''Nastal den, kdy jsi měl říci svému strachu sbohem.... Měl si se oprostit od všech špatných myšlenek, a začít s námi všemi. Bez tebe by to nebylo to co teď jsme se s neznámých sedmi kluků stali, nejznámější skupinou světa. Ve všech koutů světa máme fanoušky, kteří nás dostali daleko. Stali jsme se vzory, kteří mohli mluvit o věcech, který kdybychom se nepotkali bychom nikdy neřekli. Díky vám jsme mohli rozzářit mnoho stadionů. Mohli jsme se podívat na místa o kterých se nám ani nesnilo. Mohli jsme žít život který se nám ani nesnil. Z nikoho jsme se stali vaším středobodem. Díky vám jsme se stali těmi, kteří jsme teď, a i přes to že vás musíme na dva roky postupně opustit, neznamená, že na vás nebudeme myslet. Budete v našich srdcích, našich myšlenkách. Vaše podpora bude s námi i přes to že nebudeme vystupovat. A až se za 2 roky vrátíme vše obnovíme společně s vámi. Bez ARMY jsme byli nikým ale s ARMY jsme se někým stát mohli děkujeme. Za 2 roky se zase sejdeme.... '' (Vím tento článek nezveřejnili, ale já sem potřeboval něco dát, abych mohl navázat)
Četl jsem se tweet od kluků již několikrát. Tak moc mě bolelo že mají odcházet. Sice jsou to jen 2 roky, ale bez nich to budou 2 dlouhé roky. Tyhle Vánoce pro mě byli ty nejhorší Vánoce. Všichni se mě ptali proč jsem smutný, když jsou Vánoce. Ale co jsem jim mohl říci, jsem smutný protože má skupina na 2roky končí? Jen by se mi vysmáli. Oni to nechápali, ale ani já to nechápal. Pro ně to byla jen skupina teplých kluků, kterým nikdo nerozuměl. Ale pro mě se stali mým vesmírem. Pomohli mi dostat se z tolika věcí. Když jsem je viděl plakat, plakal jsem s nimi. Když jsem je viděl smát se smál jsem se, jsem rád že videa s nimi zůstanou, a na dva roky budu moci sledovat aspoň tyto vide, číst tyto příběhy, a poslouchat jejich hudbu. Možná to zveličuji, ale oni byli mou záchranou ve špatných chvílích. Vím můžete říci že si vymýšlím ale není to tak. Byli někým kdo o mě sice nevěděl, ale dávali mi to co jsem potřeboval. Pro mě bych byl nikdo, ale oni pro mě jsou vším.
Teprve odešel jen Jin a já už teď brečím jak malá holka, pokaždé co vidím jakékoliv video s nimi. 2 roky musím vydržet než se dočkáme další společné hudby, pokud se vážně spojí ve skupinu znovu. Ale myslím že s tím jakou základnu mají teď a jakou budou mít až se vrátí, tak určitě budou chtít nám i jim udělat radost v podobě jejich nové hudby. Drží mě nad vodou představa že se vrátí. Proto komentuji vše co můžu, abych všem dalším ARMY mohl dát tu stejnou naději a stejné přání. Abych jim ukázal že nejsou sami kdo na ně počká. Určitě i tady se najdou stejní šílenci jako já.
Pár měsíců si možná pobrečím, pár měsíců možná budou vycházet depresivní či smutné příběhy ale myslím že i láska která mě k nim váže dokáže napsati veselí příběh. Taky mi do toho přibude škola, teď zkoušky, takže nevím jak často budou vycházet příběhy. Ale myslím že čím více budu myslet na kluky, tím víc budu mít inspirace.
Děkuji všem co mé příběhy čtete, i těm co je četli dříve. Ne vždy každý má čas číst podředného spisovatele, který talentu moc nemá. Ale i tak moc všem děkuji. A hlavně vám BTS a ARMY že jsem vás zde mohl objevit před několika, lety. Myslím že už tolikrát jste zachránili můj život a že ho ještě několikrát zachráníte.
Počkám na vás jakkoliv dlouho. Budu čekat na váš návrat i kdyby jste měli vystupoval sólo vždy vás ráda podpořím. Jednou ARMY navždy ARMY. ...
Veselé vánoce všem. Tento kalendář určitě dokončím.
