NamJoon
Můj bývalí přítel mě vyhodil těhotného z bytu. Neměl jsem kam jít, a byl jsem v 5 měsíci, co budu sakra dělat? Rodiče žijí až v Ilsanu, a kdybych tam přijel s tím že jsem těhotný vykopli by mě, už tak blbě snášeli že jsem gay. V jedné zapadlé uličce jsem si našel skrýš a přes břicho přehodil svou mikinu. Naštěstí už nebyla taková zima jelikož již přicházelo jaro. Z očí se mi spustily slzy, a v temné noci se ozývali jen mé vzlyky, které utichly až když jsem usnul.
Jin
Dnes jsme s kamarády šli do baru, já moc nepiji, abych na ně dával pozor. Slavily jsme Hobiho novou desku, která se mu povedla. Samozřejmě byla velká oslava s dalšími lidmi v branži, ale mi jsme to chtěli po tom oslavit i spolu. Takže jsme oslavily, bylo to skvělé, vidět všechny šťastný, Jimin se tiskl k YoonGimu a Tae k JungKookovi. Byli roztomilí, taky bych chtěl někoho takového. No kopl jsem do sebe panáka a už nad tím nepřemýšlel. Po dvou hodinách jsme se rozhodli jít domů. Já naštěstí nebyl nějak opilí, ale kluci to trochu přehnali. Dostal jsem je do taxíku, a pak sám rozešel domů. Bydlím totiž kousek od baru. Kluci to tam nějak zvládnout. Procházel jsem ulicí která mě dělila od mého bytu, když v tom jsem si všiml někoho ležícího a chvějícího se na zemi. Bylo mi ho líto, přehodil jsem přes něj svůj kabát, a chtěl jsem si ho vzít do náruče, ale všiml jsem si jeho vystouplého bříška. On on je těhotný? Proč proč je tady? Nemohu ho tu nechat. Pomalu jsem ho začal budit, s tím bříškem bych mu akorát ublížil. Když se probíral, vyděšeně se a mě podíval. ,,Nechci ti ublížit, chci ti pomoci.'' řekl jsem s jemným úsměvem. Stejně se ode mě odtáhl. ,,Vážně ti neublížím'' řekl jsem. ,,Vezmu tě k sobě do tepla, co ty na to, pomůžu ti. Tobě i dítěti.'' řeknu a on se na mě jen překvapeně podívá. Ale nakonec se pomalu zvedne, podepřu ho když klopýtne a pomalu s ním kráčím ke mně do bytu.
Dovedu ho do své ložnice a nechám ho zalézt pod peřinu. ,,Prospi se'' řeknu s úsměvem a odejdu. Sám se přikryji dekou a usnu na gauči. Ráno mě probudí nějaký hluk, podívám se co se děje, a spatřil jeho. ,,Nemusíš utíkat, pokud potřebuješ zůstaň tady.'' řeknu a on se na mě zděšeně koukne. ,,Myslím to vážně, dítě bude potřebovat místo na vývoj, a já tu žiji sám.'' pronesu. ,,To to přeci nejde, neznáš mě co když jsem zloděj.'' řekne a já se jen uchechtnu. ,,I kdybys byl, pořád si těhotný.'' pronesu. ,,Nechci nechci otravovat.'' řekne. ,,Nebudeš jak jsem říkal žiji tu sám.'' řeknu jen. ,,Jinak jsem Jin.'' pronesu ještě. ,,NamJoon'' pronese tiše.
NamJoon
Ráno jsem byl zmatený, když jsem se probral v cizí posteli, ale pak jsem si uvědomil že mě sem vzal on. Ten krásný muž, co mě k sobě vzal i přes to že jsem byl na ulici. Cítil jsem že mu můžu věřit, ale pořád jsem se bál. Byl ale moc milí, prý tu s ním můžu zůstat. Nechápal jsem proč to dělá, ale bylo to od něj milé. Představil se mi jako Jin, tiše jsem šeptl své jméno. Hodně lidí mě zná jako RM, ano rappoval jsem než jsem zjistil že jsem těhotný, pak by to na mě mohlo být znát. A tak jsem toho musel nechat, chybí mi to ale dítě je důležitější.
,,Kdy máš kontrolu?'' optal se mě a já na něj překvapeně zíral. ,,Proč tě to zajímá?'' optám se. ,,Mám známého co pracuje na porodním, myslím že se o tebe může postarat, nebudeš nic platit.'' řekne a já na něj překvapeně koukal. ,,Na to že mě neznáš moc dlouho neděláš toho pro mě až moc?'' řekl jsem. On se na mě smutně podíval ,,Vím jaké je to být na ulici, taky jsem to zažil než mi z toho pomohli mí kamarádi.'' řekl jen a v jeho očích byli vidět slzy. ,,Omlouvám se, jsem rád že jsi mi pomohl, jen mě to zajímalo'' řekl jsem. ,,To je v pořádku NamJoone. Jdu udělat oběd co si dáš?'' zeptal se mě zase s nakažlivým úsměvem. ,,Myslím že sním cokoliv.'' řeknu a pohladím si bříško. Cca po hodině a půl mě Jin volal do kuchyně, kde to krásně vonělo. Uvařil Kimchi-jeon a Kimchi polévku a k tomu rýži. Bylo to vážně moc dobré. Potom jsem ho poprosil ještě jestli má zmrzlinu, a vážně měl. Společně jsme si spolu sedli k televizi a koukali na různé blbosti. Film mě moc nebavil a tak jsem se položil na Jinovi nohy. Leželo se mi tak líp, ale hůře se jedla zmrzlina. Po chvíli jsem ale zmrzlinu položil a uvelebil se v leže. Jin mě začal hladit ve vlasech. Uspávalo mě to, takže jsem usnul.
Po 3 měsících
Běh toho času co jsem u Jina jsem se seznámil s jeho kamarády, jsou skvělí. Spolu tvoří skupinu, a jsou vážně dobrý. Já už jsem v 8 měsíci, a Jin mě nenechá skoro nic dělat. Pořád mě obskakuje. A upřímně líbí se mi to. Můj přítel mě nikdy neobskakoval. Jin je skvělí a já se do něj pomalounku zamilovávám.
Dnes se mi stávalo ztěžka vše mě bolelo, nevěděl jsem co se děje, v břiše jsem cítil stahy a tak jsem volal Jina. On mě hned dovedl do auta a jeli jsme do nemocnice. Tam mě hned přijali, s tím že jedeme na sál, že dítě už chce ven. Vše šlo císařem. Byl jsem tak vyčerpaný, ale chlapeček byl v pořádku. Byl jsem tak rád, a Jinovi to s ním moc slušelo.
Po týdnu jsme mohli domů. Kluci už na nás čekali. Všichni mi gratulovali, a obdivovali miminko. Bylo mi s nimi moc dobře. Jin se o nás staral, bylo to s ním skvělé. Jsem rád že jsem ho poznal. Po dvou letech mě požádala o ruku, a svatba byla velká. S kluky jsme vytvořili skupinu, která se stala slavnou. A já jsem teď šťastný.
