Adam
Byl jsem zvláštní, nebo to jsem si aspoň myslel než jsem to začal vnímat jako dar. Stačilo se mi podívat komukoliv do očí a viděl jsem jejich myšlenky. Možná si myslíte že si vymýšlím ale ne. Zjistil jsem tolik věcí z mého okolí, ale nikomu jsem to nemohl říct nevěřili by mi. Jednou jsem to totiž zkoušel, a jen se mi vysmáli. Ale já to přestal řešit, dokud jsem nenarazil na něj.
Byl to slunečný den, když jsem šel na jeden pohovor. Ucházel jsem se o místo asistenta vedoucího firmy. Tohohle muže znám ale on mě ne. Nebo aspoň myslím, když jsme chodili do školy já byl o dva roky mladší a vypadal jsem jinak než teď. Vešel jsem do oné firmy a postavil se do řady. Bylo tu celkem dost uchazečů. Ale já strach neměl nebylo z čeho. V tom vyšla ze dveří dívčina a plakala. Zastavil jsem jí hned se ptal co se stalo, zahleděl jsem se jí do očí a hned to viděl. Ahh jeho chování je tak neurvalé, je snad úchyl nebo co? Řada pomalu ubývala a lidé odcházeli, někteří naštvaní jiní zase rozhození.
Pak jsem přišel na řadu já. Zaklepal jsem na skleněné dveře a čekal až mě vyzve ke vstupu. Jakmile jsem ho spatřil jako by se mi zadrhl dech v krku. Byl ještě hezčí než na škole, vysportovaná postava byla zvýrazněná sakem a košilí. Blond vlasy sčesané do patky a šedé pronikavé oči. ,,Budete tam stát dlouho nebo si konečně sednete'' vyprskl na mě a já se rychle posadil. ,,Proč bych měl přijat zrovna vás?'' optal se, a já se mu zahleděl do očí. /Jestli bude jeden z těch co řekne že pro peníze, a že mě nezklame vyrazím ho hned. Sakra tohle je únavné/
pak jsem se vzpamatoval a začal.
,,,Mám vystudovanou Vysokou školu Ekonomickou zaměřenou na managment, ale nechci začínat hned takhle, ale chtěl bych nejdříve vidět někoho zkušeného co by mě mohl něco naučit do budoucna.'' řekl jsem to co jsem vlastně chtěl. /Jo tak takhle to nezní tak hloupě jako ti ostatní. Asi ho vezmu ne jen pro to že studoval stejnou školu ale je i sexy. / pomyslel si zase. A já se musel zakřenit. Tak sexy jo? ,,Děkuji taky nevypadáte špatně?'' řekl jsem se smíchem a on se na mně překvapeně podíval. ,,Co jste to řekl?'' optal se hloupě. ,,Slyšel jste?'' řekl jsem hloupě. ,,Myslím že zítra se můžete hlásit v práci pan Andrews.'' řekl jen. ,,Pro vás Adam pane Braun'' řekl jsem a odešel z jeho kanceláře.
Druhý den jsem vyzvedl ještě kafe, a razil si to do kanceláře. Zaklepal jsem a čekal až mě vyzve. Pak jsem vešel. ,,Nesu vám kafe pane Braune.'' řekl jsem a on se na mně jen nedůvěřivě podíval. ,,Jak víte co piji?'' zeptal se ,,Řekněme že já znám vás ale vy mě tolik ne'' pronesl jsem tajemně a odešel k sobě. Musel jsem dělat nějaké papíry, vyřizovat telefony a připomínat mu schůzky. Na které jsem šel taky abych vše důležitého zapsal.
Vlastně tato práce nebyla tak náročná. Byla fajn, spolupracovníci byli upovídaní šéf občas prudil ale jinak byl taky fajn. Dobře jsme si rozuměli, a jeho myšlenky taky nebyli špatné. Dnes jsme měli nějaké setkání sponzorů nebo co a prý tam musím s ním. Abych mu poradil, prý mi tohle jde. A tak jsem tedy šel s ním. Bylo to v nějaké hale, všichni byli v saku a ženy v kostýmcích či šatech. Všichni radostně popíjely.
Když v tom k nám přišel divný muž a podal si s Mattem ruku. ,,Zdravím pane Braune a kdo je tohle'' řekl a ukázal na mně opovržení hodně. ,,Je to můj asistent pan Andrews'' představil mě. Podíval jsem se onomu muži do očí a musel se usmát nad jeho myšlenkami. /Takže jsi mě vyměnil za takového chudáka. Jen počkej ty si to vypiješ, seberu ti vše co máš a co mít budeš/ hah to si jen myslí dokud jsem zde já.
Když jsme již seděli v autě začal jsem k němu mluvit. ,,Být vámi vezmu nabídku pana Chena. Vypadal rozumně a že ví co dělá a chce. A ignoroval bych toho týpka co ani nevím jak se jmenuje. Ten jak se ptal kdo jsem, nemyslí to s vámi vážně a chce váš zničit.'' řekl jsem mu na rovinu a on se na mně podivně podíval.
Ale vážně hned druhý den udělal to co jsem řekl. Domluvil se s panem Chenem na podepsání smlouvy. A myslím že udělal dobře jeho obchod rostl a rostl o to víc. Přišel jsem k němu do kanceláře a našel ho na jeho židli. Podíval jsem se mu do očí a zase jeho myšlenky. /Proč přišel, chce mi říct že už končí? Nechci aby odešel já já jsem se do něj asi zamiloval? Jde to vůbec/
,,Vlastně nechci skončit chci se vás zeptat zda by smlouva mohla trvat déle. Líbí se mi u vás a asi jsem se do vás zamiloval pane Braune'' řekl jsem mu a usmál se na něj. On se rychle zvedl a přitáhl si mě k sobě.
Mysleli jsme si že vše bude již dobré, ale to by asi nebyl život. Byli jsme spolu již rok, naše firma prosperovala, ale jednoho dne u nás zazvonily policajti. S tím že je obviněn z krádeže státních peněz. Co se to tu děje. A tak se musel konat soud. Kam přišel i ten idiot. On říkal že ho zničí ale to seti nepovede. Na to mám na tebe až moc důkazů.
,,Soud může započít. '' a vše začalo. Moje důkazy proti jeho, ale mé byli silnější, takže se vše otočilo proti němu. Takže nakonec do vězení šel on. A mi mohli být spolu šťastný.
