Harry Potter a Alternativy nenávisti

2. Hlídka

Severus Snape zůstal na okamžik omráčen, neschopen slova, načež se hlasitě rozesmál.

„Tak teď jste mě vážně pobavil, Brumbále. Skutečně. Takhle jsem se už dlouho nezasmál," popadal dech Severus. Brumbál se však neusmíval. Zůstal na něj vážně hledět.

„Já nežertuji, Severusi. Je to tak. Lily je - byla - tvá nevlastní sestra. Mám tuto informaci z bezpečných zdrojů. Chápu tvou reakci tak, že jsi o tom doteď nevěděl?" Severus zůstal opět na Brumbála zírat.

„Tak moment. Co se mi tu snažíte namluvit? Jak by to mohla být má sestra? Něco takového je naprosto vyloučené. Pokud se mi snažíte namluvit, že můj otec měl poměr s Rose Evansovou, tak vás ujišťuji, že to je skutečně nesmysl," začínal Severus ztrácet trpělivost. On tomu snad doopravdy věřil!

„I když ti to připadá neskutečné, bylo to tak, drahý Severusi. Otcem Lily Evansové byl skutečně tvůj otec Tobias," pronesl potichu Brumbál.

„Vy jste pravděpodobně mého otce a Rose Evansovou nikdy neviděl, že? Můj otec, jak víte, byl hulvát, alkoholik, tyran, obyčejný dělník nejnižší třídy nemající každou chvíli práci a byl to opravdový mizera. Lilyina matka byla opak toho všeho. Celkem pohledná dáma střední třídy, která měla úroveň. Nikdy by se nesnížila k tomu, aby měla poměr s mým otcem. Nevím, v jakém světě žijete, Brumbále, ale tohle je skutečně vyloučené. Jestli vám tohle někdo napovídal, udělal si z vás jen dobrý den," zasmál se hořce Severus.

„A kdo tvrdí, že s ním měla poměr dobrovolně, Severusi?" Brumbál se odmlčel, aby ho nechal strávit poslední informaci. Po chvíli váhání se Severus ozval s jasnou hořkostí v hlase.

„To zní jako něco, co by byl můj otec schopný udělat. Merlin ví, že ne pro něj neznamenalo nikdy žádnou odpověď. Proč by s tím ale něco Rose Evansová neudělala? Mohla ho nahlásit na policii nebo -"

„Severusi, chlapče, opravdu si myslíš, že by jí někdo uvěřil? Jaká práva tehdy ženy měly? Myslím doopravdy. Tvůj otec by se to určitě snažil obrátit proti ní, což tehdy nebylo nic neobvyklého. Přičemž jde samozřejmě i o pověst ženy. Sám jsi řekl, že to byla žena na nějaké úrovni, čerstvě provdaná navíc. S Georgem Evansem se prý snažili sami o dítě, takže když Rose zjistila, že čeká Tobiasovo dítě, nechala svého manžela při vědomí, že otcem je on. Naštěstí bylo děvče, které se narodilo, podobné své matce. Lily byla celá Rose. Tvůj otec se o tom nedozvěděl, nebo to možná ani vědět nechtěl. Vícekrát už se s Rose neviděl." Když Brumbál dokončil svůj monolog, Severus zůstal nehnutě sedět a zíral do prázdna. Asi po minutě ticha se probral z letargie.

„Od koho tuto informaci máte?" nevěřil pořád Brumbálovi.

„Amálie Lexová. Bývala Rosiinou blízkou přítelkyní. Narazil jsem na ni náhodou, když jsem byl v Cokeworthu. Rose se jí jako jediné svěřila."

„Ještě žije?" zeptal se zaraženě Severus. Znal ji od vidění.

„Takže si ji pamatuješ. To rád slyším. Aspoň něco ti pomůže tomu uvěřit."

„Mohla si to vymyslet! Jak můžeš vědět, že ti řekla pravdu? Nedal jsi jí přeci veritasérum?" snažil se z toho Severus vybruslit.

„Troufám si tvrdit, že jsem si stoprocentně jistý, ale pochopitelně genetický lektvar zažene veškeré tvé pochybnosti," pousmál se ředitel. O Severuse už se asi po čtvrté to odpoledne pokoušely mrákoty.

„Jak to myslíte - genetický lektvar? Čí asi -"

„Harry." Tohle jediné slovo stačilo, aby Severusovi vše docvaklo na své místo. Zvedl se ze židle a s jistým hysterickým nádechem začal kroužit po ředitelně, hábit za ním nebezpečně vlál.