09.12.2022

27 2 0
                                    

                            Niall
                         Pro mně byl den jako každý jiný. Zavřený v malé místnosti ještě s dalšími hybridy, byl normální pro nás pro všechny. Nikdo nám tu neudělal nic pořádného, trestali nás za nic, jakýmkoliv způsobem.  Mi hybridi jsme pro ně byli nikdo. Oni se nacpávali až k prasknutí, a mi jsme tady jen o malé porci nejčastěji nějaké ryby a vodě. 
                      Liam
                        .Otec mi předal nějaký útulek, prý už je moc starý a nedokáže se o něj starat. Hned co jsem se to dozvěděl jsem se rozhodl tam jet podívat. Hned ráno jsem nasedl do auta a jel tam.  Zazvonil jsem a po chvíli ke mně přišel nějaký baculatý týpek. ,,Co si přejete?'' štěkl po mně, po radě měl ještě mastnotu nejspíš s kalorického jídla. ,,Jsem noví majitel, a přišel jsem se podívat!'' řekl jsem tvrdě a on se na mně vyděšeně podíval.  ,,Omlouvám se pane'' řekl koktavě a hned mě pustil dovnitř. 
                           ,,Tady jsou ty bestie pane, jen jsi to tu projděte, ale pozor někteří jsou dosti agresivní.'' řekl a přivedl mě do veliké místnosti kde seděli, různě starý neka? Jak je tu mohou držet, jak jim mohou říkat stvůry? Proč jsou ale tak špinaví, proč jsou nemytí? Co se tu sakra děje?  Naštvaně jsem vykráčel z místnosti, a štrádoval jsem si to k chovatelům/hlídačům. Vletěl jsem tam a viděl že se všichni jen cpou.  ,,Takže pánové, dostáváte všichni do jednoho výpověď! Nevím co vám toleroval otec, nebo kolik vám dával peněz, ale mezitím co se tady cpete, oni jsou zanedbaní, mrznou a tohle já netoleruji, takže sbohem!'' rozkřikl jsem se po nich. Vážně tu nechci někoho takového. 
                          Budova byla v hrozném stavu, takže myslím že peníze chodili spíše do jejich kapsy, než na opravu a starání se o tyto zlatíčka. A tak jsem se rozhodl zavolat mým dvou kamarádů, jestli by mi nepomohli. A oni souhlasili, takže já začal objednávat vše potřebné, aby to stihlo přijít. Kluci přijedou pozítří, takže já mám čas skouknout vše co se musí udělat, a tím pádem i koupit. Určitě se jim budou muset udělat nové pokoje, nová herna, kuchyň, koupelny , takže vlastně vše. 
A tak jsem hned začal vše hledat a objednávat. Když jsem měl vše na malování, stavení objednané, řekl jsem si že zbytek se nakoupí potom, aby se to tu nepletlo. Koukl jsem na hodiny a zjistil že je šest hodin večer. A tak jsem objednal 21 porcí ryb s bramborami, ale těch 20 porcí byli dětské, jelikož když na ně tak koukám pochybuji že jim dávali najíst, tak aby jim nebylo špatně. 
Po půl hodně jídlo dorazilo, a tak jsem to donesl těm roztomilým stvořením.  Sedl jsem si k nim a pustil jsem se do jídla, aby viděli že to není nic špatného, ani otráveného. Když viděli že jím všichni se do toho pustili. Tedy až na jednoho malého blonďáčka. A tak jsem se i se svým jídle zvedl, vzal jsem do ruky i jeho porci a rozešel se k němu. Sedl jsem si před něj a jídlo mu dal pod nos, on jím lehce zahýbal, ale jídlo si nevzal. Avšak po chvíli ho zradilo bříško ve kterém začalo kručet. Musel jsem se nad tím pousmát. A tak již neotálel a vzal mi z ruky jeho jídlo, do kterého se hladově pustil. 
                Niall
