Světla v nás

Karolína

Kapitola pro lolitko72 (aka pro mou sestru, protože se jmenuje Karolína, a když není zbytí, tak lidi po svých sestrách prostě pojmenují fiktivní řeku ve fiktivním světě :)) ) <3 .

Během několika dalších minut je nám sděleno, že budeme pokračovat pár kilometrů pěšky, neboť lesy jsou pro jízdu kočárem nevhodné. Není to zrovna vlídný rozhovor, který by nám snad poskytl mnoho informací, ale pochopím, že jakmile se prodereme jehličnatým lesem po úzké stezce, bude na nás čekat někdo s dalším kočárem a budeme pokračovat v cestě do Asteronu.

,,Proč nás prostě nepřenesou?" zeptám se tiše Heleny, když se mi podaří k ní naklonit. ,,Jejich kápo vypadá, že má magie dost. Mohli by si ušetřit spoustu práce."

Helena zavrtí hlavou, a když mi odpovídá, hlídá si, aby ji nezaslechl ani jeden z našich nechtěných společníků. ,,Nemůžou nás přenést, protože by vám museli sundat pouta a provést to kouzlo s vámi, stejně jako když jsme se teleportovali z Čistého Města, vzpomínáš? Jenže vědí, že stačí dát vám malou příležitost sáhnout na vaši magii a přemůžete je."

,,Radši budou riskovat celou tu cestu do Asteronu, než aby nás nechali pár minut bez pout?"

,,Radši to, než riskovat, že se dostanete ke svojí magii a zmizíte."

Nemám sílu ani namítat, že sice možná nějakou magii máme a možná je dokonce mocnější, než si sami dovedeme představit, jenže stejně netuším, jak bych v těch několika málo sekundách, kdy bych byla bez pout, přemohla čtyři ozbrojené chlapíky, aniž by jednomu z nás ublížili. Jsou prostě situace, se kterými si nevím rady, ať už mám magie kolik chci.

,,Co s tím čoklem?" ozve se najednou ten, který hlídá Sebastiana, a zvedne do vzduchu vzpírajícího se Tima za kůži za krkem. Vlče na něj zuřivě vrčí a ošívá se, ovšem nemá to naprosto žádný efekt. Obchodník, který celé skupině velí, k němu přistoupí blíž a Tim začne vztekle štěkat.

,,Hm," zabručí si muž a promne si hnědý vous. ,,Čistý." Vyplivne to slovo jako něco zkaženého. Vztáhne k vlčeti prsty, na nichž se lesknou obrovské prsteny, a Tim cvakne zuby jen kousek od jeho nehtů. Obchodník se usměje. ,,Ještě ani nezačal užívat telepatii. Je mentálně na úrovni obyčejného vlka - žádná magie z jeho strany nehrozí. Jsou vzácní, tihle vlci," pokračuje pak a postranně se podívá mým směrem, načež zvedne jeden koutek úst vzhůru. ,,Jistě tě následuje, viď, Matko vlků? Škoda jen, že v podstatě celý jeho druh byl kvůli tobě a jemu," ukáže na Sebastiana, ,,v Čistém Městě vyhlazen, že?"

Zatnu zuby, ale neuhnu pohledem. Vysmívá se mi. Evidentně ví, že Čisté Město bylo zničeno. Evidentně to vědí všichni. Matka vlků, co nechala vlky zemřít.

,,Neopovažujte se mu ublížit," procedím mezi zuby. Muž se opět odporně usměje.

,,Ublížit mu?" zopakuje po mně. ,,Ale ne, to ne. Vezmeme ho s sebou ke králi. Určitě bude velmi potěšen. Kdo ví," dodá ke nám sladce a popadne Tima za malou tlamičku, kterou mu sevře tak, aby na něj nemohl štěkat, ,,třeba si ho nechá vycpat."

Máchnutím ruky vytvoří Timovi kolem úst náhubek z větvičky ze země a pak vlče vezme a strčí ho do brašny, která je už takhle plná nějakých krámů. Tim sebou škube ze strany na stranu, ale taška je pevně zavřená a je mu to k ničemu - ven mu trčí jen hlavička. Dostanu brašnu s ním na záda a pod její tíhou se prohnu. Helena i Sebastian taktéž dostanou náklad z vozu, kterým jsme jeli, a naši věznitelé nás popadnou za řetězy od pout, díky kterým nad námi budou mít větší kontrolu.