TaeHyung
Možná jsi byl starší, ale přišel jsi mi hloupější. Copak si si toho nikdy nevšiml YoonGi hyung? Nevšiml jsi si jak na tebe koukám? Jak se o tebe zajímám? Vždy jsem tě měl rád už od té doby, kdy jsem tě uviděl můj první den na konzervatoři. Nejdříve jsem tě jen pozoroval, byl jsi celkem slavný ve škole, ale i tak jsi se s nikým nebavil. Jednou jsem utíkal před mími šikanátori a zaběhl jsem do ,,tvé'' hudebny. Zrovna jsi tam byl. Vyrušilo tě bouchnutí dveří, protože jsem je vážně hlasitě zabouchl. ,,Co tu děláš??'' pronesl jsi. ,,Omlouvám se, potřebuji se tu schovat.'' řekl jsem jen. Nevypadal si nijak nadšeně, ale nic jsi neřekl. Pak jsi zase začal hrát a já se do tvá hry na klavír zamiloval, bylo to tak krásné a procítěné. Neznal jsem melodii co jsi hrát, ale začal jsem si pobrukovat slova, které mi přišla na mysl. Když jsi dohrál překvapeně jsi se na mě podíval. ,,Co to bylo za slova?'' optal jsi se. ,,Omlouvám se, jen mi to přišlo na mysl když jsem tě slyšel.''
Od tohoto incidentu jsme chodili po chodbách spolu, na obědech jsme si spolu sedali a v hudebně jsme spolu tak trávili hodně času. I mimo školu jsme se bavili, chodili jsme k sobě domů, rozuměli jsme si. Dokonce jsme se domluvily že napíšeme spolu písničku a vytsoupíme na soutěži talentů, která se pořádá každý rok ve škole. Čím více času jsme se potkávali, já se s tebou cítil skvěle, začínal jsem cítit, něco co bych ke kamarádovi cítit neměl. Ale ty jsi to neviděl, a tak jsem si z toho nic nedělal.
Dnes ale bylo něco jinak. Napsal jsi mi že mi chceš někoho představit, a tak se setkáme až u školy. Zamrzelo mě to, rád jsem s tebou chodi do školy. Ale neřešil jsem to. Nakonec mě ke škole hodila mamka autem. Stál jsem pod stromem, byl jsi ke mě zády, a tak jsem se k tobě rozeběhl že ti skočím na záda, ale když jsem si všiml že nejsi sám zastavil jsem se. Zíral jsem na to místo kde stál asi tak stejně vysoký kluk jako ty. Měl růžové vlasy a o něčem se s tebou bavil. Rozešel jsem se tedy k vám. ,,Ahoj.'' řekl jsem nejistě. ,,Ahoj Tae, konečně jsi tu, chci ti představit Jimina.'' prosím ať řekne že je to jeho kamarád, prosím. ,,Je můj přítel..'' řekl jsi a mě se zbořil svět. Nic jsem neřekl a rychle se rozeběhl do školy. Nechtěl jsem na vás dva koukat. Bolelo to.
YoonGi
Nechápal jsem Taeho kam utekl? Proč utekl? ,,Asi mě nebude mít rád.'' řekl sklesle Jimin. ,,Ale ne určitě bude, jen jsem mu to měl říct asi jinak.''' řekl jsem mu a políbil jsem ho. Pak jsme se spolu rozešli do školy. Jimin je ve třídě s Taem, jaká škoda, ale třeba je to zblíží. Rozloučil jsem se s ním a rozešel se do své třídy a doufal jsem že ho Tae přijme.
Tae
Onen Jimin přišel do mé třídy. Co tu sakra dělá? Sedl si vedle mě. ,,Víš nevím co ti vadí, ale já jsem s YoonGim šťastný a žádný idiot jako ty mi to nezkazí. Jinak si mě nepřej.'' řekl a pak si odsedl pryč. Co to jako mělo být?
Po škole jsem chtěl jít zase do hudebny, ale když jsem viděl že je tam YoonGi s Jiminem, odešel jsem, namířil jsem si to domů. Dorazil jsem domů asi o hodinu později. Loudal jsem sea přemýšlel nad YoonGim. On mi nenapsal ani zprávu kde jsem? To zapomněl že jsem za ním měl přijít?
Takto to bylo následující dny, už jsi na mě nečekal. Nemluvili jsme spolu, nechodili jsme spolu do školy, na chodbě jsme se nebavii, na obědě si si ke mě nesedal, seděl si s Jiminem, a v hudebně už jsme se nescházeli. Neměl jsi na mě čas, dokonce jsi mi nenapsal ani jednu jedinou zprávu. Byl jsem zase sám, mé okolí si toho všímalo a dokonce i šikana se vrátila, ale já to neměl komu říci. A Jimin se mi vždy jen vysmál. Sebral mi tě, ale tobě to bylo jedno, prostě si mě vyškrtl.
