JungKook
Byli jsme akorát v šatně když si kluci povídali ,,Chápete to, ty slečinky mají taky místo na mistrovství.'' ,,Jsou teplí je to sport pro holky.'' poslouchal jsem jejich kecy. Ano souhlasím s nimi krasobruslaři by tu neměli co dělat, ale musíme se soustředit na hokej. ,,Vzpamatujte se, nemyslete na ty slečinky a věnujte se hokeji to je důležitější.'' řekl jsem jim nabroušeně. Nebaví mě to neustále poslouchat.
Mistrovství je náš cíl již dělší dobu, naše škola na nás spoléhá. Proto trénujeme co nejdél můžeme, ale ne vždy jde trénink hladce, stejně jako teď. Je 18:00 a na led přichází on. Snad ta největší slačinka od krasobruslařů. Hah to jeho upnuté oblečení.
,,Co chcete máme tu ještě trénink.'' řekl náš trenér tomu jeho a já přijel blíže. ,,Podle rozpisu máte již mít konec pan Kim má právo trénovat, jelikož se taky chystá na mistrovství.'' řek ten trenér. Kim? Neříká mu trenér jménem? Podíval jsem se na toho kluka, neustále koukal do zeměani nevzhlédl když se mluvilo o něm. Lehce se klepal. Je mu snad zima? Pomyslel jsem si a dál jsem si ho prohlížel.
,,Máme právo trénovat.'' řekl zase náš trenér. ,,Tak ho nechte ukázat vám kdo má větší právo trénovat.'' řekl jeho trenér. Otočil se k němu, tím nám zatarasil výhled. Něco mu nejspíš říkal. On nakonec jen kývl a pak sundal chrániče z bruslí a šel na led. Když kolem mě procházel přišlo mi jakoby se mu ve světle zablýskly slzy, na tvři měl i vidět nějaké otlaky. Co se mu asi stalo?
Sakra nepřemýšlej nad tím.
Pak, když už se rozezněla hudba zadíval jsem se na něj na led. Díval jsem se na jeho ladnost, na jeho eleganci, jeho skoky. Bylo to uchvacující. Sakra nad čím to uvažuji. Nakonec jsme ho nechali bruslit, ale já ho nemohl dostat z hlavy.
Jin
Věděl jsem že musím dřít, chci se dostat na mistrovství, ale, ale já nemůžu, můj trenérje zvíře. Ničí mě, má mi pomáhat, přitom mi jen ubližuje, ale nikdo by mi nevěřil. Proto jen poslouchám co po mě chce, nechávám se od něj znásilňovat a bít. A pak si to vybíjím na ledě při mích výkonech.
Když jsme dnes přišli na led v době mého tréninku byli na něm ještě hokejisti. Nechápu proč nás krasobruslaře nenávidí, ale neřeším to. ,,Co chcete máme tu ještě trénink.'' pronesl jejich trenér, neodvažoval jsem se zvednout mou zaslzenou tvář na které byli vidět jeho otlaky prstů. ,,Podle rozpisu máte již mít konec pan Kim má právo trénovat, jelikož se taky chystá na mistrovství.'' ano nikdy mi neřekne jménem jen pan Kim. Lehce jsem se ještě klepal od toho co mi provedl před chvíli v mé šatně. ,,Máme právo trénovat.'' řekl jejich trenér. ,,Tak ho nechte ukázat vám kdo má větší právo trénovat.'' řekl zase on, nechtěl jsem jít bruslit klidně bych je nechal dotrénovat, ale nemůžu odporovat bylo by to horší. Sundal jsem tedy chrániče z čepelí bruslí a šel na led. Před tím než jsem vlezl na led prošel jsem kolem jejich kapitána Jeon JungKooka, upřímně je hezký, ale je hokejista a ti si o mě/nás nemyslí nic dobrého. Pak už se rozezněla hudba a já začal. Když jsem dodělal sestavu oni odešli, sice s kecama ale odešli.
Trénoval jsem dlouho, trenér mě nechtěl pustit, nechal mě odejít z ledu až když jsem vysílený ležel na ledě. Já jen přišel do pokoje a lehl do postele. Pak jsem usnul. Druhý den ráno se mi nechtělo ani vstávat. Ale musel jsem jinak by přišel on. Ano díky němu mám samostatný pokoj.
