Harry Potter a Alternativy nenávisti

5. Nepříjemné zjištění

Harry seděl v kuchyni na Grimmauldově náměstí 12 a bezmyšlenkovitě zíral do zdi. Nevěděl, jak dlouho to trvalo, ale najednou se tam objevila paní Weasleyová a už před něj nakládala snídani. Popravdě neměl vůbec chuť k jídlu, ale nechtěl paní Weasleyové přidělávat starosti, tak něco málo snědl. Když zhodnotil, že do sebe už víc nedostane, vešla do jídelny dvojčata.

„Harry, páni, no to je překvapení!"

„Nazdar, Harry! Nejsi tu o den dříve?"

„Jo, neměl jsi dorazit až zítra?"

Harry netušil, který z nich byl Fred a který George, ale to bylo asi pro tuto chvíli jedno.

„No jo, malá změna plánu," pokusil se Harry o něco, co měl být úsměv, ale vypadal, jako by měl spíš zvracet. „Rád vás vidím," pokusil se o lepší výraz a podal si s nimi ruku.

„I my tebe, kámo. Počkej, až uvidíš naše nové výtvory!"

„Jo, to budeš koukat. Musíš se co nejdřív přijít podívat do našeho obchodu."

„Ani nevíš, jak obchod prosperuje! Lidi se po našich výrobcích mohou utlouct. A za to vše vděčíme jedinému člověku," usmívala se na něj od ucha k uchu obě dvojčata.

„Tak to rád slyším," usmál se na ně také upřímně Harry. V tom vešli do jídelny Ron a Ginny.

„Harry? Co tady děláš?" kulil na něj oči Ron.

„Co myslíš?" ušklíbl se na něj jmenovaný.

„Neměl jsi dorazit až zítra?"

„Den sem nebo tam, není to jedno?" Doufal, že se nebude jeho brzký příchod moc rozpitvávat.

„No to jo! Je to skvělý! Aspoň bude zábava," usmíval se potěšeně Ron a šel se se svým nejlepším kamarádem přivítat. Ginny šla těsně za ním a také Harryho, stejně jako Ron, objala. Naštěstí nikdo nevyzvídal, co se přihodilo, že se Harry ocitl na ústředí o den dříve. Všichni měli z Harryho příchodu upřímnou radost, takže to nikdo ani neřešil.

Při snídani všichni klábosili, jak prožili první měsíc prázdnin. Harry se dozvěděl, že dvojčata tráví skoro všechen čas v obchodě, který jim skutečně dost vynáší. Ron s Ginny se ale většinou nudili na ústředí. Samozřejmě zase pomáhali uklízet – v tak velkém domě bylo pořád co – a už měli vypracovanou i většinu úkolů. To Harry na ně skoro ještě nesáhl. Měl myšlenky úplně jinde než u školy a úkolů.

Když dvojčata odešla na Příčnou ulici, Ginny zůstala v kuchyni pomáhat paní Weasleyové a Ron s Harrym se odebrali k nim do pokoje.

„Kde je Krátura?" zeptal se Harry, když se táhli s kufrem a Hedvikou do schodů.

„Už tady není. Řád se ho zbavil. Bylo nebezpečné ho tu nechávat. Když dokázal zradit jednou, nikdo nevěděl, co by se mohlo stát příště. Ale co přesně s ním udělali, to netuším," pokrčil rameny Ron.

„Doufám, že ho zabili," prohlásil ledově Harry, vnitřně spokojený, že už tu domácí skřítek není. Kdyby tu byl, sám ho plánoval přinejmenším zaškrtit. Jako jednu z věcí, kterou si totiž plánoval, až se tu ocitne, bylo, že si ve zdejší knihovně zjistí, jak se zabíjí domácí skřítci. Získané informace by se poté pokusil aplikovat v praxi.

„Tak to nevím. Je to taky možnost," nerozebíral to raději dál Ron. „Hermiona přijede za týden. Chtěla tu zítra na tvoje narozky být, ale jsou ještě na dovolené ve Francii," změnil rychle téma.

„Jo, psala mi to. Nevadí. Stejně o žádnou velkou oslavu nestojím," přiznal Harry.

„Jasný. Mamka něco malého chystá, ale jen dort a tak, víš? Jasně že nebude žádná velká párty. Kromě nás a členů Řádu sem stejně nikdo nemůže. A na zítřejší večer je ještě naplánovaná schůze, takže se budeme muset zase klidit z cesty." Rona to evidentně moc netěšilo. A Harryho jakbysmet.