Světla v nás

Další kroky

Ahoj! Takže, prvně k vám promlouvám s tím, že prví půlka této kapitoly je ze Sebastianova pohledu, jen abyste nebyli zmatení. Nejdřív jsem se tomu chtěla vyhnout, ale vzhledem k tomu, že jsou teď s Ann každý na jiném místě, bude jednodušší, když vás občas nechám nahlédnout i do jeho hlavy. Doufám, že se vám bude kapitola líbit - jako si třetí v řadě končí Vereninou řečnickou otázkou, pff, nevermind. 

Sebastian trhne hlavou a praští se o povrch postele, pod níž leží. Potlačí syknutí a polkne nadávku, ruku sevře v pěst a celé jeho tělo se napne, jak se snaží ovládnout narůstající úzkost. Už několik minut neviděl u dveří do dívčího pokoje, v němž se ukrýval, boty žádného vojáka. Věděl, že se oba posadili do šedých křesel ve skromně zařízené první místnosti, protože je slyší hlasitě si stěžovat na mizernou práci a chladné odpoledne. Pak se začnou bavit o něm a o Anně.

 ,,Podle mě je ta hvězda podvrh," prohlásí první a druhý se uchechtne.

 ,,Rozhodně je to podvrh," souhlasí a dle všeho se protahuje, protože tón jeho hlasu se unaveně prodlouží. ,,Nejspíš se objevila další odbojová skupina, která si myslí, že má nějakou šanci na úspěch."

 ,,Myslel jsem, že jsou všichni zničení," podotkne první.

 ,,Jo, to jsou," ujistí ho druhý líně. ,,Ale on se vždycky někdo najde. Jen by mě zajímalo, kde vzali dost světla na tuhle srandu." Tím nejspíš myslí archi hvězdu. Sebastian se zatajeným dechem poslouchá, co přijde dál. ,,Museli střádat magii celé měsíce. Nechápu, jak je možný, že je vlci nevycítili."

 ,,Možná měl prostě někdo tolik světla, že to zvládl," uvažuje první a druhý už se zase směje. 

 ,,Jo, jasně. Anebo jsou to fakt nositelé světla. Jedna teorie šílenější než druhá - a podívej se, kam nás tohle bláznovství dostalo. Trčíme tady se ženskou a klukem, kterýho stejně nakonec zabijeme. Nevidím jedinej důvod, proč by ho král nechával naživu."

 Někdo si odkašle a před dveřmi do pokoje se objeví něčí špinavé hnědé boty a sešlapané nohavice pracovního úboru. ,,Myslím, že by se králi tento rozhovor moc nelíbil," promluví Helena klidně a po těchto slovech je chvíli ticho. 

 ,,Co chceš?" vyštěkne potom druhý z hlasů znatelně podrážděně. ,,Nemáš se starat o toho mrzáka?"

 ,,Ráda bych se převlékla," odpoví Helena, aniž by vzala v potaz jeho agresivní tón. ,,Jsem v pracovním."

 ,,A co má být?" rozesmějí se vojáci.

 ,,Říká se tomu hygiena. Vyhledejte si to ve slovníku."

 Sebastian pod postelí potlačí uchechnutí, koutky úst se mu zvednou v úsměvu. Voják zavrčí.

 ,,Ještě slovo a-"

 ,,Převleču se a za pět minut jsem zase tady," přeruší ho Helena a vkročí do dívčího pokoje. Aniž by čekala na nějakou odpověď, zavře dveře do vstupní místnosti. Ucouvne a stejně tak jako Sebastian i ona nepochybně čeká, že se vojáci budou dožadovat toho, aby otevřela.

 ,,Vesnická kráva," zabručí z vedlejší místnosti jeden z vojáků, dle všeho však nevstane z křesla a nechá Helenu, aby se v místnosti převlékla. To ona ovšem samozřejmě neudělá. 

 Dívka si klekne a její cop se objeví v Sebastianově zorném poli těsně před jejím obličejem. Sjede ho pohledem, on sjede pohledem ji - má trochu ušmudlané tváře od hlíny, od které je ovšem vlastně celá. Will se nejspíš nemýlil, když tvrdil, že pracují na polích.