Světla v nás

Truhla

Přiženeme se s Helenou a se Sebastianem zpátky do jídelny jako velká voda. Já přes sebe stihla alespoň hodit onen ošoupaný, na dotek drsný župan, a na nohy jsem si oblékla ponožky šedé barvy, které musí být pánské, protože mi sahají málem až ke kolenům, ale alespoň jsem díky nim schopná stát na místě, aniž bych u toho drkotala zuby.

 Postřehnu, že někdo zhasl většinu světel v místnosti a svícen, který ozařuje stůl, jako by vydával jen tlumenou záři. Když vkročíme dovnitř, Helenina matka sedí na židli vedle Justina a svírá si hlavu v dlaních, jako by měla migrénu. Což hned pochopím, když spatřím Patrika, který sedí ženě naproti vedle Jenny, cpe se chlebem a o něčem hystericky drmolí. Henry ho pozoruje s takovým výrazem, že si nejsem jistá, jestli praští o stůl svou hlavou, nebo o něj omlátí tu Patrikovu.

 ,,Uklidni se, Patriku," povídá Sebastianovu staršímu bratrovi zrovna Will, který jako jediný vypadá, že zachoval chladnou hlavu. Jenny má vytřeštěné oči a dlaň položenou na Patrikových zádech v jakési marné snaze mu dodat zmírňující energii, zrakem hledá Willa a ten na ni zírá zpátky, aby ji ujistil, že Patrika zvládne udržet v relativním klidu, ačkoliv to tak nevypadá - v momentě, kdy se zastavíme ve dveřích, hoch zrovna prská od chleba:

 ,,Nebudu klidnej, dokud někdo nezačne vysvětlovat. Kde je Seb? Kdo z vás je schopnej tuhle kravinu ukončit a vzít nás odtud?"

 ,,Jsem tady," promluví Sebastian a tím přinutí všechny k nám obrátit pozornost. Mary pomalu zvedne zarudlé oči a uhladí si rozcuchané vlasy, načež se narovná v zádech a obejme Justina kolem ramen v ochranném gestu. Chlapec se k matce ovšem nepřitiskne, protože je příliš zaneprázdněný tím, že zírá na mě. Opravdu začínám mít strach, že pokud ty svoje velké, hnědé oči bude ještě trochu víc kulit, vypadnou mu a skutálí se po stole mezi talířky a ze stolu na zem až k mým nohám.

 ,,Sebe," osloví ho Patrik a okamžitě se začne zvedat ze židle - Jenny, která měla ruku na jeho zádech, vyjekne bolestí, protože když se hoch narovná, přiskřípne jí dlaň mezi své tělo a opěradlo židle. 

 ,,Pozor!" okřikne ho Will a vstane, načež se k Jenny natáhne přes stůl a převrhne šálek s čajem, když ji popadne za ruku a kontroluje, jestli s ní něco nemá.

 Henry taktéž vstane a zaměří se výhradně na Helenu. ,,Všechno v pořádku?"

 Jeho žena na něj kývne a zvedne koutek úst do pokusu o úsměv, načež se obrátí k Sebovi a symbolicky mu pobídne, aby převzal slovo.

 ,,Myslím, že bude lepší, když se toho ujmeš ty, Sebastiane," osloví ho.

 A on to udělá. V momentě, kdy každému přiřadí svou roli, si uvědomím, že nikdo nenamítl ani slovo a všichni se zvedli a vyhověli jeho návrhu. Jenny a Will opustí místnost, načež mi dojde, že jsem se ztratila ve vlastních myšlenkách a teď nemám tušení, kam to vlastně šli, nebo proč teď Patrik stojí se založenýma rukama před Sebem a domáhá se dalšího vysvětlení.

 ,,Běž za Jenny," odbije ho Seb mávnutím ruky. ,,Promluvím si s tebou později."

 ,,Později?" Patrikův výraz mě donutí odvrátit pohled, protože mám strach, že mě jím dokáže usmrtit. Obličej se mu přemění v děsivou grimasu a zatne ruce v pěst - je vyšší než Sebastian a ačkoliv stavbu těla mají dá se říct stejnou, něco mi říká, že případný souboj by rozhodně vyhrál starší z bratrů.

 Očima najdu Helenu a ta na mě téměř neznatelně povytáhne obočí - zdá se, že i ona si všimla toho, že se Patrikovo rozpoložení rozhodně nezlepšuje a že začíná vypadat, mírně řečeno, dost nespokojeně. Sebastian si toho ale buď nevšimne, anebo je mu to jedno. Zavrtí na bratra hlavou a jeho hlas je plný autority, kterou jsem od něj snad nikdy neslyšela, rozhodně ne vůči Patrikovi.