Jimin
Tehdy jsem byl poslušné dítě, bydlící na malé vesnici, kde jsem chodil na základní školu. Ale vysokou jsem musel začít studovat v Seolu, jenže táta nemohl opustit toto místi jelikož zde podnikal, a tak mě nechal jít samotného. Byl jsem nadšený v 15 bydlet sám. Našel jsem si na koleji skvělé kamarády, kteří mi ukázali jak si užít, ale vždy mě podrželi. Pak se něco stalo ale o tom později abych dodržel příběh.
Dnes jsem nastupoval na vysokou se zaměřením na architekturu. Našel jsem si zde kamarády, ale už jsem nechodil pít, převážně jsem se držel ve škole a na koleji s úkoly. Moc ven jsem nechodil stal se ze mně lehký introvert. I když JungKook se mě často snažil tahat ven moc jsem nechodil. Dokud mě nevytáhl někam kde se mi vše vrátilo a to jen díky němu.
Byl večer, a Kook mi napsal že chce jít hledat Taehyunga. Byl to senior, který byl známí díky své prestiži na této škole. Prý dnes měl být na nějakých motorkářských závodech, a on chtěl jít mermomocí za ním. Jelikož se vsadili že ho donutí se do něj zamilovat, ale víc mi neřekl. A tak jsem šel. Šli jsme po staré trati, u které to bylo.
On hned vyběhl z poza jednoho vagonu, a já ho pozoroval jak se ztrácí kolem těch lidí. Rychle jsem se tam vplížil taky. Stál jsem v hloučku, když jsem si všiml že na mně kouká jakýsi kluk/chlap co stál u jedné z motorek, ale pak už jsem přesměroval svůj pohled na svého kamaráda, kterého Taehyung chytil, a někam vedl. Všiml jsem si že mě spatřili hlídači, a tak jsem se nenápadně snažil dostat pryč. Když v tom mě někdo taky chytil, už jsem se bál že mě odvedou na tiché místo kde mě zabijí, ale když jsem se ohlédl kdo to je, byl to ten kluk co na mě koukal od té motorky. ,,Nechte ho pánové je to můj přítel'' řekl klidně a někam mě vedl, sakra co chce.
Opřel mě o jeden z kamioů dál od lidí. ,,Nic není zadarmo a já ti pomohl.'' řekl hrubým hlasem. ,,Nikdo se o to neprosil'' vyprskl jsem na něj. ,,Ale ale přestaň mi odmlouvat'' řekl s lehkým výsměchem. ,,Co tedy chceš?'' řekl jsem již naštvaně. ,, Ty víš co chci kotě'' řekl úchylně a přilepil se na mé rty. Začal mě táhnout do nejbližšího hotelu a do pokoje. Nebránil jsem se, spolupracoval jsem s ním, a bylo to úžasné. Tak nespoutané, dravé a vášnivé. Zvládli jsme dvě kola, ale jakmile usnul jsem se zvedl z postele a unaveně se oblékl a odešel pryč. Co jsem to udělal? Proč jsem s ním spal? Vyčítal jsem si.
NamJoon
Když jsem se ráno probudil nenahmatal jsme vedle sebe nikoho, sakra. Ten kluk, ten kluk byl tak skvělí. Nemohl jsem na něj přestat myslet. Měl jsem ho pořád před sebou, to jeho ohebné sexy tělo, ty růžové vlasy, a ten hlas. Sakra.
Nemohl jsem na něj stále myslet i když utekl týden, a já nevěděl co dělat. Pak jsem si vlastně uvědomil že se mohu zeptat Kooka, stejně chodí s Taem. A tak jsem i tak udělal zavolal jsem Taemu, a on to nějak domluvil s Kookem, a já se rozjel k nim.
,,Tak co chceš?'' řekl naštvaněji Tae. ,,Chci číslo na Kookova kamaráda co byl tehdy s ním.'' řekl jsem s úsměvem a podával Kookovi telefon. On ho ale nebral. ,,Dokud mi ho nedáš Kooku neodejdu'' řekl jsem a on vypadal jako by se měl zhroutit, ale telefon si vzal a vážně mi dal jeho číslo. Pak jsem se tedy zvedl a opustil jejich dům.
Napsal jsem mu, ale on to ignoroval. I mé telefonáty. A tak jsem se rozhodl že zajedu na jeho fakultu. Stejně chodí do třídy s Kookem tak ho tam určitě najdu. A vážně jsem ho tam našel. Zastavil jsem ho na místě kde nebyli lidé, abych mu nedělal problémy. ,,Co chceš?'' vyštěkl na mě. ,,Volal jsem ti'' řekl jsem jako by nic. ,,No a?'' řekl mi znovu. ,,Dnes večer mě čekej u tebe na koleji, vezmu tě a rande.'' řekl jsem a odešel.
