Zajatci pravdy

Kapitola CXXXIII~

Ahojky, tak je tu nový díl. Jsem moc, moc, moc zvědavá, co na to někteří z vás řeknou (pobaveně se culí na monitor a zároveň se bojí, že jí někteří přerazí). No, snad jsem splnila vaše očekávání. Tato kapča je kratší a já chci zároveň po dlouhé době vyhlásit CHARAKTER ASK. Můžete se ptát jakékoli osoby na cokoli. Ovšem počítejte s tím, že pokud se bude jednat o spoilery, nějak otázku obejdu a odpověď upravím k obrazu svému :D Pište a já za jednu nebo dvě kapitoly přidám odpovědi :D Tak se zatím mějte

Hned na to se místností ozval královnin hlas: "Vítězem dnešního klání se stává L'argas Wairsior."

L'argas hrdě vstal a rozhlédl se kolem. Pohledem vyhledal svou matku, která na něj s mírným úsměvem na tváři kývla a souboj tak byl definitivně ukončen. Místo toho, aby generál odešel, napřáhl ruku ke svému poraženému soupeři na znamení míru. Ten na něj chvíli jen nevraživě pohlížel, ale potom, jako by se v něm cosi pohnulo. Nějaký pocit. Emoce, která byla dlouho pohřbená v temnotách. Lítost? I to se mohlo stát, ovšem nikdo z těch, kdo si toho všiml, na to nedokázali přijít ještě dlouho poté.

Blondýn opatrně natáhl svou paži ke svému sokovi a mírně se usmál. Jeho mladší bratr ho chytil za předloktí a rázným škubnutím ho vytáhl na nohy. Nutno dodat, že už byli oba mírně pocuchaní, ale i tak z nich síla a respekt sálaly na všechny strany.

"Má paní," pronesli sborově a oba před svou matkou poklekli na jedno koleno. Přesně, jak se na vítěze bojů sluší a patří.

"Vstaňte," rozkázala královna a změřila si je hrdým pohledem. Oba dva udělali přesně to, co se po nich žádalo a čekali na verdikt své panovnice. Stejně tak i celý sál.

"Nyní můžeme konečně přejít k vybírání jednotlivých šampionů," prosím všechny Kandidáty, aby se dostavili do arény a vyrovnali se naproti Vůdcům," pronesla Lor'ireth a rozhlédla se po místnosti.

Modrovlasý Xavij se podíval na svou vrstevnici, která celou dobu napjatě pozorovala arénu a pevně svírala zábradlí. Při slovech, že se mají dostavit, trochu zbledla. Vypadala, že jí není moc dobře, ale hned svou chvilkovou slabost bravurně zamaskovala. Napřímila se v zádech a oplatila bojovníkovi jeho starostlivý pohled. Místo starosti se v tom jejím odráželo odhodlání nezklamat důvěru, kterou do ní L'argas vložil. Proto společně, bok po boku, přeskočili zábradlí a ocitli se v aréně, kam už dopadali i ostatní. Všichni přešli naproti Vůdcům a rychle se seřadili podle dosaženého pořadí. Ray'lith docela překvapilo, když místo po její levici zaujala dívka, která bojovala hlavně za pomoci svého strážce. Po její pravé ruce stál ten kluk s černými vlasy a rudým pruhem. Egoistický úšklebek na jeho tváři tak dívce až moc připomínal Ge'else.

"Nyní prosím Vůdce, aby si vybrali svého kandidáta," zakončila královna letošní Nábor, opřela se o zábradlí a se zaujetím sledovala, jak všechno bude dál probíhat.

L'argas vystoupil z řady a rozhlédl se okolo. Jeho pohled se na chvíli zastavil na bělovlasé dívce, ale ihned se přesunul dál. "Já, L'argas Wairsior, předstupuji před toto shromáždění a žádám o vůdcovství zde přítomné Ray'lith Ziriel. Je tu někdo, kdo by chtěl zpochybnit můj nárok?" zeptal se a jeho přísné oči jako první přeletěly po ostatních Vůdcích a až poté začaly putovat po zbytku místnosti. Nikdo se nepřihlásil. Všichni byly zticha a sledovali průběh poslední části programu dnešního dne.

"Tvůj nárok je nyní legitimní. Prosím, předstupte," řekla zřetelně královna a také seskočila do arény. Skoro nikdo si nevšiml, jak se přehoupla přes kovové zábradlí, které lemovalo celou galerii. Najednoustála před nimi. V ten moment, jako by Ray přesně věděla, co dělat. Čekala, než L'argas natáhl ruce před sebe dlaněmi dolů. V ten moment k němu vztáhla své a obrátila je dlaněmi vzhůru. Nedotýkali se, ale neměli od toho daleko.