Vstal jsem a rozhodl se jít zase na led. Chtěl jsem se podívat na hokejisty, celkem mě to tam táhlo. A tak jsem se více oblékl a šel jsem tam. Sedl jsem si nahoru na tribunu a koukal na ně. Nechápu co jim vadí, proč se chovají tak na machrovaně, přitom na ledě si to tak užívají.
JungKook
Seděl na hoře na tribuně. Díval se na nás jak trénujeme. Musím se nad tím pousmát. Je roztomilí, ale zajímalo mě co se včera stalo. Co byli ty otlaky, co byli slzy na jeho tváři. ,,JungKooku soustřeď se sleduj puk no tak.'' křičel na mě trenér a já se vzpamatoval. Co to se mnou je. Proč nad ním přemýšlím.
Když náš trénink zkončil rozhodl jsem se potají vrátit na kluziště a sledovat jeho trénink. Jsem na něj tak zvědaví, vyndal jsem si telefon a začal natáčet. Nemohu na něj přestat myslet tak ať se mám na co koukat. ,,Kime sakra soustřeď se a dělej co máš.'' křikl po něm trenér. ,,Pojď sem.'' křikl zase. On přijel k němu a v tom mu jednu vlepil. Zatajil jsem dech. Pak ho chytl za vlasy, ,,Vzpamatuj se jinak si už ani neškrtneš a všichni se dozví že si jen moje kurva.'' vykřikl naštvaně a pak ho hodil na led. Jaká kurva? pomyslel jsem si. Po nějaké době jeho trenér odešel a on si lehl na led. Hned jsem se k němu rozeběhl. ,,Jsi v pořádku?'' optal jsem se ho. On se na mě jen vyděšeně podíval. ,,Ano.'' řekl tiše. ,,Vstávej nastydneš.'' řekl jsem a pomohl mu na nohy.
,,Jsi vážně šikovný řekl jsem mu.'' ,,Děkuji.'' odpověděl a usmál se na mě. Pak však hned sklopil hlavu. ,,Neskláněj zrak já ti nic neudělám.'' řekl jsem mu a zvedl mu hlavu. ,,Nejsi takoví jako ostatní.'' řekl a já se na něj podíval. ,,Jak to myslíš.'' ,,Všichni si z nás dělají srandu že jsme teplí, a tak.'' řekl. ,,Já jsem taky teplí tak co'' řekl jsem mu. ,,Taky.'' řekl mi zpět. ,,Proč ti to dělá.'' řekl jsem a on se na mě ještě více vyděšeně podíval. ,,Co jsi slyšel.'' ,,Všechno a mám to i nahrané.'' řekl jsem mu.
Jin
Proč, proč JungKooku pomyslel jsem si. ,,Nemůžu se bránit nevěřili by mi.'' řekl jsem pravdu. ,,Pomůžu ti.'' řekl jsem mu. ,,Ale až po mistrovství musím se tam dostat.'' řekl jsem mu a on kývl na souhlas.
Od té doby jsme se scházli po každém tréninku. Povídali jsme si, občas jsme se políbili a dali jsme se spolu dohromady. Utvořili jsme pár. Podporovali jsme se a těšii se na mistrovství.
Dny mistrovství
Kluci mají mistrovství až po mě, domuvili jsme se s JungKookem že on podpoří mě a já jeho,, teď je můj začátek. Jsem lehce vyděšený, ale vím že JungKook na mě kouká a drží mi palce. A tak nervozita lehce opadá.
Je můj čas. Rozjedu to a užívám si to, dávám ze sebe vše. Čekám co na to porovat, dostal jsem vysoké téma, teď už čekat na výsledky. Čekal jsem na něj asi hodinu, naštěstí JungKook přišel za mnou. Čekal se mnou. A když výsledek vyšel a já vyhrál byl jsem tak nadšený. Už jen medaile. A pak dlouhý polibek s JungKookem. ,,Co to znamená.'' rozkřikl se můj trenér ,,Končím svámi už nebudu vaše kurva.'' řekl jsem mu a odešel.
JungKook se dostal do finále, už se hraje poslední zápas a já jsem nervózní jde mu to skvěle a já jsem za něj rád. ,,Do toho JungKooku.''křičel jsem. On se na mě podíval a pak to rozjel. Vyhráli, vážně vyhráli.
JungKook se ke mě rozeběhl a předevšemi mě políbil. Jeho tým na nás civěl ale nám to bylo jedno. Milovali jsme se.
A jak to dopadlo? Jsme spolu na stejné vysoké, a oba se věnujeme tomu co milujeme. Našemu sportu a nám dvěma.