YoonGi
S Jiminem jsem byl šťastný, ale chyběl mi i Tae, ale on jakoby se mi vyhýbal, nebo mě vždy Jimin zaměstnával. Bylo mi to však jedno. No co Jimin je můj přítel, Tae jen kamarád. Trávil jsem s Jiminem každý den, dokonce jsme zpolu složili písničku, budeme ji předvádět na soutěži. V tu dobu jsem si ještě neuvědomil že jsem to slíbil Taemu, zapomněl jsem na to.
Tae
Chodil jsem jako tělo bez duše, nic mě nebavilo, cítil jsem se prázdný, bolest byla nesnesitelná, byla však jen psychická, neodvážil jsem si sám ublížit fyzicky, tak jsem to nechával na ostatních. Bylo mi to jedno, zapomínal jsem. V bolesti jsem dokázal sepsat písničku nazval jsem ji Winter bear, byli tam všechny mé myšlenky, strasti a stesk. Rozhodl jsem se vystoupit sám. I přes to že všichni mí šikanátoři říkali že nesmím vystupovat, že jsem k ničemu a je to zbytečné, že nic neumím, že nejsem dobrý. Ale ve skutečnosti chtěli aby Jimin neměl konkurenci. Jendou jsem slyšel totiž jak se Jimin domlouvá s Kaiem vůdcem šikantorů, proto jsem si to i nahrál. Nic jsem si z toho nedělal, trénoval jsem co jsem jen mohl. Musím ho porazit, mám na to, a pak YoonGimu ukážu jaký Jimin ve sktečnosti je.
Byl den show. Všichni se připravovali, byl jsem nervózní. ,,Vážně jsi tady, myslel jsem si že jsi to vzdal.'' pronesl Kai za mnou. ,,Co chceš? Zase mě zmlátit tak do toho, ale já se nenechám zastrašit, udělej cokoliv ale já vystoupím?'' řekl jsem mu. On na mě jenpřekvapeně zíral. ,,Víš ve skutečnosti jsem tě mlátit nechtěl, ale Jimin si to přál a dost zaplatil, tak proč ne, ale myslím že to stačilo.'' řekl Kai a i s jeho kumpánama odešel. Nechal mě být.
Když jsem byl na řadě vyšel jsem na pódiu a začal jsem zpívat, užíval jsem si to. I pár slz jsem uronil. Ale bylo mi to jedno. Důležité bylo dokončit to, a to se mi povedlo. Když jsem otevřel oči, podíval jsem se dohlediště, kde seděl i YoonGi. Pak se všude ozval potlesk a já se uklonil. Šel jsem si sednout a čekal jsem. Jimin s YoonGim vystupovali poslední. Byli vážně dobří.
,,Dámy a pánové výhercem je Kim TaeHyung.'' řekl ředitel a já vyšel na pódiu. ,,Ale, ale to není možný.'' vykřikl Jimin. ,,Proč myslel si že když podplatíš někoho kdo by mě vyděsil že nevystoupím, aby jsi vyhrál ty. Víš Jimine, nechápu o co ti jde. Máš YoonGiho a mě si se chtěl zbavit proč? YoonGi mě kvůli tobě odřízl nebavil se se mnou, dokonci porušil jeho slib. Vlastně bych ti měl poděkovat nebýt tebe nevystoupil bych s mou vlastní písní. I když YoonGi skládá skvělé písně, vyhecovalo mě to a dokázal jsem ji napsat. Takže díky Jimine.'' řekl jsem a pak slezl z pódia.
YoonGi
,,To co řekl je pravda? Nechal jsi ho šikanovat aby si ho zastrašil?'' ,,Ne YoonGi vymýšlí si.'' ,,Přestaň lhát Jimine všichni z mé party vý pravdu a ano zaplatil mi abych ho šikanoval.'' řekl Kai. ,,Tohle bych do tebe neřekl. Miloval jsem tě, dokonce jsem se kvůli tobě přestal s Taem bavit, ne je konec.'' řekl jsem a s brekem odešel.
,,Jsi v pořádku.'' pronesl pro mě známí hlas. ,,Mrzí mě to.'' řekl jsem a přitáhl jsem si ho do obětí. ,,Vždy jsem tě měl rád, ale když jsi měl Jimina nechtěl jsem, ale i přes to k tobě něco cítím.'' řekl a já se na něj podíval. ,,Nechtěl jsem si to přiznat,bál jsem se že bych tím zničil naše přátelství, proto jsem asi měl i Jimina, ale miluji tě Tae. A mimochodem ta písnička je skvělá.'' řekl jsem mu a políbil ho.
Nakonec jsem našel toho pravého.
