Dcera Lorda Voldemorta | PROBÍHÁ PŘEPIS

60. Brumbálův pád

„Jak je na tom?" zeptala jsem se Bellatrix, která zrovna s Voldemortem probírala Dracův úkol zabít Brumbála a dostat nás do školy.

„Říká, že už je blízko," řekla Bellatrix lehce nedočkavým hlasem. „Do týdne by ji měl mít opravenou. A pak jen projdem do Bradavic a zabijeme Brumbála," ušklíbla se a promnula si ruce.

„Mám takovou jednu prosbu," řekla jsem a Voldemort pozvedl obočí. „Ráda bych v Bradavicích byla dřív než vy," pronesla jsem.

„Proč?" přerušila mě ostře Bellatrix.

„Kdybys mi neskočila do řeči, tak bych to řekla," spražila jsem ji pohledem. „Řekněme, že bych si ráda promluvila s jednou spolužačkou," řekla jsem s ďábelským úšklebkem.

„Je to nebezpečné, Isabello," ozval se Voldemort.

„Jasně, jasně, pro mě je nebezpečné jen vyjít z domu, já vím," zabrblala jsem a protočila očima.

„Ano," potvrdil ostře Voldemort. „Venku by tě mohl někdo zabít nebo chytit a odvézt do Azkabanu."

„Myslíš, že by mě zabili? Není náhodou větší pravděpodobnost, že nejdřív bych zabila já je? Ani by nestihli vytáhnout hůlku a už by leželi na zemi. Mrtví."

„O tom se teď nebudeme bavit, Isabello," utnul mé řeči Voldemort. „Jak si s nimi chceš promluvit? V Bradavicích nemáš co dělat. Je tam plno členů Fénixova řádu v čele s Brumbálem, nemůžeš se tam jen tak procházet," řekl zamračeně.

„No to mi asi nedošlo," řekla jsem ironicky a založila si ruce na hrudi. „Říká ti něco zastírací kouzlo?"

„Jakmile tě spatří, utečou pro nějakého profesora," řekl pevně Voldemort. „Je to příliš nebezpečné."

„Neutečou, mám to důkladně vymyšlené," odporovala jsem. „Mám plán A, pokud by nevyšel, mám plán B, který si myslím, že rozhodně nemůže selhat, protože jsem plánováním strávila spoustu času, ale pro jistotu mám i plán C a plán D se vymýšlí v případě, že všechny předchozí plány selžou, což se beztak stát nemůže. V mých plánech totiž nejsou žádné mezery, kterých by mohli využít nepřátelé, narozdíl od těch tvých," věnovala jsem mu úšklebek a on mě jen probodl pohledem.

„Fajn, dělej si, co chceš, stará jsi už dost," pokrčil ledabyle rameny. Zvláštní. Rázem mu je všechno jedno. „Budeš mít hodinu," řekl a já přikývla. To by mělo stačit.

***

„Přesně za hodinu se objevíme v komnatě nejvyšší potřeby, budeš tam," přikázala mi rázně Bellatrix a já protočila očima.

„Ano, matko," řekla jsem ironicky a ona se chvíli zdála jakási rozhozená. Po chvíli se však vzpamatovala a opět nasadila svůj typický kamenný výraz.

Vstoupila jsem do rozplývavé skříně u Borgina a Burkese a prošla skrz ní do komnaty nejvyšší potřeby. Vyšla jsem ven a spatřila před sebou svého blonďatého bratrance.

„Draco," věnovala jsem mu mírný úsměv a dala mu pusu na tvář.

„Isabello," odpověděl s úšklebkem a sjel mě pohledem. „Dávej pozor," upozornil mě.

„Neboj, budu," ujistila jsem ho. „Přeju hodně štěstí s první vraždou," popřála jsem mu se sladkým úsměvem. „Není to tak těžké, jak všichni říkají. I když..." ušklíbla jsem se. „Asi jak pro koho." S těmito slovy jsem se otočila a rozešla se ke dveřím vedoucí do chodby Bradavické školy. Ještě než jsem je otevřela, poklepala jsem si hůlkou na hlavu, abych se zastřela. Pomalu jsem otevřela dveře a proklouzla na chodbu.