Světla v nás

Jenom další problémy

Omlouvám se, že jsem neodpověděla na komentáře, ale radši sem rovnou po delší odmlce přidávám další kapitolu. Užijte si ji♥

Annabella

Nestíhám si v hlavě srovnat všechno, co se zrovna odehrává. 

Verena převezme od Fay kus hadru, kterým si z obličeje setře čerstvou krev společně s tou zaschlou. Odstrčí svou pomocnici, když jí nabízí ruku, aby jí usnadnila zvednutí se na nohy, a nenávistně mě probodává chladnýma očima, zatímco se postaví sama. Z tváře si bez mrknutí vytrhne zabodnutý kus zrcadla, jako by se nejednalo o nic bolestivého - vystříkne nová krev, ale rána se zatáhne dřív, než vůbec může způsobit další zašpinění obličeje čarodějnice.

Nemyslím, že se na mě Verena někdy dívala s takovou nenávistí. Vždy mnou očividně pohrdala a neměla mě v lásce, jistě, jak by taky mohla - jsem předurčena Světlem samým, abych ji srazila z trůnu a nastoupila na její místo. Jenže až v tento okamžik, ve chvíli, kdy se mi poprvé podařilo Gaadernu donutit krvácet - tehdy jí nejspíš dojde, že bych to opravdu mohla dokázat.

Fay si toho je nejspíš vědoma již dlouhou dobu, protože přes odstrčení k Vereně opět přistoupí blíž a procedí skrze zuby tónem, v němž vycítím jakési pobouření: ,,Má paní, nemyslím si, že ten rituální souboj je dobrý nápad..."

,,Drž hubu." Verenina slova jsou tvrdá a Jenny, která na mě nepřestává mířit dlaněmi, pobaveně zacukají koutky úst. Uvažuju, jestli by má přítelkyně byla schopna mě kouzlem udržet, případně mi dokonce ublížit. Morální zábrany by jistě neměla, ale kolik má vůbec magie? Je teď Gaadernou, ačkoliv stále nemá znetvořenou tvář, a to znamená, že temnota jí propůjčila sílu - jenže jak mocná je? Byla záložní Nositelkou světla. Je tedy stejně mocná jako bych byla já, kdybych se proměnila? Nebo jako byla Veronika Baxterová, když sem přišla? Doufám, že ne - doufám, že Jennifer neměla tolik světla, aby se po proměně v čarodějnici všechno změnilo na temnotu a učinilo ji přespříliš silnou. ,,Nesnaž se tady hrát nějakou hru, že ti na mě snad záleží," pokračuje Verena k Fay a já i Jenny překvapeně zamrkáme i navzdory situaci, jelikož tato věta je tím posledním, co bychom od Vereny čekaly. ,,Jenom závidíš, že jsem šanci, kterou dávám Annabelle, nikdy nedala tobě, stejně jako budou závidět všechny Gaaderny v této hoře. Chcete můj trůn. I ty ho chceš."

Téměř povytáhnu obočí, přičemž Jennifer ho povytáhne doopravdy. Chvíli mám pocit, že tím pohledem snad žádá mě, abych jí to objasnila. Fay zavrtí hlavou. ,,Vereno," osloví čarodějnici a jejich výměna pohledů trvá dle mého názoru déle, než se na vůdkyni a její podřízenou sluší. Přestanu se soustředit na Jenny a zírám na Verenu a Fay, aniž bych chápala, co se to mezi nimi právě odehrává za tichý rozhovor.

,,Jennifer bude hlídat tady kopretinku," oznámí jako první Verena a podívá se na mě, načež zahodí zakrvácený hadr. Její oči dál vypovídají o tom, že už plánuje, jak oslaví mou prohru. ,,Opovaž se na kohokoliv útočit, Annabello. Dostaneš, proč jsi sem přišla - povedeme férový souboj o trůn a vládu nad touto horou. Zkusíš-li mě zradit, zabiju tě."

Tentokrát to myslí naprosto vážně a já to vím.

,,Proč bych ti měla věřit, že ten souboj bude férový?" otážu se přesto, přičemž mě překvapí ostrost toho dotazu. Verena se ušklíbne.

,,Věřit mi pochopitelně nemůžeš," odpoví mi má nepřítelkyně s úsměvem, ,,ale hádám, že nemáš moc na výběr. Tohle je nejjednodušší cesta k vládě nad čarodějnicemi."

Má pravdu. Jenže tak jako je to nejjednodušší cesta ke splnění cíle, k němuž jsem se zavázala, je to taky nejsnadnější cesta do hrobu.