Jimin
Tehdy jsme neměli moc peněz, má rodina vlastnila čistírnu, ale ta nevydělávala tolik jelikož byla zapadlá. Rozvážel jsem prádlo, a chodil do školy. Jednou jsem měl dovést vyčištěné oblečení a na prestižní uměleckou akademii. Když jsem tam dojel oblečení jsem odevzdal, ale když jsem jel zpět, všiml jsme si velkého hloučku před hlavní budovou. Rychle jsem se tam rozjel. Slezl jsem z mopadu, a snažil se zjistit co tam lidi vidí. Když jsem se podíval na střechu uviděl jsem kluka stát na římse střechy. Nepozorovaně jsem se na ni dostal taky. Zrovna v dobu kdy chtěl skočit. Stihl jsem ho zachytit, vytáhl jsem ho zpět na střechu.
Od té doby před naší čistírnou stojí mnoho paparazzi. Už o mě vyšel i článek v novinách. Nechápu proč, no tak jsem ho zachránil, měl bych ho nechat umřít, jako ti co se jen dívali? Nechci díky, život je drahý pro všechny. Dnes nám někdo zvonil na dveře. Žádný paparazzi to ale nebyl. Byl to nějaký muž z té školy. Nabídl mi stipendium na nejprestižnější umělecké akademii v Koreji? Vážně se to děje? Nesním? A vážně jsem nesnil, druhý den mi přišla uniforma, byla ale jen jedna a kdyby se rozbila musím ji platit sám. A v dalším týdnu jsem měl nastoupit do školy.
1. den školy
Procházel jsem se školou, našel jsem si i jednoho kamaráda. Jmenoval se Jung Hoseok ale říkají mu J-Hope, prý miluje tanec a rappuje. Byl vážně přátelský, jeho úsměv ve tvaru srdce vážně dokázal rozzářit den. Po škole jsme si zašli ještě na zmrzlinu ale to se nám nejspíš nevyplatilo, jelikož jsme z ní skoro nic neměli.
Procházeli jsme se směr ven ze školy když v tom jsem uslyšel vyděšený výkřik J-Hopa. Podíval jsem se co se děje, a všiml jsem si skupinky čtyř kluků, jak kolem nás stáli. Jak jsem si jich předtím mohl nevšimnout?
,,Co si kurva o sobě myslíš víš kolik to stojí?'' vykřikl po Hobim onen kluk. ,,Já já omlouvám se'' koktal a snažil se to kapesníkem, který nevím odkud vytáhl, setřít. ,,Stačí'' zase vykřikl. Nemohl jsem se na ně koukat. Sehl jsem se, a ten namyšlenec na mě jen koukal. Myslel si že ho chci otřít, ale jakmile nedávala pozor vymrštil jsem ruku se zmrzlinou a rozmázl mu jí po obličeji. Se slovy ,,Měl by jsi se naučit mluvit s lidmi'' jsem chytl Hoseoka a táhl ho pryč.
2. den školy
Když jsem přišel do školy, všichni na mě koukali a špitali si. Nic jsem nechápal. Šel jsem ke své skříňce, kterou jsem otevřel. Na mě vypadlo mnoho papíru, ale hlavní nejspíš byla ta červená karta navrchu. ,,Jimin dostal rudou kartu! Jimin je novým terčem!'' vykřikovali lidé kolem mě. Ale já nic nechápal. Hobi se mi snad vyhýbal, a já nechápal proč. Tedy oni se mi vyhýbali všichni, a já nevěděl důvod. Když jsem odcházel ze školy, někdo mě však chytl a někam táhl. Dotáhl mě do honosně vypadající místnosti. Hodili mě na zem, před něčí nohy. Podíval jsem se kdo to je, a byl to onen namachrovanec. ,,Pochybuji že víš kdo jsem, ale já jsem Min YoonGi. Jsem zde nejlepší Rapper a můj otec to tu platí. Už jenom to jak si se ke mě zachoval, ti udělalo na škole peklo. A ty ho přece nechceš? Pokud ne budeš můj poskok'' řek rozhořčeně.
po měsíci
Od té doby, jsem mu vážně začal dělat sluhu. Nedokázal jsem to co se dělo. Jejich šikana ze začátku byla celkem v pohodě, ale když se dozvěděli že jsem gay, jako by to začalo být horší. Proto jsem souhlasil tím být jeho sluha. Ale když si toho všímali spolužáci začali mě šikanovat i oni. Nikomu jsem to však neříkal. Co jsem pochopil tak v jejich partě sou dva páry. Jin a NamJoon, Kook a Tae spolu chodí. Nechápu tedy o co jim šlo, to tak moc chtěli abych YoonGimu dělal toho podělaného sluhu. Dokonce jsem byl i u něj doma. Nevěděl jsem proč, ale prostě mě tam vzal.
Poslední dobou je však jako vyměněný. Bere mě sebou na jídlo, chová se ke mě mile. Od jeho party jsem se dozvěděl že má na 2 roky odjet. Vadilo mi to, bolelo to, proč má odjet? Cítil jsem k němu něco víc, než bych měl. Miloval jsem ho.
Dnes mě YoonGi bere ven. Prý někam pojedeme. Nevěděl jsem kam, ale těšil jsem se. YoonGi přijel a byl krásně oblečený. Nasedl jsem k němu do auta a čekal kam mě odveze. Dovezl nás před Namsan Tower a řekl mi abych vystoupil udělal jsem tam, a následoval jsem ho k lanovce. Nasedli jsme a vyjeli nahoru. Bylo to nádherné. ,,Víš Jimine možná to tak ze začátku nevypadalo ale zamiloval jsem se do tebe. A miluji tě, a tak se tě chci zeptat zda si mě vezmeš'' řekl a já na něj jen vykuleně civěl. ,,Není není na to brzo?'' optal jsem se ho. ,,Nikdy není brzy'' řekl jen. ,,Ale ty odjíždíš'' řekl jsem. ,,Dám ti odpověď až se vrátíš'' řekl jsem.
O 2 roky později
Čekal jsem, vážně jsem čekal, jelikož jsem nedokázal myslet na nikoho jiného. Miluji ho. Školu jsem dokončil, společně s klukama. Založili jsme skupinu BTS, ale všichni věděli že čekáme na YoonGiho. Věděli jsme že se bude chtít přidat.
A dnes jsou to dva roky co odjel a kluci jeli na letiště. Já se rozhodl čekat tam kde jsem ho odmítl a kde se mi poprvé vyznal. Čekal jsem a už byla noc. Ale i tak jsem stále čekal.
YoonGi
Kluci mi řekli kde je Jimin a já tam hned mířil, s prstenem v kapse. ,Když jsem se tam dostal byla již krásná noc. Vyjel jsem na horu a viděl ho stát u zábradlí. Tiše jsem sek němu vydal a obejmul ho kolem pasu. On se na mě s úsměvem otočil a políbil mě. ,,Tak co Jimine pořád mě odmítneš.'' ,,ne YoonGi už nikdy, chci tě'' řekl a políbil mě. Já byl bez sebe, taky jsem ho moc chtěl. Ale stále jsem si klekl a znovu se zeptal. ,,Jimine i přes krušné začátky vezmeš si mě'' řekl jsem. ,,Ano ano'' vykřikl s pláčem.
A mohla být svatba, společně se zbylými páry. J-Hop s našel milého kluka.
Jako skupina BTS jsme se proslavily, ale teď si kvůli vojně musíme si dát volno. Vrátíme se společně v roce 2025 tak na nás počkejte.
Krásný nový rok všem ARMY i neARMY. užijte si to, a věřte svým snům.
