Suga (V tomto příběhu se YoonGi vyskytuje jakoby dvakrát proto u jednoho je YoonGi a u druhého Suga)
Byl jsem pro ně nikdo. Neznali mě, a ani se nesnažili zjistit kdo jsem. Stačili jim moje písničky, tak proč by měli znát jejich autora. Tolik písní co už ode mne zpívali, ale nikdo to nevěděl. Znali jen jméno Suga, nikdo se už více nezajímal. Ale byl jsem aspoň šťastný za to že proslaví to co jsem napsal, i když pod jejich jmény.
YoonGi
Nenáviděl jsem to, to jak jsem měl neustále někoho za prdelí. Kluci už mi lezli na nervy. Nejednou jsem kvůli tomu i utekl. Utíkal jsem, ani nevím kam. Když v tom se stalo něco divného, a já se objevil úplně někde jinde. Rozhlížel jsem se kolem ale nikde nic nebylo. ,,Jsi tam kde tě nikdo nezná! Tam kde by tvé já chtělo být známé. Vyměnili jste se ty teď budeš žít jeho život zde, a on tam kde ty do teď, od teď jsi Suga neznámí skladatel pod společností Hybe'' pronesl mě neznámí hlas. A já nic nechápal ale proč ne.
Suga
Z ničeho nic jsem se objevil v nějaké místnosti. Nic jsem nechápal. ,,Přál jsi si aby tě lidé znali a vážili si tě. Tvé druhé já odsud si přálo tvůj opak. Proto jste se vyměnili, teď budeš žít jeho život. Od teď si Min YoonGi zpěvák skupiny BTS.'' pronesl mě neznámí hlas. A pak hlas utichl a já se začal probírat.
Neskutečně mě bolela hlava, kolem mě se ozývalo neskutečně nepříjemné pípání přístrojů. Jsem v nemocnici. Probudil jsem se a vedle mě seděla skupinka 6 kluků. Počkat já je znám, oni zpívali mé písně přeci. Co tu ale dělají, a pak jsem si vzpomněl na ten hlas. Já s nimi zpívám v kapele. ,,Aaaaaaaaaa hyung ty jsi se probudil.'' skočil na mě ten nízký kluk. Já na něj jen vyděšeně civěl. ,,Nebyla to zase tak dlouhá doba Jimine'' řekl jsem s úsměvem (ano jejich jména si pamatuji z mého vesmíru.) ,,Co nebylo dlouho? Hyung ležíš tu už měsíc'' pronesl vyděšeně JungKook. A já na něj jen vytřeštil oči. Měsíc no nene. ,,Kdy mě pustí?'' optal jsem se. ,,Říkali že až se probudíš tak po dvou dnech.'' řekl Jin.
A vážně po dvou dnech mě pustily. Kluci mě hned zapřáhli. Ale jelikož jsem to nikdy netancoval, nic mi nešlo. Kluci na mě jen divně koukali, ale já za to nemohl. A tak jsem měl hodiny tance navíc. Písně mi problém nedělali, ale tanec to jo. Ale i tak jsem si to s nimi užíval. Byla s nimi sranda. Dokonce i některé písně co jsem pro kluky napsal v mém vesmíru jsem sepsal i tady a jim se líbili. O to bylo lepší to pak zpívat s nimi.
YoonGi
Jakmile jsem se probudil ležel jsem na nemocniční posteli. Nikdo u mě nebyl. Byl jsem tu sám. Sestra mi oznámila že mě za dva dny pustí. Ale kam já půjdu? Pak jsem si vzpomněl na to že jsem skladatel pro Hybe tak půjdu tam. Bylo divné slyšet jméno mé společnosti, a vědět že v tomto světě pro ně nejsem nic. Ale bylo fajn, nebýt obskakován a hlídán.
I když jednou se to asi pokazilo, jen tak jsem si rapoval ve své místnosti, když v tom do ní někdo vtrhl. Podíval jsem se ke dveřím a viděl v nich NamJoona. Jen na mě civěl. ,,Chceš něco'' vyprskl jsem na něj. ,,Dobře rapuješ'' řekl ,,Díky'' pronesl jsem. A tak mě zatáhl k nim. Z neznámého skladatele se stával ten zpěvák kterým jsem byl i tam.
Začali jsme vystupovat. S těmihle kluky jsem si připadal jinak než u nás. Asi i tím že se nestyděli s tím že spolu chodí. JungKook s Taem, Jin s NamJoonem a Jimin s Hoseokem. Bylo mi s němi skvěle lépe než v mém vesmíru. Už se nechci vrátit nikdy.
Pohled 3 osoby
Obou vyměněným se líbilo v druhém vesmíru, ale jednou musel přijít návrat. Stalo se to však nejhorší způsobem. Oba byli s klukama na pódiu. Tancovali a zpívali. Když v tom se uvolnilo na obou místech reflektor. A padal na ně. Nikdo nic nevěděl a oni taky ne. Reflektor dopadl na ně ve stejnou dobu v obou vesmírech.
Když se oba probudili každý zase u sebe ani jeden nic nechápal. YoonGi v nemocnici kde na něj čekali kluci, a Jimin se hned po něm začal plazit a on nic nechápal a tak ho odstrčil od sebe. A Suga v nemocnici kde se na sebe mačkali kluci ze stejné skupiny, ale Jimin se tiskl na Hoseoka. Co se to tu sakra stalo.
Ani jeden nic nechápal. A tak začalo vysvětlování. A jak to bylo dál? To už je bohužel jiný příběh.