                 Přišel sem nějaký pán, vypadal mladě, tedy oproti tamtěm. Chvíli se mezi námi procházel, ale pak celkem naštvaně odešel.  Z pracovny těch lidí se ozval křik, ale ne známý křik, takže nejspíš toho nového. Pak už jsme slyšeli jen nadávky, a bouchnutí dveří. Všichni se třásli, ale mohli jsme jen čekat co se bude dít. Po nějaké době přišel ten noví, s nějakýma krabičkami, z kterých to hezky vonělo. Všem dal jednu a sám si sedl a začal z té jeho jíst. Ostatní to zopakovali až na mě. Když v tom jsem uslyšel kroky ke mě. Snažil jsem se co nejvíce schovat za Louise, ale on si ke mě přiklekl přímo přede mě, a pod nos mi strčil onu krabičku s jídlem. Odmítal jsem jí, ale v tom mi zakručelo v bříšku, cítil jsem se trapně a tak jsem se přeci jen po krabičce natáhl.  Začal jsem jíst, bylo to zatraceně dobré. ,,Prcci dnes budeme spát tady jelikož vaše pokojíčky se musí vyvětrat kvůli přestavbě. Zůstanu tu s vámi dobře'' řekl a já se na něj překvapeně podíval.
               On on nám pomůže? Přestavba? Co se to tu děje? Nic jsem nechápal a v hlavě jsem měl spoustu otázek, ale nedokázal jsem se vzchopit a zeptat se ho. Všichni si tedy polehali a po chvíli usnuli. On se ještě zvedl a zhasl světla. Nechtěl jsem spát sám a tak jsem se k němu pomalu připlížil a lehl si k jeho zádům. Když v tom se přetočil a objal mě. Slyšel jsem jen jeho pravidelné dýchání.
              Liam
               Když jsme dojedli řekl jsem jim že se musí dnes vyspat tady. Pro jistotu tu s nimi zůstanu. Lehl jsem si na zem, a snažil se usnout. Když v tom jsem u svých zad cítil teplo. A tak jsem se k tomu teplu otočil a objal ho. Pak jsem již spokojeně oddechoval. 
Druhý den jsem ještě vše zařizoval, zařizoval jsem i stravu dokud to tu neopravíme tak aby nám to dováželi. Už přivezli některé věci, jako barvy, tapety, válečky, štětce, lepidlo na tapety atd. Takže zítra budeme moci začít. Rozešel jsem se do každého pokoje a vybral barvy. Kluci budou mít modrou a zelenou, a holky červenou a růžovou. Rozvrhl jsem křídla pro holky a pro kluky a vše popsal. Pak jsem zase trávil čas s kotěty. 
                                Dnes ráno přijeli kluci. A tak jsem jim ukázal co a jak a hned jsme se pustily do práce. Koťata na nás koukala, pár si jich všimlo barvy a ta do ní někteří začali šahat, a obtiskávat ruce po pokojích.  Vypadalo to ale dobře takže jsem se rozhodl některé nechat. Dokonce i ten blonďatý se smál ještě s nějakým brunetkem. Vypadali tak roztomile. 
Když to bylo hotovo odfoukli jsme si. Akorát byl čas oběda, který nám přivezli. Rozdali jsme je koťatům. Já si zase sedl k Niallovi jak jsem zjistil. Harry si přisedl k Louisovi, to byl onen brunet. Vypadalo to že si rozumějí. 
                        Po třech měsících vše bylo zpravené, a měli jsme tu vánoční měsíc. A tak jsem nakoupil i pár hraček jako dárky. Harry si nakonec Louise adoptoval. Takže jsem tu měl Nialla jen pro sebe. On byl se mnou rád, říkal mi to. Všechny kočičky, se rozzářili. Byli skvělé hravé. Dokonce tím co jsem udělal se o útulku dozvědělo i více lidí, takže často si i někdo někoho adoptoval. Bylo skvělé vidět je se smát. Takže vše dopadlo dobře no ne.


OneShoot 2Where stories live. Discover now