70. Mise nesplněna

4.5K 245 103
                                    

            Harry byl posledním vývojem událostí pořád ještě trochu zmaten, ale nemohl říct, že by nebyl rád. Opravdu pro něj bylo snazší přestat se přetvařovat a chovat se k Severusovi normálně. Trochu však Harry pochyboval, že by se to Severusovi při schůzi zrovna dvakrát zamlouvalo.

Ať to bylo jakkoliv, jedno bylo jisté, Remus nadšený nebyl. Do konce schůze nepromluvil už ani slovo a rozloučil se s Harrym pouze ve spěchu.

„Dobře mu tak," ušklíbnul se Severus, když mu o tom později Harry říkal.

„Když mně je ho líto," řekl Harry zachmuřeně. Severus protočil očima.

„To přeci není ničeho ukazatelem. Tobě je líto i zašlápnutého mravence," odfrknul si Severus znuděně. Harry chvíli mlčel, než zase začal Severuse vyvádět z míry svými názory.

„I mravenec má právo na spokojený život."

„A já snad ne?" nadhodil Severus pobaveně.

„Ovšemže máš. Každý máme," přitakal Harry.

„Tak proč mi to pořád děláš?" zeptal se ho Severus.

„Abychom se nenudili?" uculil se na něj Harry.

„To ale není otázka, že?"

„Ne," odpověděl mu zase s úsměvem Harry. „Je mi jasné, že se nenudíš," dodal ještě tajemně.

„Neříkej. Z čeho jsi to poznal?" pronesl Severus nedůvěřivě a nalil si panáka Ohnivé whisky. To už byl třetí. Toho prvního mu nalil Arthur hned po skončení schůze, protože nalezení nového příbuzného se prý vždy musí řádně oslavit. Severus si nebyl jistý, jestli zrovna nalezení synovce jménem Harry Potter byl ten pravý důvod k oslavě, ovšem k napití to byl důvod na dvě stě procent.

Kingsleyho, Freda s Georgem, Dedaluse a pochopitelně Mundunguse nebylo potřeba nijak zvlášť přemlouvat, aby si také přiťukli.

K druhému kolu se pak přidala i Tonksová, k jejíž smůle však bylo třetí kolo Molly Weasleyovou zatrhnuto. Nepomohlo ani Dungovo upozornění, že by mohla Tonksová kulhat, pokud by si nedala ještě do druhé nohy, ale evidentně šlo především o jeho potřebu, nikoliv o potřebu mladé bystrozorky.

Možná by Molly ještě jednoho povolila, kdyby ovšem dvojčata nezačala lanařit Harryho, aby si dal taky. To už zatrhla nejen Molly, ale i Severus, čímž si vysloužil od nynější paní domu pochvalu. Pravý čas na to opustit Grimmauldovo náměstí. A pokračovat u sebe.

„Z čeho jsem poznal, že se nenudíš?" vrátil ho zpět do současnosti Harry.

„To byla jen řečnická otázka," řekl otráveně Severus.

„Stačí kouknout a vidím," mrknul na něj Harry a Severus do sebe ten třetí panák raději hned kopnul.

*****

Když o tom později Harry říkal Ronovi a Hermioně, nemohli tomu ani uvěřit.

„Fakt jim to Snape řekl?" kulil na Harryho oči Ron. Seděli u krbu ve společenské místnosti, kde se před případnými posluchači chránili kouzlem proti odposlouchávání.

„Jo, řekl. Chtěl tím odvést pozornost od Ducha Bradavic a Fidelia. Určitě by všem přišlo podezřelé, že se se mnou zrovna Fidelius sešel, a nastolilo by to spoustu otázek," vysvětloval Harry. Hermiona chápavě přikyvovala.

„To je pochopitelné. Ta historka je trochu neuvěřitelná, ale v porovnání s tím, jaký ohlas muselo vyvolat zveřejnění vašeho příbuzenského vztahu, úplně ztrácí na hodnotě."

Harry Potter a Alternativy nenávistiWhere stories live. Discover now