(Obrázek = First sedící - černé kalhoty , Khaotung objímající - bílé kalhoty)
Vím tento příběh není můj, ale tak moc se mi líbil že ho musím přepsat, jelikož pochybuji že jste ho někdo viděl. Něco se možná nebude shodovat, ale je to onen příběh The Eclipse. Poslední Epizoda vyjde 28.10.2022 a já se na to tak těším že to musím aspoň napsat. A jelikož ještě nevím jak příběh skončí tak ho ukončím tak jak bych chtěla aby skončil. Písnička je z onoho příběhu.
Khaotung
Tehdy jsem přestal věřit že pravidla jsou spravedlivá pro všechny a že by se neměla porušovat. Když jsem ho viděl stát nad útesem s úsměvem na tváři, nechápal jsem, ale když jsem uviděl že se chystá udělat krok do neznáma pochopil jsem co chce udělat. Hlasitě jsem vykřikl, ale on ten krok stejně udělal, a já už jen viděl jak padá. A kdo to spadl? Kdysi mě nejbližší člověk hned po mé mámě, můj strejda. Otec nás opustil když jsem byl malé dítě, nepamatuji si ho, a tenhle člověk mi by nejblíže, ale od té doby co nastoupil jako pracovník na tu školu trpěl depresemi. Nikdy mi neřekl co se tam dělo, jen že se tam musí dodržovat striktní pravidla, jinak je člověk potrestán. To jsem si četl i v jeho denících, které jsem objevil pod jeho postelí.
Od té doby co tu strýc není jsem začal propadat stresům a panickým záchvatům. Psychiatr mi na to předepsal prášky.
Dnes nastupuji na onu školu na Suppalo. Musím zjistit co se stalo mému strýci a kdo ho přivedl k sebevraždě. Na sebe jsem si vzal číst své uniformy, ale sako jsem si nevzal, jen jsem na sebe přehodil svou černou mikinou s fází zatmění měsíce. Ta mikina je od mého strýce.
Procházel jsem se za školou když jsem viděl nějakého kluka jak vylejzá z auta. Neřešil jsem to a šel za hlukem. Na hlavě kapuci, stojím opodál velkého hloučku lidí, kteří se dívají na tři co protestují proti pravidlům této školy. Když se najednou proti nim vyřítilo to auto, bez řidiče. Všichni byli vyděšení a ti tři se váleli po zemi kvůli vyhýbání se autu. Když v tom se jeden z těch co měli na ruce modrou pásku na mě podíval. Začal jsem utíkat, ale za sebou jsem uslyšel i další cizí kroky. Běžel za mnou. Měl celkem výdrž a tak jsem rychle zaběhl na záchody. Když sem vtrhl předstíral jsem že si zapínám kalhoty, otočil jsem se na něj a tím jsem mu odhalil své tetování. ,,Co jsi tam dělal a jak to že nemáš uniformu?'' vybalil na mě jak vzteklý pes. Ale já mu hned odpověděl ,,Co je ti do toho'' a on pak v klidu ,,Víc než si myslíš a mluv slušně. Jinak ti jednu napálím.'' díval se na mně tak upřeně že jsem až musel říci. ,,Praštíš mě a já tě za každou ránu políbím'' řekl jsem a pak odešel.
Od tohoto incidentu mi přišlo jako bych ho měl za prdelí snad pořád. Ale vždy tam byl ve špatný čas. Bylo vidět že jsem mu lezl krkem, ale mě jeho pravidla byli jedno. A tak mě bavilo ho tímto provokovat. Občas jsem byl i při pomoci těch protestů. Lidé by měli vědět co se na téhle škole děje.
First
Na téhle škole jsem již od prváku. Chtěl jsem se stát prefektem od té doby co mi představil jeho vůdce pan učitel Chadok. A taky se mi to později povedlo. Dodržování pravidel pro mě bylo moto. Měl jsem slíbený stipendiu když všechny donutím věřit v kletbu Suppalo a tím dodržovat pravidla. Mí dva kamarádi se ke mně přidali. Neo a Aj mimo školu s nimi byla sranda stejně tak se mnou, ale jakmile jsme byli ve škole to už bylo jiné já.
Dnes měl být další protest těch tří, a tak když jsem viděl že školník je pryč, vlezl jsem mu do auta a dal dolů ruční brzdu. Pak jsem rychle odešel. To jsem ale nevěděl že mě při tom někdo sledoval. Došel jsem ke klukům, když jsem slyšel hluk, a tak jsme se tam rychle rozeběhli. Protest začal, ale to i auto vyjelo. Všichni vyděšení a ti tři na zemi. (Nepřehnal jsi to?) ptalo se mě svědomí, ale já to ignoroval. Rozhlédl jsem se po okolí když v tom jsem uviděl toho nového s kapucí na hlavě. Jakmile si mě všiml i on začal utíkat. Rozeběhl jsem se za ním. Doběhl jsem až k záchodům, když jsem tam vtrhl, zapínal si školní kalhoty. Otočil se na mně a já si tak mohl všimnout jeho tetování. Pak jsem na něj vybalil ,,Co jsi tam dělal a jak to že nemáš uniformu?''
