Kapitola CLXXI ~

1.4K 165 12
                                    

Tak jsem tu s novou kapitolou. Všem se vám omlouvám, ale včera jsme brali vysvědčení a nějak se mi nepovedlo vydat v řádném termínu a obvyklém čase. Doufám, že mi to čekání opustíte.

Ray se podívala před sebe. L'argas stál přímo před ní a hleděl na ně se zdviženým obočím. "Doufám, žes právě vyrážela. Chtěli jsme si pohovořit, pamatuješ," nadhodil a zvedl obočí.

"Ano, až moc dobře," zamručelana doufala,že to nebude moc rozebírat.

"No, tak já už raději půjdu," řekl opatrně Lauee a odstoupil od ní.

"To by bylo nejlepší," prskl varovně L'argas a věnoval mu jeden ze svých nepříjemných pohledů.

Elf pokývl hlavou a spěšně odešel. Když zahýbal za roh, omluvně se ještě na svou kamarádku podíval a zmizel.

"Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to mělo znamenat?" urhl se generál na mladou Návi a pevně jí chytil za loket. V jeho očích se odrážela výčitka a hrozba.

"Snad nežárlíš? Moc dobře víš, že jsme jen přátelé. Ano, mám ho ráda, ale rozhodně ne tak jak si myslíš," oponovala mu dívka a vzdor z ní přímo sršel.

"Na něj bych ani žárlit nemohl. Už někoho má, víš? A jen tak mimochodem, moc dobře vím, co k němu cítíš. Nezapomeň, že ti vidím do hlavy," napomenul jí a pomalým krokem se vydal směrem k jejich kajutě.

"Fajn. Nechtěl bys raději místo toho věčného podezřívání a urážení se, věnovat svou pozornost důležitějším věcem? Třeba tomu, o čem jsi se mnou chtěl mluvit?" nadhodila dívka ledově a následovala ho do nitra lodi.

"Ano," protáhl Xavij a trochu zrychlil. Ale ne tady, dodal v myšlnkách a dál jí vedl ocelovými chodbami.

Proč ne? Bojíš se, že nás někdo uslyší? zeptala se Ray.

Mysli Ray'lith. Nezapomínej, že to o čem jsme se byvili, by nemělo proniknout na veřejnost, napomenul jí její Vůdce, a už jí nevěnoval ani jediný pohled.

Jak myslíš, ale opovaž se byť jen uvažovat o tom, že bych ti pomohla s nějakým převratem, zamítla ihned první myšlenku, která jí napadla.

No když myslíš, odpověděl jí Xavij po chvíli ticha.

Bělovlásčin obličej se změnil. Z mírně rozladěného se stal výraz plný vzteku a zuřivosti. Tak to ani nápad! Mám svojí kůž docela ráda a nehodlám jí riskovat jen kvůli tvé chorobné touze po moci! Nechci riskovat žvoty svých blízkých jen kvůli tomu, že chceš sesadit nějakou ženskou z trůnu. Tak to ani náhodou, prskala v duchu Ray. Z očí jí málem sršely blesky. Ale tento tichý protest bylo tak to jediné, co mohla dělat.

Neboj se. Zatím ani nevíš, o co přesně vlastně jde. Tudíž bych, být na tvém místě, nedělal unáhlené závěry, radil jí, když už byli skoro u jeho dveří.

L'argas se rozhlédl, jestli někdo nejde a otevřel dveře. Chvatně postrčil dívku dovnitř. Sám rychle vpadl za ní, přiskočil ke dveřím a rychlostí blesku je zakódoval. Za několik málo sekund se ozvala tři krátká pípnutí.

"Uf a je klid," oddychl si Xavij a zahleděl se na svou studentku, která na něj celou dobu nechápavě hleděla. 

"Co jsi to právě udělal?"řekla podezřívavě. Tahle situace se jí pomalu začínala vymykat a to se jí ani v nejmenším nelíbilo. 

"Je vidět, že se s technikou moc nekamarádíš co? Jednoduše jsem zablokoval tok eletrické energie, která proudí lodí. Přemostil jsem jí, takže i kdyby tu bylo nějaké sledovací nebo nahrávací zařízení, tak se obsah našeho dalšího rozhovoru nikdo nedozví. 

Zajatci pravdyKde žijí příběhy. Začni objevovat