už už jsem ho chtěla jít zkontrolovat, ale otcova ruka mi v tom zabránila. Místo mě se k Potterovi rozešla Narcissa Malfoyová.

Sklonila se k jeho tělu a zřejmě kontrolovala, jestli dýchá. Potom se napřímila a pevným hlasem pronesla: ,,Mrtvý."

Jakmile pronesla to osudné slovo, Smrtijedi začali radostně povykovat a vysílat do vzduchu Znamení Zla. Chvíli mi trvalo, než jsem si vlastně uvědomila, že jsme vyhráli válku. Nyní nám nic nehrozí. Potter je mrtvý a všichni na jeho straně buď zemřou, nebo se přidají na naši stranu. Zcela jistě se najde někdo, kdo bude celou akci bojkotovat, ovšem vyhrát proti ná nemá sebemenší šanci. S vítězným výrazem jsem se otočila na otce, který s potěšeným a vítězným úšklebkem zíral na Potterovo mrtvé tělo, které leželo u jeho nohou.

,,Uvědomuješ si, co se stalo, Isabello?" oslovil mě. ,,Porazil jsem Pottera. Po všech těch letech, po všech plánech, které mi zmařil, konečně leží poražený u mých nohou... Vždycky jsem věděl, že ho dokážu porazit. Mám Bezovou hůlku, která mi bezmezně slouží... Co měl Potter? Svou slabou armádu, která se neodvážila použít jedinou smrtící kletbu... Ano, přesně tohle měl," Voldemort se najednou rozchechtal. ,,A ten starý blázen Brumbál vždycky věřil, že se Potterovi podaří mě porazit! Šeredně se zmýlil, dědek jeden stará! Ani ta jeho láska, kterou vždycky tak rád zmiňoval, mu nepomohla," řekl znechuceně. ,,Ale nyní, má drahá, musíme všem ukázat, že jsme zvítězili... Ty!" křikla náhle na Hagrida, který s uslzeným obličejem upíral zrak na Harryho. ,,Vezmeš jeho tělo! rozkázal mu. ,,Ihned!" dodal ostře, když se Hagrid neměl k pohybu. Poloobrovi tedy nezbývalo nic jiného, než vzít tělo svého oblíbence do náruče a v čele se mnou a Voldemortem se rozejít pryč ze Zapovězeného lesa na nádvoří.

Nagini se plazila vedle otce, který na ni sem tam něco zasyčel hadím jazykem. Všemu jsem rozuměla, ale nesoustředila jsem se na to. Spíš jsem se těšila na to, až uvidím všechny ty zoufalé tváře studentů, bradavických profesorů a členů Fénixova řádu, až zjistí, že jejich jediná naděje je nyní pryč.

Už z dálky jsem viděla obrysy několika bradavickýh studentů, kteří mířili skrz nádvoří přímo k nám.

,,Koho to Hagrid nese?" rozeznala jsem zděšený hlas malé Weasleyové, která upínala svůj pohled na chlapce, jehož Hagrid nesl v náručí. ,,Kdo je to, Neville?" ptala se a hlas se jí třásl.

,,Harry Potter," ozval se silným hlasem Voldemort, ,,je mrtvý!"

,,NE!" vykřikla Weasleyová a rozběhla se směrem k nám. Její otec ji však zachytil a stáhl zpátky.

,,TICHO!" vykřikl Voldemort. Z hradu se začali sbíhat na nádvoří i ostatní kouzelníci a čarodějky. ,,Hloupá holko!"

,,Harry Potter je mrtvý!" oznámil znovu, oddělil se od své armády a pomalým krokem zamířil k členům druhé strany. ,,Od dnešního dne vložíš svou víru ve mě."

Otec se otočil směrem k své armádě, rozpřáhl ruce a pronesl: „Harry Potter je mrtvý!" Celá armáda začla znovu povykovat a smát se. Jako obvykle jsem zaslechla šílený smích své matky, která si vylezla na několik kamenů, aby byla na vyvýšeném místě a měla přehled o všem, co se děje.