,,Co je ti do toho'' vyprskl na mě. ,,Víc než si myslíš a mluv slušně. Jinak ti jednu napálím.'' díval jsem se na něj upřeně. ,,Praštíš mě a já tě za každou ránu políbím'' řekl a pak odešel.
Od té doby jsem na něj pořád myslel, lepil jsem se na něj kdekoliv, jelikož si pan Chadok myslel že on za tím vším stojí. Protesty však nepřestávali, ale ani on nepřestával v jeho flirtování se mnou. A čím jsem s ním byl víc tím víc jsem mu propadal. Jen jsem si to nechtěl přiznat.
Viděl jsem jak protestanti dělají další banner. A tak jsem se rozhodl je zničit barvou, když všichni odešli, vzal jsem do ruky rudou barvu a prostě ji na ně vystříkl. Pak jsem odešel.
Už mě nebaví tohle dělat ale stipendium je stipendium. Musím pokračovat a donutit je dodržovat pravidla. Láska ne láska.
Dnes jsem jel domů za rodiči, do rybářské vesničky. Mám to tam rád, vždy se můžu přestat chovat tak jak ve škole. Užíval jsem si den na pláži, a výborné jídlo mojí mámy, když v tom za mnou přišla že mám návštěvu. Šel jsem tedy ven, a tam byli kluci, dokonce i Khaotung. ,,Co ten tu dělá?'' optal jsem se jich. ,,Máme zadaný ten úkol jasně že tu musí být, snad si nezapomněl'' řekl Aj. Ajo ten úkol. A tak jsme šli na pláž. Tam vše udělali a na fotili. Nikdy bych neřekl že uvidím Khaotunga uvolněného a usměvavého. Moc mu to sluší. Sakra na co to myslím vzpamatuj se. Řval jsem na sebe v duchu.
Večer jsme s klukama pily, a hráli jsme pravda nebo úkol. Kluci chtěli z opilého Khaotunga vytáhnout informace, ale on opilí vůbec nebyl. Takže se jim to nepovedlo. Takže vlastně k ničemu. Nešlo mi spát, a tak jsem se zvedl, a před stanem seděl zase on. Koukal na oblohu a tak jsem se k němu přidal. Bylo to krásné. Pak ale přišli mí rodiče s tím že jdou rybařit. Khaotung chtěl jít s nimi, oni však řekli že ho mám vzít já na loď a tak jsme šli. Bylo to příjemné, dokud se mě nesnažil políbit při výhodu slunce.
O měsíc později Khaotung
Propadal jsem mu i když jsem věděl že za kletbou Suppalo stojí on, i když byl k tomu nucen. Bylo mu ho líto, snažil jsem se ho přesvědčit ale neposlouchal. Jednou když u mě spal jsem měl noční můru, ale on mě objal a uklidnil. Nečekal bych to od něj.
Ale pak se mi ztratil strýcův deník. Myslel jsem si že to byl on, jelikož byl ten co ho chtěl nejvíce, ale zjistil jsem že to byl ten Chadok. Sebral ho. Určitě má něco společného se sebevraždou mého strýce.
Pátral jsem víc, a First mi dokonce pomáhal, pomalu a jistě si díky mě uvědomoval že je to špatné. Dokonce mě už ho nechal políbit. A bylo to nezapomenutelné. Jako jakákoliv chvíle s ním. Podle pátrání v Chadokové kanceláři jsem zjistil, že on byl ten kdo začal Suppalovu kletbu když chodil na tuhle školu. Chtěl být ten mocný a dodržovat pravidla aby škola měla prestiž, ale zapomněl že pravidla již nejsou to první. Našel jsem i pár e-mailu s mým strýcem, byl to důkaz výhružek. Byl jsem tak nasraný.
Ale First mi pomohl, pomohl mi ho usvědčit. Už žádná pravidla téhle školy, jelikož díky tomuhle to prověřila policie i školská rada, a rozhodli se změnit vedení. Tahle škola dostane noví nádech.
A co já a First, dali jsme se dohromady a jsme nerozluční. Prožíváme štěstí, smutek i lásku.
Legenda Suppalo: Suppaloův duch chodí po škole a trestá čtyřmi druhy ty co nedodržují pravidla a vždy to sílí při zatmění měsíce. Čtyři druhy: Květináč, auto, zničení transparentů, žhářství.
Pokud chcete vědět jak je to v seriálu podívejte se na něj, mě se moc líbí.