Jimin
Vážně přišel až sem? Vážně mě pozval na rande? Co se to děje? Kooku ty si to odskáčeš. Jak můžeš dát někomu mé číslo. Byl jsem naštvaný. DO školy jsem se už nevrátil, šel jsem rovnou na kolej. Ale co si budeme nalhávat, od té noci, jsem na něj taky pořád myslel, ale nechci být jen něčí hračka. Už nezvládnu aby mi někdo ublížil.
Bylo šest večer a někdo mi klepal na dveře. Otevřel jsem je a vážně tam stál on. ,,Tak co jdeme'' řekl s úsměvem, který mu zatraceně slušel. ,,Ale já neřekl že půjdu.'' řekl jsem mu drze. ,,Ale no tak Minie jen pojď'' řekl a natáhl ke mě ruku. A tak jsem tedy šel. Ten večer byl skvělí, myslel jsem že to bude chtít zakončit zase sexem a pak mě odkopne, ale to se nestalo, odvezl mě domů, políbil mě na tvář a s přáním hezké noci odešel.
Takhle mě tahal ven skoro každý večer, a já mu začal věřit, ale jako by se mé noční můry z oné noci vraceli. Myslím že je čas vám to vysvětlit.
Flashback
Na střední jsem musel do Seolu. Našel jsem si zde kamarády a začal jsem být divočejší. Chodili jsme do baru, kde jsem potkal jeho. Mého prvního přítele. Byl ze začátku pozorný, ukazoval mi lásku, ale postupem času mě začal bít, ubližovat mi třeba i pálením cigaret o mou kůži. Když si toho všimli mí kamarádi říkali mi abych se s ním rozešel ale já je neposlouchal. Nejhorší vzpomínkou ale byla ta noc. Přišel jsem k němu do bytu. Měli jsme mít rande, ale byli tam i jeho kamarádi. On mě odvlekl do postele kde mě začal svlékat, a pak mě nechal na pospas jeho kamarádům. Prosil jsem, brečel jsem ale on se na to jen s výsměchem díval. Potom mě vyhodil z bytu. Když jsem se vrátil domů, nereagoval jsem, neposlouchal a nemluvil. Trvalo půl roku než jsem se takhle aspoň vzpamatoval.
End of flashback
Proto jsem se bál mu věřit, ale jemu nešlo nepropadnout. Tak dlouho mi chybělo někoho milovat a být milován. Modlil jsem se aby mě neopustil, proto jsem se často ptal na hloupé otázky, které mu museli přijít stupidní, ale vždy dopověděl. Bylo to skvělé, užíval jsem si to s ním i Kook říkal že se víc usmívá. Ale noční můry tu byli pořád, proto přišlo i období kdy jsem se psychicky zhroutil, onemocněl jsem ale Joon tu pro mě byl staral se o mě a neptal se, dával mi čas a já byl rád.
Dnes měl další závody, měl jsem na ně jít i já. Těšil jsem se. Poprvé ho uvidím na motorce. Jdeme tam společně s Kookem. Jen ráno máme zkoušky takže ještě trocha učení.
Zkoušky utekli rychle a teď se jen připravit a vyrazit. Kook nás bere autem, a tak jsme jeli. Dovnitř nás pustili již bez problémů. ,,Ale ale ahoj lásko'' pozdravil mě Joon objímajíc mě ze zadu. Políbil jsem ho, ale pak musel jít, závod začíná.
,,Sakra zapomněl jsem si telefon dáš mi klíče Kookie'' optal jsem se ho a on mi je dal. Šel jsem tedy k autu. Ale to sem nevěděl kdo u něj bude. ,,Ale ale ale náš Jimin, nezměnil jsi se'' řekl hlas za mými zády a já se vyděšeně podíval. Byl to on KyungSoo. Blížil se ke mně, položil mi jeho ruku na tvář. Ucukl jsem. ,,Najednou se umíš i vyhnout'' nic jsem neříkal. ,,Víš divím se že s tebou Joon ještě je, že jsi ho neomrzel to určitě nemá jen tebe'' řekl mi se smíchem. Ne on takový není. Pak mě pustil.
NamJoon
,,Ahoj Joone hele Jennie by chtěla vidět tvůj pokoj a já bych si s ní chtěl užít půjčíš mi klíče'' přišel s touto větou za mnou Kai. ,,Jestli něco rozbijete platíš to.'' řekl jsem mu a klíče mu vrátil.
