Zajatci pravdy

Kapitola XCIII~

Ahojky je tu nový díl. Doufám, že se vám bude líbit. Tentokrát je závěr snad dostatečně ukončený, takže byste mi nemuseli urvat hlavu. Užijte si to. A nechť vás provází síla.

Jen ať se jim nic nestane, modlila se Ray když se snažila prohlédnout spletí lití a větviček. Ale ať se snažila sebevíc, stále neviděla nic coby jí ukázalo, jak jsou na tom její přátelé.

Sakra musím jim jít pomoct, pomyslela si Ray a už se chystala ke skoku dolů, když v tom jí zastavil L'argasův hlas, který přehlušil veškeré její myšlenky: Zůstaň kde jsi! Všechno je pod kontrolou! Drž se plánu a čekej na znamení!

Raven se s vypětím všech svých sil přinutila zůstat na místě. Čekala. Minuty míjely a zvuky boje byly stále zuřivější. Dívka se klepala strachy. Doufala, že se jejím přátelům nic nestalo.

"Stáhněte se! Utečte! Gvalönir!" zakřičel velitel skupinky, kterou Ray se dvěma Xaviji přepadla.

Prcku teď mě poslouchej. Hned jak ti dám signál, tak skoč. Na nic se neptej, prostě udělej co říkám, zazněl jí v hlavě generálův hlas. Byl to rychlý a stručný rozkaz, na který nikdo neočekával odpověď. Proto se Raven jen připravila a čekala na ten správná signál.

"Ale veliteli," protestovala nějaká dívka.

"Udělej to Kate! Prostě mi věř!" zakřičel na ní ten, jehož jméno si teď Raven konečně vybavila. James.

"Nemůžeme tě tu nechat F'northe (James ve Xavijštině)," zakřičel kdosi další.

"Musíte!" odpověděl jim. "Ten štít je na chvíli zadrží, ale máte málo času! Tak jím neplýtvejte..." velitelovu řeč přerušil hlasitý kovový náraz následovaný salvou peprných nadávek.

"Má pravdu. Musíme jít!" zakřičel další známý hlas. V tu chvíli Raven zaslechla stále se přibližující dupot, ale signál nikde. Přímo pod ní s prohnaly tři postavy v šedých pláštích s kápěmi na hlavách.

Proč nevydal rozkaz? Nestalo se mu snad nic? strachovala se Ray. Odpověď se záhy dostavila.

"Vzdej se, nemůžeš utéct," zahřměl Lukův naštvaný hlas odkudsi zepředu.

"Zdrhnout se dá vždycky, ale o mě tu už nejde. Moji přátelé utekli a to je podstatné. Odboj bude žít," odpověděl mu James.

"Myslíš si, že nás ta tvá chabá bariéra zastaví nadlouho?" ušklíbl se L'argas.

"To ani nemusí. Oni už jsou dávno pryč," zasmál se tázaný. Hned na to Raven uslyšela tiché plop. Nejspíš zrušil magickou past, ve které byli všichni uzavření. Zničeho nic se ozvala ohlušující rána.

Dívka se napjala jako struna a očima stále přejížděla po cestě Všechny smysly měla napjaté a snažila se zachytit cokoli, co by jí pomohlo určit, jaká je situace. A pak uslyšela to dupání. Někdo se k ní velmi rychle blížil.

Teď! ozvalo se jí v hlavě a Raven bez sebemenšího zaváhání skočila dolů. Přesně, jak to měli naplánované.

Zaklínačka ještě za letu vytáhla dýku a dopadla na zem těsně před prchající postavu. Prudce se napřímila a jedním nacvičeným pohybem udeřila muže přímo do spánku. Mladík nestačil ani vykřiknout, natož nějak zareagovat. Jeho bezvládné tělo se sesunulo k zemi, kde zůstalo zcela bez hnutí ležet. Raven rychle oddechovala a ostražitě se rozhlížela kolem sebe. V tu chvíli už před ní stáli dva Xavijové. L'argas s Lau'rethem si jí starostlivě změřili a hned nato se ohlédli na útočníka.