Kapitola CXXIII~

1.5K 173 18
                                    

Ahoj, tak jsem konečně tady. Minule jsem to trochu odbyla, protože jsem na to vůbec neměla čas. Učila jsem se až do pozdních večerních hodin. Snad se Vám díl bude líbit a já doufám, že si v průběhu příštího týdne stihnu předepsat trochu víc kapitol. Jinak se psychicky připravte na to, že o víkendu prodloužim interval. Samozřejmě vás na začátek i konec upozorním, pokud to teda vůbec nastane. No já prozatim končim.

Dívka se objevila v rozlehlé místnosti. Zdálo se jí to tam povědomé, ale nebyla si jistá, čím to je. Její pohled přeskakoval z jednoho místa na druhé a hledal nějaký záchytný bod. Nenašel nic. Jen klasickou xavijsou šeď. Kovové stěny byly tmavé a celý obrovský prostor osvětlovaly pouze mísy s bílým ohněm po stranách u stěn. Vysoko nad její hlavou byla do stěny zapuštěná římsa. Až na nahoru Ray dobře nedohlédla, ale zdálo se jí, že tam zahlédla několik různobarevných světélek, která jí nebezpečně připomínala oči. V ten okamžik se dva modré body, vysoko nad její hlavou, pohnuly. Tajemné šustění se rozléhalo celým prostorem a za chvilku se k bělovlasé elfce vrátilo v podobě mnoha ozvěn. Modré body jí zmizely z dohledu a místo toho jí něco velkého a temného zakrylo výhled. A Ray moc dobře věděla, co to bylo. Nebo spíš, kdo to byl.

„Adrasieli," zašeptala a zahleděla se kamsi do tmy. Nevěděla, jak to udělala, ale v tuto chvíli neviděla absolutně nic. Ani světélko, ani šupinku. Jako by svět kolem nich neexistoval.

Jsem to já Ray'lith, zaslechla jeho důvěrně známý hlas. Bylo to matoucí. Sice moc dobře věděla, že ho slyší jen ve své hlavě, ale tohle bylo něco zcela jiného. Jako by byl všude kolem ní.

„Mám tolik otázek. Sama ani nevím, kde bych měla vlastně začít," povzdechla si Zentii a snažila se kolem sebe najít alespoň jeden záchytný bod. Najednou se přímo před ní otevřely dvě velké modré oči. Jejich záře byla nyní o mnoho intenzivnější.

Tak začni od začátku, zasmál se hlas v její hlavě a modré oči trochu zamrkaly. Ray se jemně dotkla jeho širokých nozder, které se rozevíraly kousek od jejího hrudníku. Lesklé šupiny odrážely svit jeho očí a tak Ray poznala, že kolem ní svým tělem vytvořil jakousi záštitu. Jeho tělo jí obtáčelo a vytvořilo kolem ní jakýsi kruh o průměru asi dva metry. Dívka vůbec nedokázala pochopit jak se on, takový mocný a velký drak, dokázal naskládat na tak malý prostor. Svými roztaženými křídly sice vytvořil jakousi zástěnu, ale i tak si Ray byla stoprocentně jistá, že je normálně o hodně větší.

„Proč mám modrou krev?" zeptala se dívka bez rozmýšlení a drak překvapeně zamrkal. Trochu sebou škubl. Bylo evidentní, že se mu o tom moc mluvit nechce. „Prosím, mám snad právo to vědět," zašeptala elfka a upřela na draka tázavý pohled.

„Je to moc složité Ray. To by ti měli vysvětlit spíš tvoji rodiče než já. Jsem jen tvůj Strážce. Moc nerozumím těm vašim rodovým záležitostem," řekl a podíval se kamsi nad sebe. Také pohlédla tím směrem a překvapeně zamrkala. Přímo nad nimi se stále ve rozšiřujících kruzích pohybovaly dvě rudé tečky.

„Tak jinak. Proč jsem musela skrýt svůj Znak určení a z jakého důvodu jsi mě varoval před L'argasem? Neříkám, že se ke mně choval vždycky mile, ale zatím je docela snesitelný. Tedy na xavijské poměry," zamyslela se dál a s povzdechem se posadila na zem. Zkřížila pod sebou nohy a čekala na drakovu reakci.

Viděl jsem ho tvýma očima. I mezi námi, strážci, kolují zvěsti o krutosti tří bratrů. Víš že Lau'reth byl dřív taky generál, tak jako L'argas? Ale to je teď jedno. Na L'argase si prostě dávej pozor. Nevím proč, ale z nějakého, mně neznámého důvodu, se k tobě začal chovat jinak než k ostatním. Ale zkus se podívat, jak jedná s ostatními méněcennými Xaviji nebo dokonce s Xávi. Víš, nebudu ti lhát. Ženy v naší společnosti nikdy neměly moc vysoké postavení. Snad jen ty na vůdčích pozicích, které si vydobyly mezi Ochránci nebo Nejvyššími, ale jinak bylo vaše pohlaví vždy upozaďováno. A u Xavijů to bylo mnohem horší, ale i to necháme na jindy. Ostatně to sama brzy poznáš. Na tohle tě já připravit nedokážu," povzdechl si drak a podíval se na ní svýma pronikavýma očima. "Možná v tom bude hrát roli i jeho postavení. On je egoistický, manipulativní, krutý a velmi rád trápí ostatní. Prostě si na něho dávej dobrý pozor."

Zajatci pravdyWhere stories live. Discover now