Jimin
Bylo mi blbě špatně se mi dýchalo, a pomalu jsem se ploužil zpět. Když v tom se přede mnou zjevil Kook. ,,Jimine jsi v pohodě jsi bledý. Měl by jsi jet do nemocnice.'' ,,Ne jen ne nemocnice vrátím se na kolej, vážně mi není dobře'' řekl. ,,Dobře odvezu tě počkej zajdu si pro klíče. '' chvíli jsem tedy zůstal stát. ,,Mám klíče a jeden z hlídačů řekl že Joon chce aby jsi jel do jeho bytu'' řekl a vedl mě k autu. A tak jsme jeli. Byl to byt ve který jsem s Joonem poprvé spal. Nahoru se mnou Kook už nešel. To už jsem zvládl. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Rozsvítil sem, a pak na mě promluvila cizí osoba ,,Je čas si znovu užít.'' pak mě chytli dvě cizí ruce a táhli mě do pokoje kde mě hodili na postel. Začali mě osahávat a svlékat. Bránil jsem se, ale proti čtyřem jsem byl moc slabý.
NamJoon
,,Kde je Jimin Tae?'' optal jsem se ho. ,,JungKook ho odvezl zpět prý mu nebylo dobře.'' řekl a já se tedy rozešel směrem auto. ,,Odcházíš Joone'' řekl Kook a já jen kývl. Tak počkat kdyby ho odvezl na kolej nebyl by tu tak brzo. ,,Kam jsi ho odvezl Kooku'' optal jsem se ho. ,,Neříkal jsi že ho mám odvést do tvého bytu?'' optal se mě. ,,Celou dobu jsem závodil jak bych to mohl říci??'' ,,No ale, ale ten hlídač říkal že jsi mu řekl že ho mám odvést do tvého bytu.'' řekl koktavě. ,,Do prdele'' zanadával jsem když jsem si to uvědomil. V mém bytu má být přeci Kai. Hned jsem se rozeběhl směr auto a kluci za mnou. Zbrkle jsem zastavil před hotelem a běžel k pokoji. Zaklepal jsem na dveře a po chvíli se dveře otevřeli. ,,Joone co tu děláš říkal jsem že tu budu'' řekl ten čůrák. Odstrčil jsem ho a běžel do ložnice. To co jsem viděl mě nasralo a vyděsilo. Jimin tam ležel pod KyungSooem a brečel. Shodil jsem ho z něj. ,,Mi za nic nemůžeme šel snámi dobrovolně sám se nabízel'' říkal ten kretén., ,Lžeš Jimin takový není'' zastal se ho Kook. I já jsem věděl že by to neudělal. ,,ŠŠŠ Jiminie šš jsem tu už je dobře'' šeptal jsem mu do ucha dokud se trochu neuklidnil. ,,Kooku postarej se o něj.'' řekl jsem mu a odešel za tím debilem. Povalil jsem ho na zem a začal ho být. Kdyby mě Tae neodtrhl zabil bych ho. Pak jsem je vyhodil z bytu a šel do pokoje. ,,Pust mě k němu Kookie'' zašeptal jsem. ,,Jiminie jsem tu nikdo už ti neublíží, neplakej šš'' Měl jsem chuť brečet taky. Tak moc mě ho ničilo vidět ho takto. Nereagoval , jen se klepal a plakal. Pár slz mi uteklo taky, když v tom se ke mě otočil a položil svou ruku na mou tvář. ,,Neplač Joonie nesluší ti to'' zašeptal ,,Je mi to tak líto'' pošeptal jsem nazpět. Chytl mě za ruku ,,Jen mi slib že mě neopustíš a budeš tu se mnou'' řekl a já jen kývl.
Pak jsem ho odnesl do koupelny a umyl ho. Umytého jsem ho odnesl do vedlejšího pokoje. Nechci aby spal v této posteli.
Koukal na mě jakoby nad něčím přemýšlel. ,,Myslím že bych ti měl říct co se stalo.'' pronesl. ,,Pokud se a to cítíš Minie'' řekl jsem mu s úsměvem. ,,Mám pocit že pokud to neřeknu teď pak už nikdy.'' jen jsem se na něj povzbudivě usmál. ,,KyungSoo je můj bývalí. Miloval jsem ho, ale on mě začal týrat, kamarádi si toho všimli ale já je neposlouchal. Tehdy to bylo podobné, ale nikdo je nezastavil. Když jsem se vrátil domů táta se mě až lekl. Byl jsem jako panenka nereagoval jsem a on se o mě bál'' řekl a já ho pevně objal. ,,Mrzí mě že jsem tě neznal, že jsem tomu nezabránil, já bych ti nikdy neublížil, miluji tě a vždy budu.'' ,,Taky tě miluji Joonie.'' pronesl a objal mě. Pak už mě nikdy nepustil, byli jsme nerozluční. Tedy tak jak se to dá říci, samozřejmě na záchody se mnou nechodil. Ale co jsme mohli jsme dělali spolu.
