Harry Potter a Alternativy nenávisti

79. Odchody a návraty

PA: Doufám, že si poslední kapitolu užijete :-) A nemusíte se bát, bude ještě pokračování, ale taky si musím dát krátkou pauzu, takže nový díl můžete očekávat po prázdninách ;-) Moc děkuji vám všem, kteří jste dočetli až sem - bez vás by to nešlo!

Narcissa Malfoyová otupěle sledovala titulní stranu Denního věštce, kterého jí donesla slova k snídani. Nevšímala si hysterického smíchu své sestry, ani nadávek jejího manžela, který si zrovna stěžoval svému švagrovi, jak hluboce se ve svém starém příteli spletl. Byla zničená. Byla nešťastná. Byla si vědoma toho, že svého syna nejspíš už ztratila.

„Cos čekal, Luciusi! Říkala jsem pořád, že se Snapeovi nedá věřit! Vždycky hrál na obě strany!" vyprskla opovržlivě Bellatrix. „A teď to tu máš! Ten malej bastard je jeho synovec, což mu ale asi nestačí. Dám cokoliv za to, že už k sobě stáhnul i Draca."

„Vaší vinou!" vykřikla Narcissa a s prudkým nádechem se postavila ze židle. Stočily se k ní tři udivené pohledy. Nestávalo se často, že by Narcissa Malfoyová ztrácela kontrolu nad svých tak vybraným chováním. Vlastně se to nestávalo nikdy. „Všechno se to stalo jen kvůli těm vašim plánům, jen kvůli tomu, že jste se za každou cenu chtěli zavděčit Pánu zla! Odtrhli jste ho od nás vy sami!" křičela na ně nepříčetně.

„Jestli to na něj bylo příliš, pouze to dokazuje to, co jsem tvrdila už delší dobu," odvětila její sestra posměšně. „Draco je slabý. Nevážil si příležitosti, která se mu dostala, a bude za to pykat. Ty bys měla být vděčná, že jsme v očích Pána zla zase stoupli! Odhalili jsme zrádce! Měla bys-"

„Za co mám být vděčná! Že jsem ztratila syna?!" zakřičela na ni zase Narcissa.

„Drahá, uklidni se, prosím," požádal ji Lucius, jenž se snažil tvářit stále důstojně, jak se na muže jeho postavení hodí. „Vidíš to příliš černě. To, že jsme od Draca nedostali zatím žádnou odpověď, neznamená, že se rozhodnul se k nám již nevrátit. Věřím tomu, že se Draco vrátí. Co mu druhá strana může nabídnout?" promlouval vyrovnaným hlasem. Narcissa stěží oddychovala a slabě se třásla.

„Život bez toho, aby se za sebe musel stydět?" odvětila Narcissa, sotva se držíc na nohou.

„Ty hlupačko! Za co by se měl stydět?!" vykřikla nepříčetně Bellatrix a z očí jí sršely blesky. „Že by sloužil našemu Pánu?!"

„Bellatrix, takhle s mou ženou v mém domě mluvit nebudeš," upozornil ji Lucius stále svým klidným hlasem. „Cissa je rozrušená, pokud sis nevšimla. Neví, co mluví," poznamenal, jako by se nic nestalo.

„Třeba za to může Severus. To, že Draco nepíše, je určitě jeho práce. Vždyť jsi slyšel, Luciusi, co Dracovi v Prasinkách vykládal," vložil se do rozhovoru Rudolfus.

„Nejspíš máš pravdu. Jak jsme se mohli tak splést?" zatřásl rukou, v níž držel Denní věštec.

„Co když se nevrátí?" zašeptala otřeseně ke svému manželovi paní Malfoy Manoru. Ten s dobře hlídaným klidem položil Denního věštce na stůl a usmál se na ni.

„Ale vrátí. Je to přece náš syn, je to Malfoy, jistěže se vrátí, drahá." Narcissa ještě chvíli stála u stolu, jehož se přidržovala, a lehce se třásla. Nakonec zavřela oči a slabě přikývla.

„Omluvte mě." S těmi slovy se ze sálu vydala po schodech, aby mohla být opět sama.

*****

Harry doufal, že by se další den mohlo v Bradavicích vše trochu srovnat. Bohužel však doufal marně. Když se ke stolům slétly sovy, na četných místech zanechaly jako obvykle kouzelnický denní tisk. A rozruch. Vlastně Harry nebyl až tak překvapen tím, že hlavním tématem Denního věštce byla podrobná zpráva o tom, co se včera v Bradavicích odehrálo.