Harry Potter a Alternativy nenávisti

72. Pomsta chutná i hořce

PA: Jedna extra dlouhá kapitola plná zvratů. Tak ať se vám dobře čte ;-)

            Harry dostal následující den od Severuse přednášku, jak se má a nemá během letu na koštěti chovat. Bylo to velice zábavné, protože Severus mu dokonce řekl, že si myslel, že do něj chce Harry schválně narazit. Tomu se Harry nemohl nezasmát.

„A proč bych to dělal?" ptal se se slzami v očích od smíchu Harry. Severusův naštvaný obličej ještě potemněl.

„Vím snad já? To ty jsi tady expert na šílenosti. Jak mám tušit, co se ti honí hlavou!"

„Přísahám, že tě nikdy nesrazím," slíbil mu Harry, když v tom je přerušilo klepání na dveře. Harry měl při takové přepadovce už automaticky Pobertův plánek při ruce, takže mohli okamžitě zjistit, kdo stojí za dveřmi. Harryho úsměv byl rázem pryč.

„Malfoy," oznámil nepřátelsky Harry. Severus se rozhlédl po místnosti a okamžitě nechal zmizet vše, co by nasvědčovalo tomu, že zde byli přítomny dvě osoby. Především rozehraté Kouzelnické šachy.

„Teď jsem mohl vyhrát," zanaříkal společně se svými figurkami Harry.

„Ty – do ředitelny," rozkázal Severus.

„Počkám u tebe v ložnici," řekl Harry a Severus se zastavil v půlce kroku.

„Prosím?"

„Pod neviditelným pláštěm," dodal Harry.

„V žádném případě-"

„Slíbil jsi, že už budu vědět vše!" skočil mu Harry do řeči. „Nepřišel by sem jen tak. Chci vědět, co chystá."

„Pak ti to povím, jdi do ředitelny," trval stále na svém Severus. Klepání se ozvalo znovu, Harry sebral z pohovky neviditelný plášť, hodil ho přes sebe a zmizel Severusovi z očí. Už jen viděl, jak se zavírají dveře do ložnice. „Kluk jeden zatracenej!" zaklel Severus a nakročil do svého kabinetu.

„Já to slyšel," ozvalo se z ložnice pobouřeně.

„To je dobře!" odseknul Severus a šel Dracovi otevřít. „Draco?" předstíral Severus překvapeného, že vidí přede dveřmi postávat svého kmotřence.

„Ahoj, můžu dál?" zeptal se neutrálním tónem. „Pokud tě tedy zrovna neruším."

„Vůbec ne. Jen pojď," vyzval ho Severus a vedl ho automaticky k sobě do bytu. Severusovi neušlo, jak se hned Draco začal rozhlížet kolem. „Něco se děje?" zeptal se zvědavě Severus. Draco zavrtěl hlavou a posadil se na pohovku, kde obvykle sedával Harry. „Čaj?"

„Budeš laskavý, děkuji," souhlasil Draco a Severus se všimnul, že začal být trochu nervózní. „Zmijozel už nejspíš famfrpálový pohár nevyhraje," řekl z ničeho nic, když zrovna Severus zaléval šálky.

„Nic si z toho nedělej, Draco. Jsou i důležitější věci, že?"

„Ale včera jsi vypadal dost naštvaně," kontroloval Draco a Severus byl skutečně rád, že aspoň vypadal dost důvěryhodně.

„To bylo včera. Již jsem se přes to přenesl," oznámil mu Severus a položil před Draca čaj, který od něj dostal k Vánocům, v šálcích, které mu daroval k narozeninám. Draco se zatvářil na okamžik trochu samolibě, nejspíš byl z toho výsledku nadšen. Severus si byl jistý, že Harry by teď puknul zlostí. A možná puká, protože Draco to nezapomněl okomentovat.