Za peníze si nelze koupit vše - ale láska se vybudovat dá.
NamJoon
Pracoval jsem pro jednu bohatou rodinu jako zahradník. Byla to dobře placená práce, a i krásné prostředí. Ale dnes se vše zvrtlo. Přišla ta bohatá panička, že chce koupit někoho z praovníků pro svého syna jako manžela. Nechápu to, oni ho nepouští ven a pak mu kupují manžela, co je tohle za smysl. Je to zvrácené. Jejich syna Jung Hoseoka jsem již párkrát viděl, není ošklivý vlastně je dost hezký, ale proč tohle dělají. Svolala nás do haly a tam to vše oznámila, ostatní se hlásili ale já to ignoroval, láska se za peníze nekoupí.
,,A co ty, ty nechceš peníze?'' optala se mě. ,,Ne, láska se za peníze nekoupí.'' řekl jsem jí. ,,Tvůj názor se mi líbí kupuji tebe.'' řekl a hodila po mě peníze. ,,Ale já nechci copak to nechápete.'' vykřikl jsem, pak jsem však ucítil silnou ránu a upadl do bezvědomí.
Hoseok
Co to ta matka vymýšlí, ono nestačí že mě vůbec nepouští ven, ale ještě někoho nutí si mě vzít. To nesmí. ,,Mami tohle ne pusťte ho nech ho jít prosím.'' říkal jsem jí, ale neposlouchala, a vedla mě do mého pokoje. Když jsem tam vešel viděl jsem našeho zahradníka, omráčeného a připoutaného k posteli. Vrhl jsem se k němu. ,,Mami pusť ho tohle nesmíš.'' řekl jsem plačtivě, když on se probudil. Mlel se, ale když zjistil že je připoután podíval se na mě. ,,Mrzí mě to.'' řekl jsem omámeně, byl tak krásný a ty jeho oči. ,,Mami nedrž ho tu.'' řekl jsem jí i když se mi líbl a to jsem ho viděl poprvé.
NamJoon
Když jsem se probudil přivázaný k posteli nic jsem nechápal. Pak jsem se podíval nad sebe. Byl tam Hoseok. Zadíval jsem se mu do očí a ucítil divný pocit. Srdce se mi rozbušilo, byl jsem omámen. Je krásný. Bylo i roztomilé jak se snažil prosist aby mě pustila, ale já už od něj nechtěl. Zamiloval jsem se do něj na první pohled a věděl jsem že ho nechci opustit.
Trávil jsem s ním všechen svůj volný čas. Svatba se blížila. A mi jsme byli posláni na dovolenou prý aby jsme se více poznali. Byl to skvělí nápad, na havji bylo příjemně krásně jsme si spolu odpočinuli a zamilovávali se snad ještě více, tedy pokud to více šlo. Byl vážně skvělí.
Když byl čas návratu byl jsem nervózní. Svatba měla být další den od návratu, těšil jsem se ale i jsem se bál. Ale Hoseok mě ujistil že vše bude dobré a já mu věřil.
A vážně svatba se povedla, oba jsme byli šťastný trávili jsme spolu dny, měsíce a následně roky. Adoptovali jsme si i malého chlapečka Jimina. Byl to skvělí kluk, ale nikdy jsme neudělali chybi jako Hoseokova matka. Jimin chodil do školy, mezi děti a dělal si kamarády. Bylo skvělé vidět jak roste, jak si hledá první lásky, a mezitím mi zažívali tu naši, která nám nikdy nezmizela a ani nezmizí. Mi budeme šťastný už napořád a spolu.
