Světla v nás

Adam a Eva

Ten pocit, když už nemáte ani tucha, jak pojmenovat kapitoly, tak vykrádáte Bibli. Tohle už je fakt za hranicemi všeho. Jdu zpytovat svědomí a mezitím tu nechám další kapitolu a menší poděkování za to, jak už mě vás čtenářů sleduje 1K, což je úplně. neuvěřitelný. číslo. Děkuju moc za všechno! Jste prostě nejlepší.

K jídlu máme rybu, kterou Drake dle všeho vypiplal v malém jezírku za chatou. Zdá se, že v téhle své malé světlé bublině izolované od zbytku Světa bez světel se nachází snad úplně všechno. Je to jako zvrácená verze přírodní rezervace, kterou někdo umístil doprostřed radioaktivní zóny. Všechno na tomhle místě je špatně, a přesto při každém pohledu z okna na sluncem zalitou louku moje srdce radostně poskočí. Je to tak dávno, co jsem viděla sluneční paprsky.

Možná se tohle stalo i Drakeovi. Možná se nechal obalamutit touhle malou, hezkou lží, kterou tu s Neysou vytvořili, a nechával se jí ukolíbat, zatímco ostatní lidé přišli o své domovy, o svou svobodu a o své blízké. Asi to takhle bylo jednodušší. Asi tu musel čekat, až se Neyse povede přivést někoho, kdo bude nosit její světlo a nechá ho v sobě natolik zesílit, že ji pak bude schopen přivést zpět do světa, kterému vládla.

Ryba je slaná a brambory rozvařené, přesto si svou porci vychutnávám. Na jazyku přitom současně se sousty převaluji taky slova, která se chystám vyslovit. Jsou totiž věci, na které nám nemusí odpovídat Neysa, ale může nám je objasnit i Drake. I tak ale stále marně hledám způsob, jakým bych zahájila rozhovor. Hledám ten způsob tak dlouho, že si starší muž všimne, jak po něm při jídle pošilhávám, a usměje se.

Ten úsměv mě ani v přinejmenším nepřesvědčí o dobrotě jeho srdce.

,,Máš něco na mysli, Annabello?" Nelíbí se mi způsob, jakým vysloví moje jméno, ale jsem ráda za to, že konečně můžu odložit vidličku a vyslovit alespoň jednu ze svých otázek.

,,Jestli je Neysa právoplatnou královnou tohoto světa," odhodlám se tedy říci, ,,jak je možné, že o ní nikdo nemluvil? Četli jsme většinu vaší kroniky, ale nebyla tam ani zmínka o ní nebo vůbec o nějakém původním králi nebo královně."

,,Nebyla ani v proroctví psaném v kameni, pokud nepočítám to, jak se potom zjevila jen mně a Ann," přidá se ke mně Sebastian s plnou pusou, polkne a pokračuje: ,,Nezúčastnila se setkání, na kterém se rozhodovalo o Vodním údolí, a ani při bitvě, která tam pak vypukla, nebojovala. Kde byla?"

,,Předpokládal jsem, že budou otázky, se kterými nebudete ochotni počkat na Neysu samotnou." Alexander si otře ústa do látkového ubrousku, který působí značně nehygienicky, a odsune od sebe prázdný talíř. ,,Je to jedno z nejposvátnějších tajemství tohoto světa. Měl jsem za to, že bude příhodnější, když vám to Neysa objasní osobně." Pohlédne na nás a zřejmě čeká, že ho tedy zastavíme a necháme vysvětlení až na královně.

Nehneme ani brvou, tak Drake poraženecky vzdychne.

,,Důvodem, proč o Neyse nikdo nemluvil a proč o ní nikdo neví je to, že nikdo nemá tušení, že existuje."

Periferně vidím, jak Sebastianovi vypadne brambor z pusy zpátky na talíř, když ji na Drakea nevěřícně otevře.

,,Jak to myslíte?" zamračím se.

,,Neysina existence byla tajemstvím," vysvětlí mi Drake trpělivě a pomalu, jako by mluvil s malým dítětem. Něco na jeho přístupu k nám - ke mně - mě rozčiluje. ,,Jediný, kdo o ní věděl, jsem byl já osobně a Gaaderny."