Dracula

Kapitola XXXII.

Hrůzný nález v ulicích města

Před třemi dny byla na okraji města nalezena tři zbědovaná lidská těla. Dle dostupných informací se jedná o dva muže ve věku 26 a 24 let a o dívku ve věku 23 let. Těla obětí byla nalezena kolem půl osmé ráno, kdy do kancelářského komplexu v severní části města přijeli první zaměstnanci.

Policie zatím totožnost všech tří obětí tají, příslušné úřady již ale dle našeho zdroje kontaktovaly nalezené pozůstalé. Celé město je hrůzným činem otřeseno a obyvatelé si kladou zásadní otázku: Je možné, že vrah udeří znovu?

Našim reportérům se podařilo zjistit detaily z místa činu. Podle dostupných informací jevila těla známky vysokého stupně násilí. Brutalita útočníka prý neznala mezí. Rozpáraná hrdla obětí měla za následek vykrvácení, které bylo také příčinou úmrtí. Kdo za tak hrůzným činem vězí stále není jasné. Policie vyzývá ke zvýšené obezřetnosti, snaží se však zabránit všeobecné panice.

Náš zdroj také uvádí, že je možné, aby za vším stála pouze jedna osoba. Každé z těl bylo nalezeno v docházkové vzdálenosti od sebe, je tedy pravděpodobné, že policie stíhá jednoho pachatele, není však vyloučena přítomnost komplice. Zajímavým faktem je také absence stop na místě činu. Policie rovněž pracuje s verzí, že oběti mohly být zavražděny na jiném místě, než kde byly nalezeny. Napovídá tomu zejména fakt, že se kolem těl nevyskytovala téměř žádná krev, byť bylo jako příčina úmrtí stanoveno vykrvácení.

O dalším postupu ve vyšetřování vás budeme nadále informovat. V případě zpozorování čehokoliv podezřelého policie vyzývá, aby se na ni veřejnost neprodleně obrátila. Zároveň však upozorňuje, aby nikdo nejednal na vlastní pěst. Pachatel je vysoce nebezpečný.

©Dan McAffrey

*

„Toliko k informátorům u policie," zkonstatoval Jonathan suše a hodil zmuchlané noviny na nízký stolek před tmavě zelenou pohovkou.

„Utajit takový zvrácený čin není nikdy snadné, hochu," doktor Seward usrkl z šálku kávy, který třímal v rukou. Nezdálo se, že by hořkou tekutinu vůbec zaznamenal. V silném zamyšlení to pro něj byl spíše automatický úkon.

Oba lékaři seděli v kanceláři doktora Sewarda ve třetím patře nemocnice. Útulné místo ani zdaleka svým interiérem nepřipomínalo bělostné kouty nemocnice, ze kterých pomalu bolely oči. Skrze žaluzie nad pohovkou proudil do místnosti zbytek denního světla. Den se opět nachýlil ke svému konci. Police lemující stěny, které byly obtěžkány lékařskými knihami, vrhaly na podlahu dlouhé, tmavé stíny. Nástěnná malba lidského těla od da Vinciho působila v šeru zlověstně. Překvapivě malý stůl trůnil poblíž dveří, před ním stály nachystány dvě židle pro návštěvy. V rohu místnosti zaujala své místo pohovka a dvě křesla rozmístěná kolem nízkého stolu. Na popud své dcery zařadil doktor Seward do své pracovny také zelené rostliny v květináčích, které ovšem vždy musela křísit nějaká dobrotivá zdravotní sestra.

Hrníček zacinkal o podšálek. Jonathan vzhlédl k muži, který se možná jednoho dne stane jeho tchánem.

„Četl sis mé záznamy?" otázal se doktor Seward s vážnou tváří. Každá doktorova vráska byla jako mapa událostí jeho života. Narození dcery, ztráta manželky, starosti s výchovou jediného dítě či problémy v práci. To všechno se dalo vyčíst z vrásčité tváře starého muže.